Řecko požádalo Mezinárodní měnový fond o více času na uhrazení dlužné splátky ve výši 1,6 miliardy eur (skoro 44 miliard korun). Státní televizi to potvrdil vicepremiér Jannis Dragasakis. Lhůta pro uhrazení splátky vyprší o půlnoci a země na ni nemá peníze. Atény také předložily věřitelům nový návrh, na jehož základě chtěly získat finanční pomoc. Ústupky ale chyběly, a tak si ministři financí eurozóny na večerní telekonferenci vyžádali další podrobnosti. Zítra by měla euroskupina jednat znovu.
Řecko se nezaplacením splátky MMF stává první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatí půjčku. Naposledy z jiných než technických důvodů nesplatila svůj dluh v roce 2001 Zimbabwe, která stále dluží fondu 112 milionů dolarů. Dalšími zeměmi, které neuhradily své závazky včas, byly třeba Súdán či Kuba. Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země fondu nesplatila.
I když dojde k prodlení, nepovede to podle ekonoma Vysoké školy obchodní Pavla Neseta přímo k bankrotu. „O půlnoci se nestane nic zásadního. To je pouze psychologická hranice,“ podotkl s tím, že následné procedury v Mezinárodním měnovém fondu zaberou asi měsíc. Větší problém podle něj představuje splátka, kterou má Řecko 20. července uhradit věřitelům v eurozóně a Evropské centrální bance. Po tomto datu by totiž nejspíš skončilo nouzové financování, které ECB poskytuje řeckým bankám, což by znamenalo „konečnou“.
Úředníci MMF však nedávno upozornili, že regule, podle kterých mají mít Atény ještě 30 dnů na uskutečnění platby, než dostane informaci o prodlení výkonná rada MMF, jsou zastaralé. Šéfka fondu Christine Lagardeová prý počítá s tím, že bude informovat radu okamžitě po skončení úředních hodin ve Washingtonu. Fond tak nejspíš Řecko odstřihne od dalších financí. Později by země mohla přijít o hlasovací právo nebo by mohla být z organizace vyloučena. Řecko je nyní největším dlužníkem fondu, dluží mu bez úroků 35 miliard eur.
Čeká se na referendum
V Bruselu se mezitím večer mimořádně jednalo o dalším řeckém návrhu na řešení dluhové krize. Atény údajně žádaly několikadenní prodloužení současného záchranného programu, který o půlnoci skončí, a k tomu nový dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu. Celkově měl mít balík hodnotu 29,1 miliardy eur (794 miliard korun).
První požadavek věřitelé odmítli jako technicky neproveditelný, u druhého vyčkají na podrobnosti, zejména co výměnou nabízí Řecko. Znovu se nad návrhem sejdou ve středu, ale reagovat fakticky chtějí až po nedělním referendu.
EU vnímá řecké referendum jako hlasování o euru a setrvání v měnové unii. Řecká vláda ovšem takovou interpretaci podle bruselského zpravodaje ČT Bohumila Vostala odmítá – plebiscit se podle Tsiprasova kabinetu týká pouze návrhu věřitelů. A proti případnému vyloučení z eurozóny se Atény hodlají bránit u Evropského soudního dvora v Lucembursku.
Pokud Řekové zvolí v referendu „ano“ pro další úsporná opatření, existuje naděje, že se země s věřiteli dohodne na pokračování finanční pomoci. Premiér Alexis Tsipras ale v takovém případě nevyloučil demisi své vlády.
Pokud se Řecké vysloví proti návrhům věřitelů, obnovit jednání s věřiteli bude velice těžké a Řecko se ještě víc přiblíží státnímu bankrotu. Podle pozorovatelů je přitom právě tato varianta nejpravděpodobnější; na jejím konci by mohl být i odchod zadlužené země z eurozóny a návrat k drachmě. Ostatní státy platící eurem by to však podle ekonomů ohrozit nemělo. A to stejné platí i pro Česko.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker přitom na poslední chvíli také předložil svůj návrh na řešení dluhové krize, když po premiéru Tsiprasovi žádal, aby zaslal písemný souhlas s podmínkami věřitelů. Pak by se konalo mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny, které by odblokovalo zbývajících 7,2 miliardy eur ze záchranného programu.
Německá kancléřka Angela Merkelová ovšem řekla, že o údajné Junckerově nabídce nic neví. „Tento večer přesně o půlnoci středoevropského času záchranný program vyprší. A já si nejsem vědoma žádného reálného náznaku čehokoli jiného,“ prohlásila Merkelová na tiskové konferenci při návštěvě kosovského premiéra. Na adresu řeckých návrhů později dodala, že až do nedělního referenda o nich Německo nehodlá diskutovat.
K aktuálnímu vývoji kolem Řecka se vyjádřil také americký prezident Barack Obama, podle něhož řecká finanční krize představuje pro Evropu „značnou starost“. Nedomnívá se však, že by měla způsobit „velký šok“ americkému finančnímu systému. Řecké problémy jsou nicméně podle šéfa Bílého domu bolestné pro samotné Řeky a mohly by zasáhnout hospodářský růst v Evropě, což by se projevilo na zahraničním obchodu s USA.
Banky zůstávají zavřené
Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že až do pondělí 6. července zůstanou v celé zemi zavřené všechny banky, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody prostřednictvím karet, se nicméně otevře zhruba tisíc bankovních poboček.
Převody peněz mezi účty řeckých bank by měly fungovat jako obvykle. Je však zakázán přesun peněz mimo Řecko – takové transakce musí schválit komise ministerstva financí.
Kvůli omezení pohybu kapitálu agentura Standard & Poor's zhoršila ratingové hodnocení čtyř předních řeckých bank na známku selektivní platební neschopnost. Agentura míní, že bez další podpory ze strany Evropské unie je pro Řecko do šesti měsíců nevyhnutelný bankrot. Zhoršení ratingu se týká National Bank of Greece, Alpha Bank, Eurobank Ergasias a Piraeus Bank. Už v pondělí snížila rating řeckých bank konkurenční agentura Fitch.
