Inflace dál poroste, v příštím roce se zejména kvůli zdražování energií dostane nad sedm procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl šéf měnové sekce České národní banky (ČNB) Petr Král. Podle něj je tak jedním z cílů centrální banky i posílení koruny, což by následně mohlo pomoci při řešení vysoké inflace. Podle prognóz banky by koruna měla vůči jednomu euru posílit na 24 korun kolem roku 2023. I kvůli tomu ČNB postupně navyšuje úrokové sazby, jejichž zvyšování prognózy podle Krále předpokládají i dál.
Inflace se příští rok dostane nad sedm procent, předvídá šéf měnové sekce ČNB
Se zvyšováním sazeb může podle ČNB vzrůst i zájem o českou měnu, a to kvůli takzvanému úrokovému diferenciálu, tedy rozdílu mezi korunovými a zahraničními úrokovými sazbami. Sazby na koruně budou na začátku příštího roku podle analytiků kolem 3,5 procenta, zatímco například na euru se drží kolem minus půl procenta.
„Víme, že to vytváří velký úrokový diferenciál, a otvíráme ho záměrně, abychom i prostřednictvím posilujícího kurzu dokázali bojovat s inflací,“ řekl HN Král, jehož tým v ČNB vytváří podklady a ekonomické prognózy pro rozhodování bankovní rady. Ta k nim následně přihlíží.
Podle Krále nehrozí skokové posílení koruny. „Budeme rádi, když nastane posílení v souladu s naší prognózou,“ podotkl. V současnosti podle něj brzdí její větší posilování nervozita investorů například z nových variant koronaviru.
Vliv cen energií
Král uvedl, že inflace dál poroste na začátku roku, projeví se totiž skokový růst světových cen energií. Odhaduje, že ty zvýší inflaci v lednu o další dva procentní body, tedy nad sedm procent. Energetická situace bude mít podle Krále vliv na inflaci zhruba rok, sníží se naopak tlaky z průmyslové sféry, která zvyšovala ceny hlavně během letoška.
Prognóza Královy sekce v ČNB předpokládá další růst sazeb, i když zřejmě ne tak výrazný jako dosud. Cílem centrální banky je těmito kroky postupně zkrotit inflaci tak, aby se do roku až roku a půl co nejvíce přiblížila ke dvěma procentům. Klíčový ovšem podle Krále bude postup Evropské centrální banky.
Bankovní rada na počátku listopadu překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace.
Předtím na konci září rada zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok nedávno v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že centrální banka už nemusí po výrazném zvýšení úrokových sazeb v září a listopadu spěchat s jejich dalším růstem.
