Útlum ekonomické aktivity v zemích eurozóny v červnu výrazně polevil, hospodářství se tak dál vzpamatovává z důsledků opatření zavedených proti šíření koronaviru. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila konzultační společnost IHS Markit. Do růstového pásma už se ekonomická aktivita překvapivě dostala ve Francii.
Souhrnný index, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, se podle předběžných propočtů zvýšil na 47,5 z květnových 31,9 bodu. To je mnohem lepší výsledek, než předpovídali analytici, kteří v anketě agentury Reuters v průměru čekali vzestup indexu na 42,4 bodu. V dubnu byl index na rekordním minimu 13,6 bodu. Pokud je index nad 50 body, signalizuje to růst aktivity. Hodnota pod 50 body znamená útlum.
„Rychlý odhad indexu za eurozónu naznačuje, že útlum v regionu se v červnu dál zmírnil. Výroba i poptávka dál klesají, ale už to není kolaps,“ poznamenal k výsledkům průzkumu hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. „I když dál platí, že HDP za druhé čtvrtletí asi zaznamená bezprecedentní propad, růst aktivity zvyšuje naděje, že zmírnění protikoronavirových omezení pomůže útlum do léta ukončit,“ dodal.
Analytici čekají, že ekonomika eurozóny v tomto čtvrtletí klesne o 12,5 procenta. Optimismus ale postupně narůstá – index budoucí výroby, který byl v posledních třech měsících pod hranicí 50 bodů, teď vystoupil na 55,7 z květnových 46,8 bodu.
Ve Francii se index aktivity za červen překvapivě zvýšil na 51,3 bodu z dubnové hodnoty 32,1 bodu. Ekonomové čekali, že vystoupí na 46,3 bodu, a zůstane tedy pod klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
„Nejnovější data o vývoji PMI ukazují, že jak se posouváme za vrchol koronavirové krize, Francie konečně vstoupila do fáze oživení,“ řekl ekonom IHS Markit Eliot Kerr.
Index PMI za Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně, vystoupil na 45,8 z květnových 32,3 bodu. I to je lepší výsledek, než čekali analytici. Ti předpokládali, že index vystoupí na 44,2 bodu.
Německá ekonomika klesne o 6,5 procenta, čekají poradci vlády
Poradní ekonomický výbor německé vlády odhaduje, že tamní ekonomika letos kvůli pandemii klesne o 6,5 procenta. Silný hospodářský útlum se ale může protáhnout za předpokladu, že se výrazně zvýší počet nových případů nákazy, uvedli v úterý poradci.
„Koronavirová pandemie zřejmě způsobí největší propad německé ekonomiky od založení spolkové republiky. Očekáváme ale, že hospodářství se v létě začne zotavovat,“ řekl šéf výboru Lars Feld.
Po vyloučení sezonních vlivů výbor prognózuje na letošní rok propad ekonomiky o 6,9 procenta. V druhé polovině roku očekává pomalé oživení a v příštím roce podle něj vykáže hrubý domácí produkt (HDP) vzestup o 4,9 procenta.
„To znamená, že HDP se na úroveň před pandemií dostane nejdříve v roce 2022,“ uvedl výbor v prohlášení. Dodal, že podpůrné stimuly německé vlády hospodářství nejspíše podpoří. Vláda by měla příští rok pokračovat ve své expanzivní fiskální politice a do roku 2022 se vyhnout debatě o konsolidaci veřejných financí, konstatoval Feld.
Kabinet kancléřky Angely Merkelové minulý týden schválil dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur (5,8 bilionu korun).
Feld je přesvědčen, že se lze vyhnout další vlně přísných karanténních opatření a druhému hospodářskému poklesu, protože úřady i občané se na novou situaci adaptovali a chovají se obezřetněji.
Ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska v úterý oznámil, že okres Gütersloh čeká nejméně týden přísných karanténních opatření. Oblast je kvůli problémům v místních jatkách hlavním ohniskem koronaviru v Německu.
Novým typem koronaviru se v celém světě nakazilo více než devět milionů lidí, zhruba půl milionu jich zemřelo. I když se nové případy stále objevují, evropské vlády začaly omezující opatření uvolňovat. Řada podniků musela kvůli těmto opatřením přerušit výrobu, což se odrazilo v nebývalém propadu ekonomické aktivity a v nárůstu nezaměstnanosti.
