Sotva vánoční trhy začaly, už musí zavřít. Stánkaři se bojí, že od státu nic nedostanou, Praha uvažuje o odkupu zboží

Vánoční trhy druhý rok v řadě nebudou. Ve čtvrtek o tom rozhodla vláda. Jejich pořadatele, stánkaře, ale i radnice měst, kde se trhy konat měly, zákaz překvapil a zklamal. Nejenže jejich přípravě věnovali mnohaměsíční úsilí, ale nyní již často jsou na náměstích přinejmenším rozestavěné stánky, někde už trhy fakticky začaly. Skončit musely nejpozději v pátek v 18 hodin. Pražský radní Jan Chabr (TOP 09) vyzval k přesnému stanovení toho, co se nesmí konat. Připomněl, že jiné než vánoční trhy zavřít nemusí, vláda na nich jen zakázala konzumaci.

Pražské Staroměstské náměstí se před pandemií každý prosinec měnilo v stánkové městečko a zdejší adventní trhy byly označovány za největší v Česku. Loni bylo předem jasné, že neproběhnou, letos ale některé stánky na náměstí již vyrostly. Neotevřou se.

Podle mluvčí provozovatele trhů na Staroměstském náměstí Hany Tietze až do čtvrtka nic nenasvědčovalo tomu, že by se „obětí“ vládních koronavirových opatření měly stát právě vánoční trhy.

„Počítali jsme s tím, že trhy budou. Bylo to směrem k nám komunikováno tak, že trhy, pokud dodržíme opatření, se normálně konat mohou,“ poukázala. Rozhodnutí vlády proto označila za překvapivé. Dodala, že náklady na pořádání jsou dvacetimilionové, organizátoři proto nevědí, jak se situací naložit. „Budeme rozmýšlet, co je ekonomičtější: Jestli to nechat a doufat, nebo to zabalit,“ poznamenala Tietze.

Zákaz vánočních trhů hájila vicepremiérka a ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO), jsou podle ní rizikové. „Koncentrace vánočních trhů je obrovská, kolikrát se tam sjíždí lidé z celé republiky. Podívejte se do Prahy na Staroměstské náměstí, podívejte se na fotografie z minulosti. Já jsem z Brna, tam jsou propojená čtyři náměstí, kam se sjedou lidé ze široka, daleka. Je tam velká koncentrace lidí, kde není možné dělat žádné testování, žádné kontroly. Není možné to zvládnout žádnými restriktivními opatření,“ řekla. Odvolala se i na postoj všech krajských hygienických stanic.

Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) reagovala vláda na loňskou situaci v Chebu. Je přesvědčen, že jarní vlna souvisela s tím, že se trhy ve městě konaly. „Všichni asi zapomněli, že jsme řešili leden, únor, březen v Chebu přeplněné nemocnice, převáželi jsme pacienty. Jednoznačně to byl dopad vánočních trhů,“ prohlásil.

O kompenzacích vláda nemluví. Pořadatelé hrozí žalobami, Praha by mohla odkoupit část zboží

Zatímco v Praze trhovci některé stánky jen postavili, v Olomouci či Plzni je dokonce stihli otevřít. Provozovatelé nepočítali s tím, že právě na ně dopadnou vládní opatření. Je to pro ně velký finanční problém.

„Trhy sice měly trvat 35 dní, ale veškeré náklady nese pořadatel před jejich začátkem. Taktéž prodejci musí nakoupit či vyrobit dostatek zboží, aby jej měli na pokrytí celého období. Někteří prodejci si na nákup berou úvěry, které následně splácí z prodeje,“ uvedla Monika Řehulková ze společnosti Kulturní Olomouc, která pořádá trhy ve středomoravské metropoli. Hlavní organizátor na plzeňském náměstí Republiky Jaroslav Strohschneider řekl, že v celé republice budou ztráty organizátorů stamilionové.

Ačkoli nám nové nařízení v tomto směru nedává žádný smysl, nechceme ho nijak obcházet, ale zároveň chci věřit tomu, že se nám podaří najít nějakou zákonnou možnost, jak prodejce nenechat úplně na holičkách.
Mirek Žbánek
primátor Olomouce

Jistotu, že dostanou peníze zpět, zatím nemají. Vláda žádné speciální komenzace pro trhovce neschválila, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) začnou znovu fungovat některé dříve zavedené kompenzační tituly s programy COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady. Ministerstvo financí zavede kompenzační bonus pro živnostníky, kteří budou mít nárok na tisíc korun za den omezení.

Alena Schillerová ujistila, že vláda bude ještě jednat o možných změnách v kompenzacích, za klíčový však považuje kompenzační bonus, který již míří do sněmovny. „S panem vicepremiérem Havlíčkem se budeme muset velmi rychle pobavit o kompenzacích,“ předeslala.

Pořadatelé trhů oznámili, že zváží podání žaloby na stát. Větší města, kde trhy nepořádají přímo radnice, nýbrž soukromé společnosti, očekávají, že vláda sama náklady pořadatelům i stánkařům kompenzuje.

Vánoční trhy v Olomouci (25. listopadu 2021)
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

„Spousta trhovců nemá ani prostředky na to, aby stánky rozebrali a odvezli pryč. Veškerou svoji ekonomickou aktivitu směřovali do tohoto pětitýdenního období. Den předem, kdy vynaložili všechny své finanční možnosti, kdy má přijít zúročení, se jim trhy zruší, neřekne se případná kompenzace ani možnosti konání,“ řekl pražský radní pro oblast správy majetku Jan Chabr (TOP 09).

V Praze ale podle radního pro podporu podnikání Víta Šimrala (Piráti) připadá v úvahu alespoň nepřímá podpora stánkařů. Kritizoval vládu, že zatím vůbec nedala najevo, jak by mohla zákaz trhů kompenzovat.

„Jednou z variant, kterou promýšlíme, je možnost odkupu části zboží našimi příspěvkovými organizacemi, hlavně školami, případně pečovatelskými domovy, k vytvoření balíčků pro zaměstnance škol, učitele, zaměstnance pečovatelských domů, příslušníky bezpečnostních sborů a podobně. Ale ani k tomuto kroku se nemůžeme zavázat, protože nevíme, jak by to mohlo oslabit pozici stánkařů v případném kompenzačním opatření,“ upozornil.

Na náměstí lidé nakupovat nesmí, v obchodních centrech ano, zlobí se stánkaři

Pořadatelé i prodejci rozhodnutí vlády kritizují mimo jiné proto, že kamenné obchody zavřít nemusí, vláda jen zakázala, aby lidé na trzích či například ve foodcourtech nákupních center jedli nebo pili, a zakázala venkovní pití alkoholu. Na to odkazují i lidé z vánočních trhů. „Nevím, proč se zakázaly celé vánoční trhy. Stačilo zakázat prodej punče a na trzích by se nezdržovalo tolik lidí. Všichni teď budou místo na čerstvém vzduchu nakupovat v obchodech,“ řekl stánkař z olomouckého náměstí.

„My opravdu nemáme peníze na to, abychom se dostali do těch obchodních center, proto jsme tady. A jsme tady i proto, že spousta z nás má takzvané staré české řemeslo. Jsou to prostě věci, které nekoupíte ve velkých obchodních centrech. Snažíme se to nabídnout lidem, ale bohužel vláda svým opatřením nám zakáže prodávat,“ komentovala rozhodnutí vlády prodejkyně z Plzně Petra Vavříková.

Nahrávám video
Konec vánočních trhů v Plzni
Zdroj: ČT24

Zavřít nemusí ani trhy, které nejsou vánoční, a to bez ohledu na to, co se na nich prodává. Nesmí pouze prodávat jídlo a pití, které by lidé konzumovali na místě. Na to poukázal pražský radní Chabr. „Farmářské trhy, které mnohdy prodávají podobné produkty (jako vánoční trhy), tyto věci prodávat mohou,“ uvedl. Praha by proto podle něj chtěla, aby ministerstvo zdravotnictví „přehodnotilo definici vánočních trhů“. Za pochopitelné považuje, když se nebude moci konat kulturní program nebo i na trzích jíst a pít. „Ale myslíme si, že by stálo za zvážení, aby se mohly konat alespoň trhy s prodejem vánočního zboží,“ řekl.

Naopak mostecká radnice doufá, že se podaří trhy udržet otevřené, a to díky tomu, že je přejmenovala z vánočních trhů na „zimní farmářské trhy“. Krajská hygiena již avizovala, že proti nim nijak nezasáhne.

Kromě pražských politiků se trhů zastal i olomoucký primátor Miroslav Žbánek. „Zavřít je ze dne na den je vůči stánkařům ohromně nefér. Kdyby se platnost nařízení odsunula o pár dní, mohli stánkaři zejména v gastro stáncích stihnout prodat alespoň to, co měli předpřipravené,“ řekl.

Pro některé stánkaře jsou trhy v adventní době nejdůležitějším zdrojem příjmů z celého roku a připravují se na ně přinejmenším od léta. Příští příležitost vydělat si dostanou stánkaři až před Velikonoci. Podle Libora Votruby, předsedy představenstva společnosti Taiko, která pořádá trhy na pražském Staroměstském náměstí, jsou ale i trhovci, kteří celý rok připravují jen vánoční zboží. „Nic jiného nedělají, možná ani neumí dělat. Celý život malují vánoční kuličky a podobně. Nyní se dostávají do situace, ve které jsou,“ upozornil.

Zoufají si i samotní stánkaři. „Bylo s tím tolik práce, připravování a snahy. A teď přijde všechno vniveč,“ řekla prodejkyně perníkových srdcí a dalších výrobků na olomouckém trhu Božena Kršková. „Pekla jsem to všechno sama a nebudu to teď mít kde udat. Vůbec nevím, co budu dělat. Možná je rozdáme do dětských domovů,“ dodala.

Trhařů se zastala Asociace hotelů a restaurací. Její prezident Václav Stárek  prohlásil, že způsob přijímání je „rychlý a chaotický“. Dodal, že i pro hoteliéry a provozovatele restaurací jsou trhy důležité „V letošním roce zvláště to bylo období, kdy jsme mohli přilákat v zimním období turisty. Také je to předehra silvestrovských oslav a silvestrovských pobytů nejen ve městech, ale i na horách,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...