Úvěrový program až pro 150 tisíc podnikatelů. Vláda schválila COVID III

Vláda schválila úvěrový program pro živnostníky a firmy zasažené koronavirem COVID III. Kabinet na záruky vyčlenil 150 miliard korun. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) tak bude moci ručit za půjčky až 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Kabinet tak schválil, že stát přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Vláda nakoupí přes správu hmotných rezerv do strategických zásob státu miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z pondělního jednání Národní ekonomické rady (NERV).

Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun.

Z programu bude možné podle šéfů tuzemských komerčních bank úvěry čerpat do týdne či 14 dnů. ČMZRB musí nyní vypsat výzvu. Do ní se mohou hlásit komerční banky, se kterými následně ČMZRB bude podepisovat smlouvy. Podnikatelé žádost o úvěr budou vyřizovat už jen výhradně ve své bance. Žadatelé se budou muset připravit na úhradu poplatků za žádost o půjčku.

Úvěry budou poskytovány pouze na provozní výdaje. Nesmějí být vynaloženy na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování. Splatit úvěr nebude možné dříve než po 1. lednu příštího roku. Firmy musejí podle vládních materiálů souhlasit se zveřejněním skutečného majitele.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v neděli oznámil, že v pátek dostal od Evropské komise informace o notifikaci tohoto programu.

Stát přispěje polovinu na komerční nájmy

Stát přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Podpora do maximální výše deset milionů korun se bude vztahovat na duben, květen a červen. Nájemci, kteří nájem platí veřejnému subjektu dostanou rovnou podporu 80 procent. Program COVID nájemné schválila v pondělí vláda. 

Program má pomoci podnikatelům, kteří museli kvůli opatřením vlády proti šíření koronaviru zavřít své provozy. Nájemní smlouvy na tyto prostory musely být uzavřené před 12. březnem, kdy byl vyhlášen nouzový stav. Podporu budou moci čerpat i ti podnikatelé, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop.

Vláda nakoupí do zásob pomůcky za 3,7 miliardy korun

Vláda prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nakoupí do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Nákup rozdělí na dvě fáze. V první fázi správa nakoupí polovinu požadovaného množství v hodnotě až 1,85 miliardy korun. Pro druhou část vznikne takzvaný rezervační systém, skrze který bude možné u vybraných dodavatelů rezervovat materiál a předfinální produkt, řekl Havlíček.

Pro financování nákupu osobních ochranných a zdravotnických prostředků mají být využity nespotřebované peníze jednotlivých resortů, které byly účelově určeny na výdaje spojené s pandemií covid-19. Z vládní rozpočtové rezervy tyto peníze dostaly ministerstva vnitra a zdravotnictví. „Ne všechny zdroje byly vyčerpány, takže buď se převedou, a nebo se výrobky, které se pořídily, převedou do státních hmotných rezerv,“ řekl vicepremiér.

NERV: Programy na podporu ekonomiky by měly trvat do konce srpna

Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z pondělního jednání Národní ekonomické rady (NERV). Rada zároveň vybídla vládu k poskytnutí rychlé likvidity, tedy k co nejrychlejšímu spuštění programů jako COVID III nebo COVID+. Dalším tématem bylo možné snížení DPH v ubytovacích službách a stoupající nezaměstnanost. NERV by měl nyní vypracovat návrh podpory nízkopříjmových skupin, řekl člen rady Lukáš Kovanda.

Záměr na zajištění platnosti vládních programů pro podniky do konce srpna podle Kovandy potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Vedle úvěrových programů COVID jde také o kurzarbeitový programu Antivirus, ze kterého firmy čerpají příspěvky na úhradu mezd zaměstnancům. U tohoto programu ovšem zatím není zřejmé, která z jeho několika modifikací by měla do konce srpna platit.

Současné programy však mají podle výpočtů rady několik problémů. Tím hlavním je skutečnost, že je potřeba uspokojit kolem 800 miliard korun likviditní potřeby českých firem. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která úvěry spravuje, však bude v rámci programů moci ručit za půjčky za 500 miliard korun.

„To znamená, že přibližně 300 miliard korun této potřeby letos nebude stávajícími programy pokryto,“ uvedl Kovanda. Největší mezera podle něj hrozí u velkých firem s více než 500 zaměstnanci. Stát by měl podle rady řešení tohoto schodku urychlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
15:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 2 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 20 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 21 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026
Načítání...