Česká národní banka (ČNB) zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték. Banky budou také odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Od ledna 2023 zvýšila ČNB takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na dvě procenta.
Česká národní banka zároveň upozornila na to, že lidé do 36 let budou mít mírnější limity pro poskytnutí úvěru, který slouží k nákupu jejich vlastního bydlení.
Limit ukazatele DTI, tedy celkový dluh žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu, bude od dubna 8,5. Pro mladé do 36 let pak bude 9,5. Limit ukazatele DSTI, tedy poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem, bude 45 procent. U mladých to bude 50 procent. Centrální banka ukazatel DSTI i ukazatel DTI přestala loni v červnu aplikovat.
„Všechny limity jsou nastaveny v souladu s novelou zákona o ČNB, která od srpna 2021 dává centrální bance pravomoc stanovovat závazné hranice těchto tří ukazatelů,“ uvedla banka. Limity tak již nejsou jen doporučením, ale závazným ukazatelem.
Nadhodnocené nemovitosti
Opatření přitom podle centrální banky zohledňují plošné uvolňování úvěrových standardů bankami a zvyšující se nadhodnocení cen bytů v ČR. Ty byly podle odhadu ČNB ve druhém čtvrtletí nadhodnoceny téměř o 25 procent, a u investičních bytů dokonce o více než 30 procent.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek uvedl, že stanovení limitů omezí jen malou část hypotečních úvěrů, a to těch s nejrizikovějšími parametry. Potenciálně by se to podle něj mělo dotknout zhruba maximálně desetiny hypoték, které by byly hypoteticky poskytnuty bez existence limitů. Guvernér zároveň vyzval banky, aby začaly limity aplikovat co nejdříve a nevyužily odklad opatření na duben k překotnému poskytování úvěrů.
„Bankovní sektor jako celek se v průběhu letošního roku při poskytování hypotečních úvěrů vrátil ke značně uvolněným standardům. Takto uvolněné standardy jsme naposledy pozorovali v roce 2018, než byly poprvé zavedeny limity příjmových ukazatelů,“ upozornil Rusnok. Dodal, že cílem opatření je bránit nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru.
Poskytovatelé hypoték zároveň podle ČNB budou moci na specifické případy aplikovat v běžném kalendářním čtvrtletí výjimku, která by neměla překročit pět procent celkového objemu hypotečních úvěrů, které poskytli v předcházejícím kalendářním čtvrtletí.
Úroková sazba příliš neporoste
Po výrazném zvýšení úrokových sazeb v září a listopadu ČNB nebude spěchat s jejich dalším růstem. Rusnok uvedl, že si dokáže představit, že by rada ČNB na svém prosincovém zasedání úrokové sazby dokonce ani nezvýšila.
Bankovní rada na počátku listopadu překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace. Předtím na konci září rada zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.
Rusnok dále agentuře Reuters řekl, že již není důvod pro tak výrazné jednorázové zvýšení sazeb. Podle něj se nyní centrální banka nachází v komfortní situaci a nemusí s dalším utahováním měnové politiky spěchat. Zároveň očekává další návrh na zvýšení sazeb, který ale už bude podle něj „víceméně v normálním rámci“. Za standardní zvýšení úrokových sazeb se zpravidla považuje zvýšení o čtvrt procentního bodu.
Peníze do rezerv
V srpnu rada ČNB zvýšila s platností od října 2022 rezervu bank na 1,5 procenta, předtím ji v květnu zvýšila s platností od července 2022 na jedno procento. Aktuálně je uplatňovaná sazba 0,5 procenta. Platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
„Tímto zvýšením sazby proticyklické kapitálové rezervy jsme se vrátili k jejímu nastavení před začátkem pandemie. Reagujeme tím na zjištění, že banky mají ve svých bilancích poměrně hodně úvěrů, které se časem mohou ukázat ztrátovými,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Guvernér dále uvedl, že finanční sektor v ČR si i v průběhu roku 2021 zachoval vysokou odolnost vůči nepříznivým šokům. „Míra nejistoty ohledně dalšího vývoje pandemie i ekonomiky však zůstává vysoká a vyžaduje vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky,“ dodal.
„Odložená účinnost tohoto kroku dává ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků,“ uvedla banka. Zároveň konstatovala, že v případě pokračování rychlé dynamiky poskytování úvěrů v soukromém nefinančním sektoru a zvyšování rizik v bilanci bankovního sektoru a jeho rostoucí zranitelnosti je rada připravena přistoupit k dalšímu zvyšování této sazby. Naopak v případě, že se ekonomická situace opět zhorší, je připravena sazbu postupně snížit, případně rezervu zcela rozpustit.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využitá bankami pro krytí ztrát.
