Brusel poslal do Prahy reakci na české stanovisko k auditu k Babišovu údajnému střetu zájmů

Do Prahy dorazila reakce Evropské komise na české stanovisko k auditu ohledně údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). České televizi to potvrdila mluvčí Zastoupení Evropské komise v Praze. Premiér má podle auditu přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem Agrofert a SynBiol. Česko by kvůli tomu mohlo přijít o část unijních dotací. Babiš ale střet zájmů dlouhodobě popírá.

„Česká republika obdržela prostřednictvím stálého zastoupení při EU reakci na odpověď České republiky na závěrečnou auditní zprávu Evropské komise, s jejíž finální podobou se aktuálně seznamuje. Ale na pozici České republiky tak, jak byla zastávána v rámci auditního procesu, se nic nemění. Na žádost Evropské komise zůstává obsah stále důvěrný, a to až do ukončení celého řízení,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Česká republika má podle něj nyní tříměsíční lhůtu na odpověď.

V květnu MMR uvedlo, že Komise částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu. Auditní zpráva obsahovala 22 zjištění a komise pět z nich uzavřela, dvě zrušila, 12 zjištění nechala otevřených zcela a tři částečně, oznámilo tehdy MMR. Českou odpověď připravili úředníci Národního orgánu pro koordinaci ministerstva pro místní rozvoj společně s kolegy z dotčených resortů.

Podle zdroje serveru Neovlivní.cz, který o nové reakci informoval, setrvává Evropská komise i v nynější reakci na stanovisku, že český premiér je ve střetu zájmů. „Na tom se nic měnit nebude. Nyní reaguje na to, jak Česká republika plní doporučení a zda jsou dostatečná. V některých případech konstatuje, že ano. Další doporučení zůstávají dál otevřená,“ uvedl zdroj, který je podle serveru obeznámený s korespondencí.

Loňská zpráva auditorů Evropské komise se zabývala dotacemi z unijních strukturálních fondů. Možného Babišova střetu zájmů se týkal i druhý audit zaměřený na zemědělské dotace, jeho konečné znění ale dosud nebylo zveřejněno. Vláda v souvislosti s tímto auditem zažalovala Evropskou komisi u Soudního dvora EU kvůli pozastavení jedné z dotačních plateb.

Náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek v květnu po schválení žaloby vládou uvedl, že kabinet chce získat výklad, zda se na tyto případy uplatní český zákon o střetu zájmů. Brusel pozastavil kvůli auditnímu řízení dotace pro Agrofert na projekty financované z Programu rozvoje venkova za poslední čtvrtletí roku 2018 a první loňské čtvrtletí.

Kontrolní výbor Evropského parlamentu vyzval začátkem května Babiše v nezávazných doporučeních, aby odstoupil, nebo přestal přes firmy spojené s holdingem Agrofert inkasovat peníze z unijního rozpočtu, pokud se premiérův střet zájmů skutečně prokáže. Babiš tehdy jen zopakoval své stanovisko, že žádný střet zájmů nemá a že vyhověl novelizované podobě českého zákona o střetu zájmů. Doporučení nechtěl komentovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 7 mminutami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...