Nejasnosti ohledně takzvané nezabavitelné částky, k níž se nyní Nejvyšší soud vyjádřil, souvisejí s normativními náklady na bydlení v nájemních bytech. Z nich se kromě příspěvků na bydlení odvíjí i výše nezabavitelné částky – tedy sumy, která musí dlužníkům zůstat pro zajištění životních potřeb a která nesmí být sražena z měsíční mzdy. V současnosti se normativní náklady pohybují od 5626 do 20 521 korun, závisí na velikosti obce a počtu lidí v domácnosti.
Nejvyšší soud ve svém stanovisku uvedl, že se má pro letošní rok zvýšit nezabavitelná částka o dodatečných 1120 až 1974 korun, tedy o shodnou sumu, kterou zákonodárci mimořádně přidali k normativním nákladům na bydlení. Na tom, zda by takto měla vzrůst i nezabavitelná částka, se totiž dosud soudy neshodovaly. Například insolvenční úseky krajských soudů v Českých Budějovicích a Plzni byly přesvědčeny, že se mimořádné zvýšení normativních nákladů do nezabavitelné částky nepromítá.
Podle Petra Šuka je důležité, že stanovisko přichází relativně rychle, protože se týká moha lidí. „Veřejně dostupné zdroje uvádějí, že je aktuálně v oddlužení asi 111 tisíc osob, celkem v exekuci je až 700 tisíc občanů. I kdyby jich měla mzdu či plat postižena jen menší část, pořád platí, že předmětné stanovisko civilního kolegia NS se bezprostředně dotýká řádově stovek tisíc lidí v našem státě,“ upozornil soudce.
Mimořádné navýšení normativních nákladů v roce 2022 nad pravidelnou valorizaci zdůvodňovala bývalá vláda ANO a ČSSD zejména růstem cen energií.
