Propad tržeb obchodníků v lednu zrychlil. Pokles zaznamenaly i prodejny potravin

Tržby v maloobchodě v lednu meziročně klesly o 6,5 procenta. Propad zrychlil, v prosinci po předvánočním otevření provozoven klesly tržby podle revidovaných dat o 0,8 procenta. Proti poslednímu měsíci v roce měli obchodníci v lednu tržby nižší o 6,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu prodeje dál ovlivňovala protiepidemická opatření, většina obchodů s nepotravinářským zbožím nemohla prodávat vůbec nebo v omezené míře. Pokles ale zaznamenaly i prodejny potravin či čerpací stanice. Rostly pouze nákupy přes internet a zásilkové služby.

Tržby za potraviny klesly v lednu meziročně o 2,7 procenta, za nepotravinářské zboží o 8,4 procenta a za pohonné hmoty o 9,8 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel vzrostly v lednu meziročně o 1,4 procenta.

„Uzavírky spojené s pandemií, které byly v tuzemském maloobchodu obnoveny hned po Štědrém dni, vedly v lednu k prudkému poklesu tržeb. Lednová čísla tak ukazují, že se tuzemský maloobchod k lepšímu meziročnímu výkonu loni v prosinci nadechl pouze díky přechodnému otevření prodejen v předvánočním čase,“ komentuje výsledky hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Maloobchodní útlum překonal tržní i náš odhad. Zároveň došlo k poměrně významné revizi prosincového údaje, který nakonec nebyl tak slavný, když v souhrnu namísto původně avizovaných plus 2,6 procenta meziročně přinesl jen plus 0,4 procenta,“ řekl k výsledkům analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Vývoj tržeb maloobchodu (ve stálých cenách, v %)
Zdroj: ČSÚ

V lednu si polepšili jen internetoví prodejci, a to o 34,5 procenta. Naopak prodej v kamenných prodejnách klesl ve všech sortimentních skupinách zboží. Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte se tak neprosadilo ani dosud v souvislosti s pandemií velmi poptávané zboží jako počítače, vybavení domácnosti nebo domácí potřeby. Poptávka českých domácností podle něj reaguje na zvýšení nezaměstnanosti. Za hlavní příčinu omezení výdajů považuje ale nejistotu ohledně trvání restrikcí.

Prodejny s oděvy a obuví tak měly lednové tržby nižší o 74,1 procenta. Prodejcům výrobků pro kulturu, sport a rekreaci klesly tržby o třetinu, v potřebách pro domácnosti o 23,9 procenta a prodejcům s kosmetickými a toaletními výrobky o 11,9 procenta. Prodeje počítačových a komunikačních zařízení byly nižší o 9,6 procenta a farmaceutického a zdravotnického zboží o 6,2 procenta. I prodejny s převahou potravin zaznamenaly pokles tržeb o 3,1 procenta, specializované prodejny potravin o 19,3 procenta. 

Lednový pokles očištěných tržeb byl nejhlubší za devět měsíců. Loni ho překonal jen duben s více než desetinovým propadem tržeb. Loni v lednu tržby rostly o necelých pět procent. A i v případě maloobchodních tržeb bez očištění o kalendářní vlivy šlo s lednovým meziročním poklesem ve výši devíti procent o druhý nejvýraznější propad za dobu šíření koronaviru v Česku.

Většina obchodů v Česku se kvůli šíření koronaviru poprvé uzavřela od soboty 14. března. Koncem jara a v létě přišlo uvolnění, na podzim ovšem přišla další vlna šíření nákazy a s ní opětovné omezení. Většina obchodů musela znovu zavřít 22. října, přivítat zákazníky znovu mohly po šesti týdnech 3. prosince. Fungovat mohly všechny prodejny, ale s omezením počtu zákazníků v obchodě a dvoumetrovými rozestupy. Přísnější restrikce opět přišly 27. prosince.

V únoru analytici lepší výsledek maloobchodu nečekají

Pokles prodejů lze podle analytika Jáče čekat i pro únor. „Počínaje březnem ale začne příznivě působit nízká základna z loňského roku, kdy od března 2020 na maloobchod dopadly uzavírky spojené s první vlnou pandemie,“ doplnil.

„Vzhledem k tomu, že lockdown pokračoval i v únoru a březnu, je pravděpodobné, že podobné trendy uvidíme i v číslech těchto měsíců. Internetové obchody budou i nadále nahrazovat ty kamenné, nicméně část nákupů budou spotřebitelé i nadále odkládat a peníze na ně připravené šetřit,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Popularitu internetovým prodejcům i po konci pandemie naopak předpovídá hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. On-line prodej podle něj trvale změní charakter českého maloobchodu.

Situaci v maloobchodu budou podle Vagenknechta po zbytek roku určovat vládní opatření. „Jejich konec zatím není v dohledu, a proto ani od tržeb nečekáme letos zázraky, když si podle nás připíší i navzdory nízké srovnávací základně jen pět procent,“ dodal.

Podobně situaci vidí i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Vzhledem k průběhu pandemie v letošním roce je zřejmé, že do března budou čísla nadále nepříznivá, ačkoli meziroční propady v datech od března odezní z titulu nízké srovnávací základny z minulého roku,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19AktualizovánoPrávě teď

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...