Útlum ekonomické aktivity v eurozóně v červnu výrazně polevil

Útlum ekonomické aktivity v zemích eurozóny v červnu výrazně polevil, hospodářství se tak dál vzpamatovává z důsledků opatření zavedených proti šíření koronaviru. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila konzultační společnost IHS Markit. Do růstového pásma už se ekonomická aktivita překvapivě dostala ve Francii.

Souhrnný index, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, se podle předběžných propočtů zvýšil na 47,5 z květnových 31,9 bodu. To je mnohem lepší výsledek, než předpovídali analytici, kteří v anketě agentury Reuters v průměru čekali vzestup indexu na 42,4 bodu. V dubnu byl index na rekordním minimu 13,6 bodu. Pokud je index nad 50 body, signalizuje to růst aktivity. Hodnota pod 50 body znamená útlum.

„Rychlý odhad indexu za eurozónu naznačuje, že útlum v regionu se v červnu dál zmírnil. Výroba i poptávka dál klesají, ale už to není kolaps,“ poznamenal k výsledkům průzkumu hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. „I když dál platí, že HDP za druhé čtvrtletí asi zaznamená bezprecedentní propad, růst aktivity zvyšuje naděje, že zmírnění protikoronavirových omezení pomůže útlum do léta ukončit,“ dodal.

Analytici čekají, že ekonomika eurozóny v tomto čtvrtletí klesne o 12,5 procenta. Optimismus ale postupně narůstá – index budoucí výroby, který byl v posledních třech měsících pod hranicí 50 bodů, teď vystoupil na 55,7 z květnových 46,8 bodu.

Ve Francii se index aktivity za červen překvapivě zvýšil na 51,3 bodu z dubnové hodnoty 32,1 bodu. Ekonomové čekali, že vystoupí na 46,3 bodu, a zůstane tedy pod klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

„Nejnovější data o vývoji PMI ukazují, že jak se posouváme za vrchol koronavirové krize, Francie konečně vstoupila do fáze oživení,“ řekl ekonom IHS Markit Eliot Kerr.

Index PMI za Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně, vystoupil na 45,8 z květnových 32,3 bodu. I to je lepší výsledek, než čekali analytici. Ti předpokládali, že index vystoupí na 44,2 bodu.

Německá ekonomika klesne o 6,5 procenta, čekají poradci vlády

Poradní ekonomický výbor německé vlády odhaduje, že tamní ekonomika letos kvůli pandemii klesne o 6,5 procenta. Silný hospodářský útlum se ale může protáhnout za předpokladu, že se výrazně zvýší počet nových případů nákazy, uvedli v úterý poradci.

„Koronavirová pandemie zřejmě způsobí největší propad německé ekonomiky od založení spolkové republiky. Očekáváme ale, že hospodářství se v létě začne zotavovat,“ řekl šéf výboru Lars Feld.

Po vyloučení sezonních vlivů výbor prognózuje na letošní rok propad ekonomiky o 6,9 procenta. V druhé polovině roku očekává pomalé oživení a v příštím roce podle něj vykáže hrubý domácí produkt (HDP) vzestup o 4,9 procenta.

„To znamená, že HDP se na úroveň před pandemií dostane nejdříve v roce 2022,“ uvedl výbor v prohlášení. Dodal, že podpůrné stimuly německé vlády hospodářství nejspíše podpoří. Vláda by měla příští rok pokračovat ve své expanzivní fiskální politice a do roku 2022 se vyhnout debatě o konsolidaci veřejných financí, konstatoval Feld.

Kabinet kancléřky Angely Merkelové minulý týden schválil dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur (5,8 bilionu korun).

Feld je přesvědčen, že se lze vyhnout další vlně přísných karanténních opatření a druhému hospodářskému poklesu, protože úřady i občané se na novou situaci adaptovali a chovají se obezřetněji.

Ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska v úterý oznámil, že okres Gütersloh čeká nejméně týden přísných karanténních opatření. Oblast je kvůli problémům v místních jatkách hlavním ohniskem koronaviru v Německu.

Novým typem koronaviru se v celém světě nakazilo více než devět milionů lidí, zhruba půl milionu jich zemřelo. I když se nové případy stále objevují, evropské vlády začaly omezující opatření uvolňovat. Řada podniků musela kvůli těmto opatřením přerušit výrobu, což se odrazilo v nebývalém propadu ekonomické aktivity a v nárůstu nezaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 18 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánovčera v 10:41

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
včera v 07:10

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...