Fed po zátěžových testech omezil bankám výplatu dividend a odkup akcií

Americká centrální banka (Fed) omezila největším komerčním bankám v zemi výplatu dividend a nejméně do konce září jim zakázala odkup vlastních akcií. Požádala je také o revizi dlouhodobých kapitálových plánů. Fed tím reaguje na nejnovější výsledky zátěžových testů amerických bank, které ukázaly, že čelí výrazným kapitálovým ztrátám. Centrální banka testovala, jak jsou komerční banky schopny odolat ekonomickému propadu způsobenému koronavirovou pandemií.

Fed neupřesnil, jak jednotlivé banky v jeho pandemické analýze dopadly. Zjistil však, že všech 34 testovaných institucí by v případě nejhoršího scénáře, kdy by ekonomické oživení mělo tvar písmene W, vykázaly souhrnnou úvěrovou ztrátu 700 miliard USD (16,7 bilionu korun). Tvar W znamená, že po recesi a krátkém oživení by se ekonomika vrátila znovu do recese.

Banky sice podle Fedu jsou schopné odolat vážnému, prudkému a dlouhodobému hospodářskému poklesu, několik by se jich ale dostalo blízko svých minimálních kapitálových požadavků. S ohledem na tuto skutečnost Fed stanovil limit týkající se toho, kolik kapitálu banky mohou použít na výplatu dividend investorům ve třetím čtvrtletí. Nesmějí vyplatit více než ve druhém čtvrtletí a výplata nesmí překročit průměrný čistý zisk za poslední čtyři čtvrtletí.

Fed také zakázal odkup akcií po dobu nejméně třetího čtvrtletí. Banky už kvůli pandemii odkupy akcií dobrovolně pozastavily, zatím ale nebylo jasné, jak dlouho to bude trvat.

Kroky Fedu z poslední doby jsou naprosto výjimečné. Je to poprvé od zavedení zátěžových testů z doby finanční krize let 2007 až 2009, kdy musel zásadně změnit každoroční test kvůli dramatickému výkyvu vývoje ekonomiky. Po zveřejnění některých detailů v únoru musel na poslední chvíli přidat analýzu citlivosti, aby zohlednil aktuální ekonomický chaos, který překonal i jeho scénář pro nejhorší případ oficiálně představený v původním testu. 

Některé banky se dostaly nebezpečně blízko minimální hranici kapitálu

Analýza naznačuje, že některé banky jsou zranitelnější než jiné. V souhrnu by měla bankám v případě nejhoršího scénáře klesnout úroveň kapitálu na 7,7 procenta, některé by se však dostaly nebezpečně blízko minimální požadované hranici 4,5 procenta, kterou jsou povinny držet, aby byly považovány za dobře kapitalizované.

Bez jmenování jednotlivých bank Fed uvedl, že některé z nich spoléhají na mnohem optimističtější výhled, než by bylo vhodné, a jejich kapitálové plánování nebylo promyšlené. Každá z bank obdržela od Fedu podrobnou zprávu o svém stavu. Banky mohou upravit své původní plány, aby získaly lepší hodnocení, a zveřejnit tyto detaily v pondělí po skončení obchodování na burzách, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...