ČEZ vyplatí dividendu 52 korun za akcii, vyšší byla jen za rok 2009

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku dividendu 52 korun za akcii před zdaněním. Rozhodla o tom valná hromada firmy. Vyšší dividendu schválili akcionáři ČEZ jen v roce 2010 ze zisku roku 2009, a to 53 korun za akcii. Dividenda podle firmy odráží prodej rumunských aktiv.

Finanční ředitel ČEZ Martin Novák uvedl, že prodej rumunských aktiv se na dividendě podílí devíti a půl korunami na akcii před zdaněním. Mezi akcionáře bude rozděleno 28 miliard korun, stát jako majoritní akcionář získá zhruba 20 miliard korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ.

Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání ministerstva financí. Loni bylo mezi všechny akcionáře rozděleno 18,3 miliardy korun z předloňského očištěného zisku ČEZ, stát jako majoritní akcionář získal zhruba 12,8 miliardy korun.

Pokles a nárůst zisku

Čistý zisk ČEZ loni meziročně klesl z předloňských 14,5 miliardy korun na 5,5 miliardy korun, tedy o 62 procent. Za poklesem podle firmy stály vyšší tvorba opravných položek kvůli prodeji rumunských aktiv, zhoršení podmínek pro uhelnou energetiku a zdražení emisních povolenek.

Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy ale čistý zisk vzrostl o 21 procent na 22,8 miliardy korun. Právě z očištěného zisku se dividenda vyplácí. Tržby skupiny stouply meziročně o čtyři procenta na 213,7 miliardy korun, což je nejvíce od roku 2013. 

Valná hromada energetické společnosti ČEZ se i letos táhla, první tři body jednání z devíti zabraly více než osm hodin. Nejvíce dotazů pokládal minoritní akcionář, kritik současného vedení firmy a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Tvrdil, že schůzi akcionářů zdržuje představenstvo, které si podle něj bere neúměrně dlouhé přestávky na odpovědi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...