Americká automobilka Tesla otevřela u Berlína svou první továrnu v Evropě

3 minuty
Události: Tesla otevřela u Berlína továrnu
Zdroj: ČT24

Americká společnost Tesla oficiálně otevřela svůj nový závod na elektromobily v braniborské obci Grünheide nedaleko Berlína, je to zároveň její první továrna v Evropě. Tesla ji vybudovala na domácí půdě konkurenčního automobilového koncernu Volkswagen, se kterým soupeří v elektromobilitě. Při ceremonii, které se zúčastnili mimo jiné německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a braniborský premiér Dietmar Woidke, předal šéf Tesly Elon Musk první auta novým majitelům. Továrna, která nabídne práci dvanácti tisícům lidí, chce vyrábět až 500 tisíc vozů Model Y ročně.

Továrna začala fungovat necelé dva roky po zahájení výstavby. Musk, jenž v minulosti opakovaně zmiňoval problematickou byrokracii v Německu, původně zamýšlel výrobu zahájit už loni v červnu.

Průtahy v získání konečného povolení ale jeho plány zkomplikovaly. Konečný souhlas obdržela Tesla na začátku tohoto měsíce, doposud stavěla na základě předběžných povolení. Na to upozornil i německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, podle kterého to svědčí o odvážné vnitropodnikové kultuře Tesly. „Pokud by povolení nezískali, museli by to rozebrat,“ řekl.

Habeck v areálu továrny řekl, že Tesla si Německo vybrala jako klíčový trh pro elektromobilitu. Hovořil také o tom, že elektromobily jsou důležité pro postupný odklon Německa od fosilních paliv a také od rychlého plánu zbavit se závislosti na ruské ropě. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kvůli které se Německo stejně jako Evropa rozhodlo omezit závislost na ruských energetických surovinách, označil Habeck otevření továrny na elektromobily za krásný symbol.

„Budoucnost patří elektromobilitě,“ řekl kancléř Scholz v projevu. Hovořil i o tom, že průmyslovému Německu se podaří transformace na uhlíkově neutrální zemi.

Tématu klimaticky šetrné budoucnosti se věnoval i Musk. „Lidé jsou někdy z budoucnosti sklíčení, přemýšlejí, zda zvládneme přechod na udržitelnou energii a zda není na řešení klimatického problému příliš pozdě. Chci ale všechny ujistit, že mohou chovat naději v budoucnost, měli byste doufat v budoucnost,“ řekl Musk. „Problémy se vyřeší a tato továrna je velký krok tímto směrem,“ dodal.

Braniborský premiér Woidke v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk řekl, že továrna Tesly v Grünheide bude přínosná pro rozvoj celého východního Německa. „Po více než 30 letech, pokud to mohu říct, bylo také na čase,“ řekl. Podobně se během ceremonie v továrně vyjádřil i kancléř Scholz, podle kterého bude mít Tesla užitek pro celý východ země.

Braniborsko náleželo k někdejší Německé demokratické republice (NDR), která před znovusjednocením Německa v říjnu 1990 hospodářsky výrazně zaostávala za tehdejší spolkovou republikou. Znovusjednocení byl náročný proces, který dosud neskončil. Podle aktuální zprávy úřadu zmocněnce pro nové spolkové země, jak se někdejším regionům NDR říká, východ země i se započítáním kdysi rozděleného Berlína nyní dosahuje 79,1 procenta spolkového průměru.

Kritika ekologů

Na začátku března, kdy Tesla získala konečné povolení, Woidke prohlásil, že továrna je vykročením Braniborska k ekonomické budoucnosti a ke klimaticky neutrální dopravě. „Začala se psát nová kapitola našeho průmyslového a hospodářského rozvoje,“ řekl tehdy.

Ne všichni ale mají z příchodu Tesly radost. Obavy vyjadřují místní obyvatelé a ekologické spolky, podle kterých americký výrobce aut rozhodně není ekologickým podnikem. Aktivisté poukazují nejenom na rozsáhlé vykácení borového lesa kvůli výstavbě, ale také na možné ohrožení vodních zdrojů. Závod totiž stojí v idylickém a chráněném prostředí nedaleko turisticky atraktivního starého toku Sprévy.

Tesla podle Woidkeho splnila všechny podmínky, aby mohla na území s ochranou vod fungovat. Na stanici Deutschlandfunk také Woidke řekl, že problém nebude ani ve spotřebě vody, ačkoli oblast patří k nejsušším v Německu. V podkladech pro povolení se uvádí roční spotřeba až 1,4 milionu kubických metrů vody, což odpovídá roční spotřebě města se 40 tisíci obyvateli.

Tesla zprovozněním továrny získala výrobní základnu na jednom z nejkonkurenčnějších automobilových trhů světa – přímo na domácí půdě konkurenčních automobilek Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...