Sotva vánoční trhy začaly, už musí zavřít. Stánkaři se bojí, že od státu nic nedostanou, Praha uvažuje o odkupu zboží

Vánoční trhy druhý rok v řadě nebudou. Ve čtvrtek o tom rozhodla vláda. Jejich pořadatele, stánkaře, ale i radnice měst, kde se trhy konat měly, zákaz překvapil a zklamal. Nejenže jejich přípravě věnovali mnohaměsíční úsilí, ale nyní již často jsou na náměstích přinejmenším rozestavěné stánky, někde už trhy fakticky začaly. Skončit musely nejpozději v pátek v 18 hodin. Pražský radní Jan Chabr (TOP 09) vyzval k přesnému stanovení toho, co se nesmí konat. Připomněl, že jiné než vánoční trhy zavřít nemusí, vláda na nich jen zakázala konzumaci.

Pražské Staroměstské náměstí se před pandemií každý prosinec měnilo v stánkové městečko a zdejší adventní trhy byly označovány za největší v Česku. Loni bylo předem jasné, že neproběhnou, letos ale některé stánky na náměstí již vyrostly. Neotevřou se.

Podle mluvčí provozovatele trhů na Staroměstském náměstí Hany Tietze až do čtvrtka nic nenasvědčovalo tomu, že by se „obětí“ vládních koronavirových opatření měly stát právě vánoční trhy.

„Počítali jsme s tím, že trhy budou. Bylo to směrem k nám komunikováno tak, že trhy, pokud dodržíme opatření, se normálně konat mohou,“ poukázala. Rozhodnutí vlády proto označila za překvapivé. Dodala, že náklady na pořádání jsou dvacetimilionové, organizátoři proto nevědí, jak se situací naložit. „Budeme rozmýšlet, co je ekonomičtější: Jestli to nechat a doufat, nebo to zabalit,“ poznamenala Tietze.

Zákaz vánočních trhů hájila vicepremiérka a ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO), jsou podle ní rizikové. „Koncentrace vánočních trhů je obrovská, kolikrát se tam sjíždí lidé z celé republiky. Podívejte se do Prahy na Staroměstské náměstí, podívejte se na fotografie z minulosti. Já jsem z Brna, tam jsou propojená čtyři náměstí, kam se sjedou lidé ze široka, daleka. Je tam velká koncentrace lidí, kde není možné dělat žádné testování, žádné kontroly. Není možné to zvládnout žádnými restriktivními opatření,“ řekla. Odvolala se i na postoj všech krajských hygienických stanic.

Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) reagovala vláda na loňskou situaci v Chebu. Je přesvědčen, že jarní vlna souvisela s tím, že se trhy ve městě konaly. „Všichni asi zapomněli, že jsme řešili leden, únor, březen v Chebu přeplněné nemocnice, převáželi jsme pacienty. Jednoznačně to byl dopad vánočních trhů,“ prohlásil.

O kompenzacích vláda nemluví. Pořadatelé hrozí žalobami, Praha by mohla odkoupit část zboží

Zatímco v Praze trhovci některé stánky jen postavili, v Olomouci či Plzni je dokonce stihli otevřít. Provozovatelé nepočítali s tím, že právě na ně dopadnou vládní opatření. Je to pro ně velký finanční problém.

„Trhy sice měly trvat 35 dní, ale veškeré náklady nese pořadatel před jejich začátkem. Taktéž prodejci musí nakoupit či vyrobit dostatek zboží, aby jej měli na pokrytí celého období. Někteří prodejci si na nákup berou úvěry, které následně splácí z prodeje,“ uvedla Monika Řehulková ze společnosti Kulturní Olomouc, která pořádá trhy ve středomoravské metropoli. Hlavní organizátor na plzeňském náměstí Republiky Jaroslav Strohschneider řekl, že v celé republice budou ztráty organizátorů stamilionové.

Ačkoli nám nové nařízení v tomto směru nedává žádný smysl, nechceme ho nijak obcházet, ale zároveň chci věřit tomu, že se nám podaří najít nějakou zákonnou možnost, jak prodejce nenechat úplně na holičkách.
Mirek Žbánek
primátor Olomouce

Jistotu, že dostanou peníze zpět, zatím nemají. Vláda žádné speciální komenzace pro trhovce neschválila, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) začnou znovu fungovat některé dříve zavedené kompenzační tituly s programy COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady. Ministerstvo financí zavede kompenzační bonus pro živnostníky, kteří budou mít nárok na tisíc korun za den omezení.

Alena Schillerová ujistila, že vláda bude ještě jednat o možných změnách v kompenzacích, za klíčový však považuje kompenzační bonus, který již míří do sněmovny. „S panem vicepremiérem Havlíčkem se budeme muset velmi rychle pobavit o kompenzacích,“ předeslala.

Pořadatelé trhů oznámili, že zváží podání žaloby na stát. Větší města, kde trhy nepořádají přímo radnice, nýbrž soukromé společnosti, očekávají, že vláda sama náklady pořadatelům i stánkařům kompenzuje.

Vánoční trhy v Olomouci (25. listopadu 2021)
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

„Spousta trhovců nemá ani prostředky na to, aby stánky rozebrali a odvezli pryč. Veškerou svoji ekonomickou aktivitu směřovali do tohoto pětitýdenního období. Den předem, kdy vynaložili všechny své finanční možnosti, kdy má přijít zúročení, se jim trhy zruší, neřekne se případná kompenzace ani možnosti konání,“ řekl pražský radní pro oblast správy majetku Jan Chabr (TOP 09).

V Praze ale podle radního pro podporu podnikání Víta Šimrala (Piráti) připadá v úvahu alespoň nepřímá podpora stánkařů. Kritizoval vládu, že zatím vůbec nedala najevo, jak by mohla zákaz trhů kompenzovat.

„Jednou z variant, kterou promýšlíme, je možnost odkupu části zboží našimi příspěvkovými organizacemi, hlavně školami, případně pečovatelskými domovy, k vytvoření balíčků pro zaměstnance škol, učitele, zaměstnance pečovatelských domů, příslušníky bezpečnostních sborů a podobně. Ale ani k tomuto kroku se nemůžeme zavázat, protože nevíme, jak by to mohlo oslabit pozici stánkařů v případném kompenzačním opatření,“ upozornil.

Na náměstí lidé nakupovat nesmí, v obchodních centrech ano, zlobí se stánkaři

Pořadatelé i prodejci rozhodnutí vlády kritizují mimo jiné proto, že kamenné obchody zavřít nemusí, vláda jen zakázala, aby lidé na trzích či například ve foodcourtech nákupních center jedli nebo pili, a zakázala venkovní pití alkoholu. Na to odkazují i lidé z vánočních trhů. „Nevím, proč se zakázaly celé vánoční trhy. Stačilo zakázat prodej punče a na trzích by se nezdržovalo tolik lidí. Všichni teď budou místo na čerstvém vzduchu nakupovat v obchodech,“ řekl stánkař z olomouckého náměstí.

„My opravdu nemáme peníze na to, abychom se dostali do těch obchodních center, proto jsme tady. A jsme tady i proto, že spousta z nás má takzvané staré české řemeslo. Jsou to prostě věci, které nekoupíte ve velkých obchodních centrech. Snažíme se to nabídnout lidem, ale bohužel vláda svým opatřením nám zakáže prodávat,“ komentovala rozhodnutí vlády prodejkyně z Plzně Petra Vavříková.

Nahrávám video
Konec vánočních trhů v Plzni
Zdroj: ČT24

Zavřít nemusí ani trhy, které nejsou vánoční, a to bez ohledu na to, co se na nich prodává. Nesmí pouze prodávat jídlo a pití, které by lidé konzumovali na místě. Na to poukázal pražský radní Chabr. „Farmářské trhy, které mnohdy prodávají podobné produkty (jako vánoční trhy), tyto věci prodávat mohou,“ uvedl. Praha by proto podle něj chtěla, aby ministerstvo zdravotnictví „přehodnotilo definici vánočních trhů“. Za pochopitelné považuje, když se nebude moci konat kulturní program nebo i na trzích jíst a pít. „Ale myslíme si, že by stálo za zvážení, aby se mohly konat alespoň trhy s prodejem vánočního zboží,“ řekl.

Naopak mostecká radnice doufá, že se podaří trhy udržet otevřené, a to díky tomu, že je přejmenovala z vánočních trhů na „zimní farmářské trhy“. Krajská hygiena již avizovala, že proti nim nijak nezasáhne.

Kromě pražských politiků se trhů zastal i olomoucký primátor Miroslav Žbánek. „Zavřít je ze dne na den je vůči stánkařům ohromně nefér. Kdyby se platnost nařízení odsunula o pár dní, mohli stánkaři zejména v gastro stáncích stihnout prodat alespoň to, co měli předpřipravené,“ řekl.

Pro některé stánkaře jsou trhy v adventní době nejdůležitějším zdrojem příjmů z celého roku a připravují se na ně přinejmenším od léta. Příští příležitost vydělat si dostanou stánkaři až před Velikonoci. Podle Libora Votruby, předsedy představenstva společnosti Taiko, která pořádá trhy na pražském Staroměstském náměstí, jsou ale i trhovci, kteří celý rok připravují jen vánoční zboží. „Nic jiného nedělají, možná ani neumí dělat. Celý život malují vánoční kuličky a podobně. Nyní se dostávají do situace, ve které jsou,“ upozornil.

Zoufají si i samotní stánkaři. „Bylo s tím tolik práce, připravování a snahy. A teď přijde všechno vniveč,“ řekla prodejkyně perníkových srdcí a dalších výrobků na olomouckém trhu Božena Kršková. „Pekla jsem to všechno sama a nebudu to teď mít kde udat. Vůbec nevím, co budu dělat. Možná je rozdáme do dětských domovů,“ dodala.

Trhařů se zastala Asociace hotelů a restaurací. Její prezident Václav Stárek  prohlásil, že způsob přijímání je „rychlý a chaotický“. Dodal, že i pro hoteliéry a provozovatele restaurací jsou trhy důležité „V letošním roce zvláště to bylo období, kdy jsme mohli přilákat v zimním období turisty. Také je to předehra silvestrovských oslav a silvestrovských pobytů nejen ve městech, ale i na horách,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...