Úvěrový program až pro 150 tisíc podnikatelů. Vláda schválila COVID III

Vláda schválila úvěrový program pro živnostníky a firmy zasažené koronavirem COVID III. Kabinet na záruky vyčlenil 150 miliard korun. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) tak bude moci ručit za půjčky až 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Kabinet tak schválil, že stát přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Vláda nakoupí přes správu hmotných rezerv do strategických zásob státu miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z pondělního jednání Národní ekonomické rady (NERV).

Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun.

Z programu bude možné podle šéfů tuzemských komerčních bank úvěry čerpat do týdne či 14 dnů. ČMZRB musí nyní vypsat výzvu. Do ní se mohou hlásit komerční banky, se kterými následně ČMZRB bude podepisovat smlouvy. Podnikatelé žádost o úvěr budou vyřizovat už jen výhradně ve své bance. Žadatelé se budou muset připravit na úhradu poplatků za žádost o půjčku.

Úvěry budou poskytovány pouze na provozní výdaje. Nesmějí být vynaloženy na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování. Splatit úvěr nebude možné dříve než po 1. lednu příštího roku. Firmy musejí podle vládních materiálů souhlasit se zveřejněním skutečného majitele.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v neděli oznámil, že v pátek dostal od Evropské komise informace o notifikaci tohoto programu.

Stát přispěje polovinu na komerční nájmy

Stát přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Podpora do maximální výše deset milionů korun se bude vztahovat na duben, květen a červen. Nájemci, kteří nájem platí veřejnému subjektu dostanou rovnou podporu 80 procent. Program COVID nájemné schválila v pondělí vláda. 

Program má pomoci podnikatelům, kteří museli kvůli opatřením vlády proti šíření koronaviru zavřít své provozy. Nájemní smlouvy na tyto prostory musely být uzavřené před 12. březnem, kdy byl vyhlášen nouzový stav. Podporu budou moci čerpat i ti podnikatelé, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop.

Vláda nakoupí do zásob pomůcky za 3,7 miliardy korun

Vláda prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nakoupí do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Nákup rozdělí na dvě fáze. V první fázi správa nakoupí polovinu požadovaného množství v hodnotě až 1,85 miliardy korun. Pro druhou část vznikne takzvaný rezervační systém, skrze který bude možné u vybraných dodavatelů rezervovat materiál a předfinální produkt, řekl Havlíček.

Pro financování nákupu osobních ochranných a zdravotnických prostředků mají být využity nespotřebované peníze jednotlivých resortů, které byly účelově určeny na výdaje spojené s pandemií covid-19. Z vládní rozpočtové rezervy tyto peníze dostaly ministerstva vnitra a zdravotnictví. „Ne všechny zdroje byly vyčerpány, takže buď se převedou, a nebo se výrobky, které se pořídily, převedou do státních hmotných rezerv,“ řekl vicepremiér.

NERV: Programy na podporu ekonomiky by měly trvat do konce srpna

Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z pondělního jednání Národní ekonomické rady (NERV). Rada zároveň vybídla vládu k poskytnutí rychlé likvidity, tedy k co nejrychlejšímu spuštění programů jako COVID III nebo COVID+. Dalším tématem bylo možné snížení DPH v ubytovacích službách a stoupající nezaměstnanost. NERV by měl nyní vypracovat návrh podpory nízkopříjmových skupin, řekl člen rady Lukáš Kovanda.

Záměr na zajištění platnosti vládních programů pro podniky do konce srpna podle Kovandy potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Vedle úvěrových programů COVID jde také o kurzarbeitový programu Antivirus, ze kterého firmy čerpají příspěvky na úhradu mezd zaměstnancům. U tohoto programu ovšem zatím není zřejmé, která z jeho několika modifikací by měla do konce srpna platit.

Současné programy však mají podle výpočtů rady několik problémů. Tím hlavním je skutečnost, že je potřeba uspokojit kolem 800 miliard korun likviditní potřeby českých firem. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která úvěry spravuje, však bude v rámci programů moci ručit za půjčky za 500 miliard korun.

„To znamená, že přibližně 300 miliard korun této potřeby letos nebude stávajícími programy pokryto,“ uvedl Kovanda. Největší mezera podle něj hrozí u velkých firem s více než 500 zaměstnanci. Stát by měl podle rady řešení tohoto schodku urychlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 4 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 15 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...