Nové jaderné bloky mají souhlas vlády, zbývá dořešit financování

Vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Měla by tak neodkladně začít příprava výstavby nových jaderných bloků v elektrárnách Temelín a Dukovany. Každá by měla dostat po jednom bloku s možností rozšíření o další blok. Plán navazuje na aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou kabinet podpořil před dvěma týdny. Ta stanovila právě jádro hlavním zdrojem výroby energie v Česku.

„Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Za klíčovou považuje zejména stavbu bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037, aby se udržela kontinuita provozu.

Po schválení akčního plánu, který vzešel z resortů průmyslu a financí, zbývá dořešit, jak výstavbu nových bloků financovat. Dokument obsahuje několik variant. Stát přitom preferuje, aby investici zaplatil majitel a provozovatel jaderných elektráren, tedy firma ČEZ. Výstavbu nového bloku v Dukovanech z jejích peněz podpořil ministr financí Andrej Babiš (ANO), šéf ministerstva průmyslu Mládek a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se přiklonili k variantě, kdy by stavbu realizovala dceřiná firma energetického gigantu.

Aktualizovaná státní energetická koncepce předpokládá, že letos se bude jádro na výrobě elektřiny v Česku podílet zhruba 35 procenty. Po dostavbě dvou bloků jaderných elektráren by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na 50 procent.

Plán také doporučuje, aby stát před vynaložením investice ve výši 250 až 300 miliard znovu posoudil, zda lze nové jaderné zdroje stavět bez státních garancí. Sobotka s Babišem se však před časem dohodli, že stát neposkytne záruky na výkupní cenu elektřiny z atomu.

„Otázkou je, jakým způsobem zajistit elementární návratnost projektu. Což je samozřejmě důležité pro společnost ČEZ i pro věrohodnost tendru na dodavatele. Takže tuto debatu povedeme. Všude na světě, kde se staví jaderné elektrárny, je to ve spolupráci se státem,“ komentoval to tehdy šéf firmy Daniel Beneš.

Jaderná elektrárna Dukovany
Zdroj: ČT24

„Nedovedu si představit, že by ČEZ vyhlásil, že bude stavět jadernou elektrárnu, a podařilo se mu to, aniž by do toho Česká republika nějakým způsobem vstupovala,“ řekl nyní členům sněmovního výboru pro životní prostředí Beneš. Odhaduje, že výstavba každého nového jaderného bloku vyjde na 120 až 150 miliard korun. Dodavatele nového dukovanského bloku by prý mohl ČEZ vybrat kolem roku 2020.

Už loni zrušil státní energetický gigant tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, jelikož vláda odmítla garantovat výkupní ceny elektřiny z rozšířené elektrárny. Možnost poskytnutí státních garancí se nelíbí Rakousku, které v takovém případě hrozí podáním žaloby na Českou republiku k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Podle ministerstev by ČEZ měl v každém případě pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě nových bloků, jako je získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Vydání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025. O potenciálních druhých nových blocích v obou lokalitách je podle ředitele ČEZu možné uvažovat až kolem roku 2050.

Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž potvrdil, že nejdříve proběhnou kroky k vyčlenění projektů do dceřiných společností a kontakty se strategickými partnery. „Existuje možnost, že bychom do dceřiných společností pozvali i spoluinvestory,“ připustil na jednání sněmovního výboru Beneš. „Rovněž bude nezbytné jednat s Evropskou komisí o způsobu výběru dodavatele, způsobu financování a zajištění návratnosti. Ve všech případech existuje řada variant,“ doplnil mluvčí.

Ekologové mluví o „jaderné pasti“

Národní akční plán a další rozvoj jaderné energetiky nicméně kritizují některé nevládní a ekologické organizace jako například Hnutí Duha, sdružení Calla nebo Aliance pro energetickou soběstačnost. Vadí jim zejména, že rozhodnutí o garancích odkládá materiál až na rok 2025 a vtahuje tím budoucí vládu do „jaderné pasti“.

Kabinet se navíc podle nich schválením akčního plánu rozhodl pro drahou cestu zvýšení energetické závislosti státu na dovážených zdrojích. Edvard Sequens ze sdružení Calla kritizuje stát za to, že nevěnoval větší pozornost rozvoji obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost pak považuje argumentaci energetickou soběstačností za absurdní. „Nedostatek elektřiny nehrozí ani do budoucna,“ prohlásil s tím, že rozhodnutí ministrů svede Česko na cestu mnohamiliardových dotací.

Hospodářská komora naopak akční plán vítá jako krok ke stabilnější a předvídatelnější energetice a zachování energetické soběstačnosti i po roce 2035. Vláda by se však měla podrobněji vyjádřit k otázce financování bloků. Rozsáhlá podpora obnovitelných zdrojů totiž podle komory způsobila, že není ekonomicky návratné stavět jakýkoliv nový zdroj.

Státní garance prakticky znamenají, že by na stavbu bloků dopláceli spotřebitelé v účtech za elektřinu, pokud by její cena na burze byla příliš nízká a projekt ztrátový. Pokud by se naopak ceny elektřiny zvýšily nad stanovenou úroveň, investor by přebytek posílal státu.

Tvůrci akčního plánu to spočítali následovně: pokud by po roce 2030 byla cena elektřiny na současné úrovni, za stavbu nových bloků by každý zaplatil až 274 korun ročně. Při vyšších velkoobchodních cenách by ale mohla státní kasa každoročně inkasovat až 9 miliard korun.

Odpůrci jaderné energie nicméně považují takové scénáře za příliš optimistické. „Podle odhadů, které jsou k dispozici, může spotřebitel za jadernou energetiku v Česku zaplatit výhledově až dvacet miliard korun ročně,“ tvrdí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 5 hhodinami

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
před 7 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
01:35Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 7 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 12 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánovčera v 21:04

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánovčera v 15:41
Načítání...