Sotva vánoční trhy začaly, už musí zavřít. Stánkaři se bojí, že od státu nic nedostanou, Praha uvažuje o odkupu zboží

Vánoční trhy druhý rok v řadě nebudou. Ve čtvrtek o tom rozhodla vláda. Jejich pořadatele, stánkaře, ale i radnice měst, kde se trhy konat měly, zákaz překvapil a zklamal. Nejenže jejich přípravě věnovali mnohaměsíční úsilí, ale nyní již často jsou na náměstích přinejmenším rozestavěné stánky, někde už trhy fakticky začaly. Skončit musely nejpozději v pátek v 18 hodin. Pražský radní Jan Chabr (TOP 09) vyzval k přesnému stanovení toho, co se nesmí konat. Připomněl, že jiné než vánoční trhy zavřít nemusí, vláda na nich jen zakázala konzumaci.

Pražské Staroměstské náměstí se před pandemií každý prosinec měnilo v stánkové městečko a zdejší adventní trhy byly označovány za největší v Česku. Loni bylo předem jasné, že neproběhnou, letos ale některé stánky na náměstí již vyrostly. Neotevřou se.

Podle mluvčí provozovatele trhů na Staroměstském náměstí Hany Tietze až do čtvrtka nic nenasvědčovalo tomu, že by se „obětí“ vládních koronavirových opatření měly stát právě vánoční trhy.

„Počítali jsme s tím, že trhy budou. Bylo to směrem k nám komunikováno tak, že trhy, pokud dodržíme opatření, se normálně konat mohou,“ poukázala. Rozhodnutí vlády proto označila za překvapivé. Dodala, že náklady na pořádání jsou dvacetimilionové, organizátoři proto nevědí, jak se situací naložit. „Budeme rozmýšlet, co je ekonomičtější: Jestli to nechat a doufat, nebo to zabalit,“ poznamenala Tietze.

Zákaz vánočních trhů hájila vicepremiérka a ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO), jsou podle ní rizikové. „Koncentrace vánočních trhů je obrovská, kolikrát se tam sjíždí lidé z celé republiky. Podívejte se do Prahy na Staroměstské náměstí, podívejte se na fotografie z minulosti. Já jsem z Brna, tam jsou propojená čtyři náměstí, kam se sjedou lidé ze široka, daleka. Je tam velká koncentrace lidí, kde není možné dělat žádné testování, žádné kontroly. Není možné to zvládnout žádnými restriktivními opatření,“ řekla. Odvolala se i na postoj všech krajských hygienických stanic.

Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) reagovala vláda na loňskou situaci v Chebu. Je přesvědčen, že jarní vlna souvisela s tím, že se trhy ve městě konaly. „Všichni asi zapomněli, že jsme řešili leden, únor, březen v Chebu přeplněné nemocnice, převáželi jsme pacienty. Jednoznačně to byl dopad vánočních trhů,“ prohlásil.

O kompenzacích vláda nemluví. Pořadatelé hrozí žalobami, Praha by mohla odkoupit část zboží

Zatímco v Praze trhovci některé stánky jen postavili, v Olomouci či Plzni je dokonce stihli otevřít. Provozovatelé nepočítali s tím, že právě na ně dopadnou vládní opatření. Je to pro ně velký finanční problém.

„Trhy sice měly trvat 35 dní, ale veškeré náklady nese pořadatel před jejich začátkem. Taktéž prodejci musí nakoupit či vyrobit dostatek zboží, aby jej měli na pokrytí celého období. Někteří prodejci si na nákup berou úvěry, které následně splácí z prodeje,“ uvedla Monika Řehulková ze společnosti Kulturní Olomouc, která pořádá trhy ve středomoravské metropoli. Hlavní organizátor na plzeňském náměstí Republiky Jaroslav Strohschneider řekl, že v celé republice budou ztráty organizátorů stamilionové.

Ačkoli nám nové nařízení v tomto směru nedává žádný smysl, nechceme ho nijak obcházet, ale zároveň chci věřit tomu, že se nám podaří najít nějakou zákonnou možnost, jak prodejce nenechat úplně na holičkách.
Mirek Žbánek
primátor Olomouce

Jistotu, že dostanou peníze zpět, zatím nemají. Vláda žádné speciální komenzace pro trhovce neschválila, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) začnou znovu fungovat některé dříve zavedené kompenzační tituly s programy COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady. Ministerstvo financí zavede kompenzační bonus pro živnostníky, kteří budou mít nárok na tisíc korun za den omezení.

Alena Schillerová ujistila, že vláda bude ještě jednat o možných změnách v kompenzacích, za klíčový však považuje kompenzační bonus, který již míří do sněmovny. „S panem vicepremiérem Havlíčkem se budeme muset velmi rychle pobavit o kompenzacích,“ předeslala.

Pořadatelé trhů oznámili, že zváží podání žaloby na stát. Větší města, kde trhy nepořádají přímo radnice, nýbrž soukromé společnosti, očekávají, že vláda sama náklady pořadatelům i stánkařům kompenzuje.

Vánoční trhy v Olomouci (25. listopadu 2021)
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

„Spousta trhovců nemá ani prostředky na to, aby stánky rozebrali a odvezli pryč. Veškerou svoji ekonomickou aktivitu směřovali do tohoto pětitýdenního období. Den předem, kdy vynaložili všechny své finanční možnosti, kdy má přijít zúročení, se jim trhy zruší, neřekne se případná kompenzace ani možnosti konání,“ řekl pražský radní pro oblast správy majetku Jan Chabr (TOP 09).

V Praze ale podle radního pro podporu podnikání Víta Šimrala (Piráti) připadá v úvahu alespoň nepřímá podpora stánkařů. Kritizoval vládu, že zatím vůbec nedala najevo, jak by mohla zákaz trhů kompenzovat.

„Jednou z variant, kterou promýšlíme, je možnost odkupu části zboží našimi příspěvkovými organizacemi, hlavně školami, případně pečovatelskými domovy, k vytvoření balíčků pro zaměstnance škol, učitele, zaměstnance pečovatelských domů, příslušníky bezpečnostních sborů a podobně. Ale ani k tomuto kroku se nemůžeme zavázat, protože nevíme, jak by to mohlo oslabit pozici stánkařů v případném kompenzačním opatření,“ upozornil.

Na náměstí lidé nakupovat nesmí, v obchodních centrech ano, zlobí se stánkaři

Pořadatelé i prodejci rozhodnutí vlády kritizují mimo jiné proto, že kamenné obchody zavřít nemusí, vláda jen zakázala, aby lidé na trzích či například ve foodcourtech nákupních center jedli nebo pili, a zakázala venkovní pití alkoholu. Na to odkazují i lidé z vánočních trhů. „Nevím, proč se zakázaly celé vánoční trhy. Stačilo zakázat prodej punče a na trzích by se nezdržovalo tolik lidí. Všichni teď budou místo na čerstvém vzduchu nakupovat v obchodech,“ řekl stánkař z olomouckého náměstí.

„My opravdu nemáme peníze na to, abychom se dostali do těch obchodních center, proto jsme tady. A jsme tady i proto, že spousta z nás má takzvané staré české řemeslo. Jsou to prostě věci, které nekoupíte ve velkých obchodních centrech. Snažíme se to nabídnout lidem, ale bohužel vláda svým opatřením nám zakáže prodávat,“ komentovala rozhodnutí vlády prodejkyně z Plzně Petra Vavříková.

Nahrávám video
Konec vánočních trhů v Plzni
Zdroj: ČT24

Zavřít nemusí ani trhy, které nejsou vánoční, a to bez ohledu na to, co se na nich prodává. Nesmí pouze prodávat jídlo a pití, které by lidé konzumovali na místě. Na to poukázal pražský radní Chabr. „Farmářské trhy, které mnohdy prodávají podobné produkty (jako vánoční trhy), tyto věci prodávat mohou,“ uvedl. Praha by proto podle něj chtěla, aby ministerstvo zdravotnictví „přehodnotilo definici vánočních trhů“. Za pochopitelné považuje, když se nebude moci konat kulturní program nebo i na trzích jíst a pít. „Ale myslíme si, že by stálo za zvážení, aby se mohly konat alespoň trhy s prodejem vánočního zboží,“ řekl.

Naopak mostecká radnice doufá, že se podaří trhy udržet otevřené, a to díky tomu, že je přejmenovala z vánočních trhů na „zimní farmářské trhy“. Krajská hygiena již avizovala, že proti nim nijak nezasáhne.

Kromě pražských politiků se trhů zastal i olomoucký primátor Miroslav Žbánek. „Zavřít je ze dne na den je vůči stánkařům ohromně nefér. Kdyby se platnost nařízení odsunula o pár dní, mohli stánkaři zejména v gastro stáncích stihnout prodat alespoň to, co měli předpřipravené,“ řekl.

Pro některé stánkaře jsou trhy v adventní době nejdůležitějším zdrojem příjmů z celého roku a připravují se na ně přinejmenším od léta. Příští příležitost vydělat si dostanou stánkaři až před Velikonoci. Podle Libora Votruby, předsedy představenstva společnosti Taiko, která pořádá trhy na pražském Staroměstském náměstí, jsou ale i trhovci, kteří celý rok připravují jen vánoční zboží. „Nic jiného nedělají, možná ani neumí dělat. Celý život malují vánoční kuličky a podobně. Nyní se dostávají do situace, ve které jsou,“ upozornil.

Zoufají si i samotní stánkaři. „Bylo s tím tolik práce, připravování a snahy. A teď přijde všechno vniveč,“ řekla prodejkyně perníkových srdcí a dalších výrobků na olomouckém trhu Božena Kršková. „Pekla jsem to všechno sama a nebudu to teď mít kde udat. Vůbec nevím, co budu dělat. Možná je rozdáme do dětských domovů,“ dodala.

Trhařů se zastala Asociace hotelů a restaurací. Její prezident Václav Stárek  prohlásil, že způsob přijímání je „rychlý a chaotický“. Dodal, že i pro hoteliéry a provozovatele restaurací jsou trhy důležité „V letošním roce zvláště to bylo období, kdy jsme mohli přilákat v zimním období turisty. Také je to předehra silvestrovských oslav a silvestrovských pobytů nejen ve městech, ale i na horách,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...