Britská ropná společnost BP chce propustit deset tisíc zaměstnanců

Britská ropná společnost BP chce propustit zhruba deset tisíc zaměstnanců, což odpovídá asi 15 procentům celkové pracovní síly. Firma uvedla, že pandemie nemoci covid-19 prudce snížila ceny ropy i poptávku po této surovině. Generální ředitel Bernard Looney také plánuje, že zaměření podniku posune od těžby ropy a zemního plynu více k obnovitelným zdrojům energie, informovala agentura Reuters.

BP, která patří k největším těžebním společnostem světa, v současnosti zaměstnává kolem 70 tisíc lidí.

Většina propuštěných zaměstnanců by měla firmu opustit ještě v letošním roce. Propouštění se dotkne hlavně zkušenějších zaměstnanců na takzvaných seniorských pozicích. BP rovněž uvedla, že zaměstnancům na vyšších pozicích letos nezvýší mzdu a že není pravděpodobné, že by někdo letos dostal roční hotovostní odměnu.

V dubnu firma oznámila, že letos sníží výdaje o 25 procent, protože koronavirová pandemie způsobila nevídaný propad poptávky po ropě. Pandemie omezila podnikání, cestování i veřejný život, a snížila tak spotřebu ropy, plynu a pohonných hmot.

Dodávky ropy naopak byly na začátku pandemie mimořádně vysoké, což vytvořilo v odvětví značné problémy například v podobě přeplněných zásobníků. Cena americké ropy v dubnu poprvé klesla pod nulu.

Looney také chce, aby se ropná firma se 111letou tradicí stala pružnější a přesunula se k nízkouhlíkovým zdrojům. V květnu v rámci plánované změny struktury podniku snížil na polovinu velikost vedoucího týmu BP.

Devětačtyřicetiletý Looney se ujal funkce v únoru a uvedl, že chce zrušit tradiční podnikovou strukturu, které dominuje těžba ropy a zemního plynu a divize rafinace a prodeje.

Ropa je po dohodě o snížení těžby nejdražší za tři měsíce

Ceny ropy zahájily nicméně tento nový týden růstem, podpořilo je zejména víkendové oznámení skupiny OPEC+ o prodloužení dohody o snížení těžby, ale také zpráva o rekordním květnovém dovozu ropy do Číny. Ropa je teď tak nejdražší za tři měsíce.

Kolem 09:00 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst o 1,2 procenta na 42,82 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu přidávala 0,9 procenta na 39,92 dolaru za barel. Oba typy se ráno dostaly nejvýše od 6. března, kdy začaly prudce klesat.

Od dubna se cena Brentu už téměř zdvojnásobila. V dubnu se členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Rusko a další spojenci, tedy skupina označovaná jako OPEC+, dohodli na snížení těžby o 9,7 milionu barelů denně. Chtějí tak podpořit ceny, které kvůli koronavirové krizi prudce klesly.

Dohoda byla původně sjednána na květen a červen, o víkendu se však OPEC+ dohodl na jejím prodloužení do konce července. Ekonom singapurské banky OCBC Howie Lee nicméně uvedl, že dohoda zaostala za očekáváním. Trhy doufaly, že OPEC+ ji prodlouží o tři měsíce.

Nízké ceny ropy přilákaly zájemce z Číny. Ta v květnu dovážela rekordních 11,3 milionu barelů ropy denně.

Obchodníci se nyní zaměří na to, jak členové OPEC budou plnit své těžební limity, hlavně Irák a Nigérie. Obě země zatím těží více, než kolik mají stanoveno. Mohla by se zvýšit i těžba v Libyi, protože země po měsících znovu otevřela dvě velká ropná pole.

I když se ceny ropy zvyšují, jsou ale stále nižší, než kolik činí náklady většiny amerických těžařů z břidlic. To nutí firmy v USA přerušit těžbu, propouštět a snižovat náklady.

Počet vrtů v USA, které jsou v provozu, tak v týdnu do 5. června pátým týdnem za sebou klesl na minimum. Do Mexického zálivu také dorazila tropická bouře Cristobal, která podle agentury Reuters přerušila téměř 30 procent těžby na moři v oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 9 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...