Aerolinky Smartwings podaly kvůli škodám za odstávku letounů Boeing 737 MAX žalobu na výrobce

Česká letecká skupina Smartwings podala v USA žalobu na výrobce letadel Boeing, uvedly  čtvrteční Lidové noviny (LN). Důvodem je podle deníku to, že skupina Smartwings zatím nedostala od Boeingu náhradu škod za nucenou odstávku letadel Boeing 737 MAX. Provoz těchto strojů byl celosvětově zastaven loni po dvou tragických haváriích letounů 737 MAX kvůli problému se softwarem. Skupina Smartwings letos v březnu uvedla, že jí odstávka způsobila škody za asi dvě miliardy korun.

Skupina podala podle deníku žalobu na Boeing na začátku srpna u soudu v americkém státě Illinois, kde má výrobce letadel sídlo. „Po dlouhém jednání, které trvalo rok a čtvrt a které bylo neúspěšné, jsme na výrobce letadel, společnost Boeing, podali žalobu,“ potvrdila LN mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Jak vysoké odškodnění Smartwings požadují, deník neuvedl. Letos v březnu mluvčí skupiny uvedla, že škoda způsobená odstávkou letadel Boeing 737 MAX přesáhla dvě miliardy korun. Smartwings mají sedm těchto letounů a dalších 15 měla skupina obdržet do letošního ledna.

Letadla Boeing 737 MAX byla ve vzduchu jen méně než dva roky. Zavedena byla do komerčního provozu v květnu 2017. V říjnu 2018 v Indonésii a březnu 2019 v Etiopii dva tyto stroje kvůli problému s palubním softwarem havarovaly, při nehodách dohromady zahynulo 346 lidí. Krátce po druhé ze zmíněných nehod byl provoz Boeingů 737 MAX na celém světě zastaven.

Firma Boeing loni v květnu připustila, že o softwarovém problému věděla zhruba rok, ale neinformovala o něm aerolinky ani regulační orgány. V prohlášení firma trvala na tom, že tento problém nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Kolik peněz může Smartwings získat od Boeingu?

Jak připomněl hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda, výrobce letadel Boeing se už v uplynulých měsících hned s několika aerolinkami na vyrovnání za loňské uzemnění problémových letadel 737 Max dohodl, včetně  menších provozovatelů.

„Například letos v červnu se s ním na vyrovnání dohodla největší evropská cestovní kancelář, německá Tui, provozující patnáct ,maxů‘, na přelomu roku pak turecké aerolinie Turkish Airlines, které v době uzemnění provozovaly tucet problémových strojů. Agentura Reuters tehdy citovala turecká média, jež vyčíslila hodnotu kompenzace na 225 milionů dolarů. To dle současného kursu odpovídá zhruba částce pěti miliard korun,“ konstatuje.

„Smartwings ve stejnou dobu měly sedm těchto letadel. Pokud by vodítkem pro výši kompenzace měla být právě turecká zkušenost a výhradně počet provozovaných problémových strojů, mohl by dopravce Smartwings pomýšlet na kompenzaci až takřka za tři miliardy korun,“ počítá Kovanda. A pokud by se řídil zkušeností brazilského dopravce GOL Linhas Aereas Inteligentes, který provozoval také sedm problémových strojů a letos na jaře se dohodl na kompenzaci v hodnotě 2,4 miliardy brazilských realů, pak by mohl získat částku větší než deset miliard korun.

V praxi však nelze výši kompenzace odvozovat jednoduše jen od počtu provozovaných problémových strojů. „Roli hrají i celkové podmínky kontraktu na dodání letadel a šíře celého kontraktu,“ připomíná Kovanda. 

Ke konci letošního února vyčíslil dopravce Smartwings celkovou škodu za uzemnění problémových strojů na sto milionů dolarů, což odpovídá dle aktuálního kurzu hodnotě 2,2 miliardy korun. „Realistické tedy je i na základě zkušenosti jiných dopravců předpokládat, že pokud bude po Boeingu v rámci své nynější žaloby požadovat sumu odpovídající 2,5 miliardy korun, má značnou naději se kompenzace opravdu dočkat. Od konce února se škoda z uzemnění zvýšila, současně ovšem platí, že nelze očekávat, že Boeing kompenzuje veškeré škody, které v souvislosti s uzemněním té či oné aerolince vznikly,“ uzavírá Kovanda.

Americká společnost Boeing loni kvůli problémům s letadly 737 MAX vykázala poprvé od roku 1997 ztrátu. Prodělala 636 milionů dolarů (14,6 miliardy korun), zatímco o rok dříve měla zisk 10,5 miliardy dolarů. Náklady, které způsobí vyřazení letadel z provozu, Boeing odhaduje na téměř 19 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek toho, co odhadoval v předchozím kvartálu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 6 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 5 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 7 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 11 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...