Sotva vánoční trhy začaly, už musí zavřít. Stánkaři se bojí, že od státu nic nedostanou, Praha uvažuje o odkupu zboží

Vánoční trhy druhý rok v řadě nebudou. Ve čtvrtek o tom rozhodla vláda. Jejich pořadatele, stánkaře, ale i radnice měst, kde se trhy konat měly, zákaz překvapil a zklamal. Nejenže jejich přípravě věnovali mnohaměsíční úsilí, ale nyní již často jsou na náměstích přinejmenším rozestavěné stánky, někde už trhy fakticky začaly. Skončit musely nejpozději v pátek v 18 hodin. Pražský radní Jan Chabr (TOP 09) vyzval k přesnému stanovení toho, co se nesmí konat. Připomněl, že jiné než vánoční trhy zavřít nemusí, vláda na nich jen zakázala konzumaci.

Pražské Staroměstské náměstí se před pandemií každý prosinec měnilo v stánkové městečko a zdejší adventní trhy byly označovány za největší v Česku. Loni bylo předem jasné, že neproběhnou, letos ale některé stánky na náměstí již vyrostly. Neotevřou se.

Podle mluvčí provozovatele trhů na Staroměstském náměstí Hany Tietze až do čtvrtka nic nenasvědčovalo tomu, že by se „obětí“ vládních koronavirových opatření měly stát právě vánoční trhy.

„Počítali jsme s tím, že trhy budou. Bylo to směrem k nám komunikováno tak, že trhy, pokud dodržíme opatření, se normálně konat mohou,“ poukázala. Rozhodnutí vlády proto označila za překvapivé. Dodala, že náklady na pořádání jsou dvacetimilionové, organizátoři proto nevědí, jak se situací naložit. „Budeme rozmýšlet, co je ekonomičtější: Jestli to nechat a doufat, nebo to zabalit,“ poznamenala Tietze.

Zákaz vánočních trhů hájila vicepremiérka a ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO), jsou podle ní rizikové. „Koncentrace vánočních trhů je obrovská, kolikrát se tam sjíždí lidé z celé republiky. Podívejte se do Prahy na Staroměstské náměstí, podívejte se na fotografie z minulosti. Já jsem z Brna, tam jsou propojená čtyři náměstí, kam se sjedou lidé ze široka, daleka. Je tam velká koncentrace lidí, kde není možné dělat žádné testování, žádné kontroly. Není možné to zvládnout žádnými restriktivními opatření,“ řekla. Odvolala se i na postoj všech krajských hygienických stanic.

Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) reagovala vláda na loňskou situaci v Chebu. Je přesvědčen, že jarní vlna souvisela s tím, že se trhy ve městě konaly. „Všichni asi zapomněli, že jsme řešili leden, únor, březen v Chebu přeplněné nemocnice, převáželi jsme pacienty. Jednoznačně to byl dopad vánočních trhů,“ prohlásil.

O kompenzacích vláda nemluví. Pořadatelé hrozí žalobami, Praha by mohla odkoupit část zboží

Zatímco v Praze trhovci některé stánky jen postavili, v Olomouci či Plzni je dokonce stihli otevřít. Provozovatelé nepočítali s tím, že právě na ně dopadnou vládní opatření. Je to pro ně velký finanční problém.

„Trhy sice měly trvat 35 dní, ale veškeré náklady nese pořadatel před jejich začátkem. Taktéž prodejci musí nakoupit či vyrobit dostatek zboží, aby jej měli na pokrytí celého období. Někteří prodejci si na nákup berou úvěry, které následně splácí z prodeje,“ uvedla Monika Řehulková ze společnosti Kulturní Olomouc, která pořádá trhy ve středomoravské metropoli. Hlavní organizátor na plzeňském náměstí Republiky Jaroslav Strohschneider řekl, že v celé republice budou ztráty organizátorů stamilionové.

Ačkoli nám nové nařízení v tomto směru nedává žádný smysl, nechceme ho nijak obcházet, ale zároveň chci věřit tomu, že se nám podaří najít nějakou zákonnou možnost, jak prodejce nenechat úplně na holičkách.
Mirek Žbánek
primátor Olomouce

Jistotu, že dostanou peníze zpět, zatím nemají. Vláda žádné speciální komenzace pro trhovce neschválila, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) začnou znovu fungovat některé dříve zavedené kompenzační tituly s programy COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady. Ministerstvo financí zavede kompenzační bonus pro živnostníky, kteří budou mít nárok na tisíc korun za den omezení.

Alena Schillerová ujistila, že vláda bude ještě jednat o možných změnách v kompenzacích, za klíčový však považuje kompenzační bonus, který již míří do sněmovny. „S panem vicepremiérem Havlíčkem se budeme muset velmi rychle pobavit o kompenzacích,“ předeslala.

Pořadatelé trhů oznámili, že zváží podání žaloby na stát. Větší města, kde trhy nepořádají přímo radnice, nýbrž soukromé společnosti, očekávají, že vláda sama náklady pořadatelům i stánkařům kompenzuje.

Vánoční trhy v Olomouci (25. listopadu 2021)
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

„Spousta trhovců nemá ani prostředky na to, aby stánky rozebrali a odvezli pryč. Veškerou svoji ekonomickou aktivitu směřovali do tohoto pětitýdenního období. Den předem, kdy vynaložili všechny své finanční možnosti, kdy má přijít zúročení, se jim trhy zruší, neřekne se případná kompenzace ani možnosti konání,“ řekl pražský radní pro oblast správy majetku Jan Chabr (TOP 09).

V Praze ale podle radního pro podporu podnikání Víta Šimrala (Piráti) připadá v úvahu alespoň nepřímá podpora stánkařů. Kritizoval vládu, že zatím vůbec nedala najevo, jak by mohla zákaz trhů kompenzovat.

„Jednou z variant, kterou promýšlíme, je možnost odkupu části zboží našimi příspěvkovými organizacemi, hlavně školami, případně pečovatelskými domovy, k vytvoření balíčků pro zaměstnance škol, učitele, zaměstnance pečovatelských domů, příslušníky bezpečnostních sborů a podobně. Ale ani k tomuto kroku se nemůžeme zavázat, protože nevíme, jak by to mohlo oslabit pozici stánkařů v případném kompenzačním opatření,“ upozornil.

Na náměstí lidé nakupovat nesmí, v obchodních centrech ano, zlobí se stánkaři

Pořadatelé i prodejci rozhodnutí vlády kritizují mimo jiné proto, že kamenné obchody zavřít nemusí, vláda jen zakázala, aby lidé na trzích či například ve foodcourtech nákupních center jedli nebo pili, a zakázala venkovní pití alkoholu. Na to odkazují i lidé z vánočních trhů. „Nevím, proč se zakázaly celé vánoční trhy. Stačilo zakázat prodej punče a na trzích by se nezdržovalo tolik lidí. Všichni teď budou místo na čerstvém vzduchu nakupovat v obchodech,“ řekl stánkař z olomouckého náměstí.

„My opravdu nemáme peníze na to, abychom se dostali do těch obchodních center, proto jsme tady. A jsme tady i proto, že spousta z nás má takzvané staré české řemeslo. Jsou to prostě věci, které nekoupíte ve velkých obchodních centrech. Snažíme se to nabídnout lidem, ale bohužel vláda svým opatřením nám zakáže prodávat,“ komentovala rozhodnutí vlády prodejkyně z Plzně Petra Vavříková.

Nahrávám video

Zavřít nemusí ani trhy, které nejsou vánoční, a to bez ohledu na to, co se na nich prodává. Nesmí pouze prodávat jídlo a pití, které by lidé konzumovali na místě. Na to poukázal pražský radní Chabr. „Farmářské trhy, které mnohdy prodávají podobné produkty (jako vánoční trhy), tyto věci prodávat mohou,“ uvedl. Praha by proto podle něj chtěla, aby ministerstvo zdravotnictví „přehodnotilo definici vánočních trhů“. Za pochopitelné považuje, když se nebude moci konat kulturní program nebo i na trzích jíst a pít. „Ale myslíme si, že by stálo za zvážení, aby se mohly konat alespoň trhy s prodejem vánočního zboží,“ řekl.

Naopak mostecká radnice doufá, že se podaří trhy udržet otevřené, a to díky tomu, že je přejmenovala z vánočních trhů na „zimní farmářské trhy“. Krajská hygiena již avizovala, že proti nim nijak nezasáhne.

Kromě pražských politiků se trhů zastal i olomoucký primátor Miroslav Žbánek. „Zavřít je ze dne na den je vůči stánkařům ohromně nefér. Kdyby se platnost nařízení odsunula o pár dní, mohli stánkaři zejména v gastro stáncích stihnout prodat alespoň to, co měli předpřipravené,“ řekl.

Pro některé stánkaře jsou trhy v adventní době nejdůležitějším zdrojem příjmů z celého roku a připravují se na ně přinejmenším od léta. Příští příležitost vydělat si dostanou stánkaři až před Velikonoci. Podle Libora Votruby, předsedy představenstva společnosti Taiko, která pořádá trhy na pražském Staroměstském náměstí, jsou ale i trhovci, kteří celý rok připravují jen vánoční zboží. „Nic jiného nedělají, možná ani neumí dělat. Celý život malují vánoční kuličky a podobně. Nyní se dostávají do situace, ve které jsou,“ upozornil.

Zoufají si i samotní stánkaři. „Bylo s tím tolik práce, připravování a snahy. A teď přijde všechno vniveč,“ řekla prodejkyně perníkových srdcí a dalších výrobků na olomouckém trhu Božena Kršková. „Pekla jsem to všechno sama a nebudu to teď mít kde udat. Vůbec nevím, co budu dělat. Možná je rozdáme do dětských domovů,“ dodala.

Trhařů se zastala Asociace hotelů a restaurací. Její prezident Václav Stárek  prohlásil, že způsob přijímání je „rychlý a chaotický“. Dodal, že i pro hoteliéry a provozovatele restaurací jsou trhy důležité „V letošním roce zvláště to bylo období, kdy jsme mohli přilákat v zimním období turisty. Také je to předehra silvestrovských oslav a silvestrovských pobytů nejen ve městech, ale i na horách,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 11 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 19 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 20 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.