Aerolinky Smartwings podaly kvůli škodám za odstávku letounů Boeing 737 MAX žalobu na výrobce

Česká letecká skupina Smartwings podala v USA žalobu na výrobce letadel Boeing, uvedly  čtvrteční Lidové noviny (LN). Důvodem je podle deníku to, že skupina Smartwings zatím nedostala od Boeingu náhradu škod za nucenou odstávku letadel Boeing 737 MAX. Provoz těchto strojů byl celosvětově zastaven loni po dvou tragických haváriích letounů 737 MAX kvůli problému se softwarem. Skupina Smartwings letos v březnu uvedla, že jí odstávka způsobila škody za asi dvě miliardy korun.

Skupina podala podle deníku žalobu na Boeing na začátku srpna u soudu v americkém státě Illinois, kde má výrobce letadel sídlo. „Po dlouhém jednání, které trvalo rok a čtvrt a které bylo neúspěšné, jsme na výrobce letadel, společnost Boeing, podali žalobu,“ potvrdila LN mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Jak vysoké odškodnění Smartwings požadují, deník neuvedl. Letos v březnu mluvčí skupiny uvedla, že škoda způsobená odstávkou letadel Boeing 737 MAX přesáhla dvě miliardy korun. Smartwings mají sedm těchto letounů a dalších 15 měla skupina obdržet do letošního ledna.

Letadla Boeing 737 MAX byla ve vzduchu jen méně než dva roky. Zavedena byla do komerčního provozu v květnu 2017. V říjnu 2018 v Indonésii a březnu 2019 v Etiopii dva tyto stroje kvůli problému s palubním softwarem havarovaly, při nehodách dohromady zahynulo 346 lidí. Krátce po druhé ze zmíněných nehod byl provoz Boeingů 737 MAX na celém světě zastaven.

Firma Boeing loni v květnu připustila, že o softwarovém problému věděla zhruba rok, ale neinformovala o něm aerolinky ani regulační orgány. V prohlášení firma trvala na tom, že tento problém nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Kolik peněz může Smartwings získat od Boeingu?

Jak připomněl hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda, výrobce letadel Boeing se už v uplynulých měsících hned s několika aerolinkami na vyrovnání za loňské uzemnění problémových letadel 737 Max dohodl, včetně  menších provozovatelů.

„Například letos v červnu se s ním na vyrovnání dohodla největší evropská cestovní kancelář, německá Tui, provozující patnáct ,maxů‘, na přelomu roku pak turecké aerolinie Turkish Airlines, které v době uzemnění provozovaly tucet problémových strojů. Agentura Reuters tehdy citovala turecká média, jež vyčíslila hodnotu kompenzace na 225 milionů dolarů. To dle současného kursu odpovídá zhruba částce pěti miliard korun,“ konstatuje.

„Smartwings ve stejnou dobu měly sedm těchto letadel. Pokud by vodítkem pro výši kompenzace měla být právě turecká zkušenost a výhradně počet provozovaných problémových strojů, mohl by dopravce Smartwings pomýšlet na kompenzaci až takřka za tři miliardy korun,“ počítá Kovanda. A pokud by se řídil zkušeností brazilského dopravce GOL Linhas Aereas Inteligentes, který provozoval také sedm problémových strojů a letos na jaře se dohodl na kompenzaci v hodnotě 2,4 miliardy brazilských realů, pak by mohl získat částku větší než deset miliard korun.

V praxi však nelze výši kompenzace odvozovat jednoduše jen od počtu provozovaných problémových strojů. „Roli hrají i celkové podmínky kontraktu na dodání letadel a šíře celého kontraktu,“ připomíná Kovanda. 

Ke konci letošního února vyčíslil dopravce Smartwings celkovou škodu za uzemnění problémových strojů na sto milionů dolarů, což odpovídá dle aktuálního kurzu hodnotě 2,2 miliardy korun. „Realistické tedy je i na základě zkušenosti jiných dopravců předpokládat, že pokud bude po Boeingu v rámci své nynější žaloby požadovat sumu odpovídající 2,5 miliardy korun, má značnou naději se kompenzace opravdu dočkat. Od konce února se škoda z uzemnění zvýšila, současně ovšem platí, že nelze očekávat, že Boeing kompenzuje veškeré škody, které v souvislosti s uzemněním té či oné aerolince vznikly,“ uzavírá Kovanda.

Americká společnost Boeing loni kvůli problémům s letadly 737 MAX vykázala poprvé od roku 1997 ztrátu. Prodělala 636 milionů dolarů (14,6 miliardy korun), zatímco o rok dříve měla zisk 10,5 miliardy dolarů. Náklady, které způsobí vyřazení letadel z provozu, Boeing odhaduje na téměř 19 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek toho, co odhadoval v předchozím kvartálu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 15 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 22 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...