Bez práce bylo v dubnu čtvrt milionu lidí, nejvíce za dva roky

V dubnu bylo v Česku bez práce 254 tisíc lidí, což je nejvíce od března 2018. V evidenci přibývají především pracovníci ze služeb. Nezaměstnanost vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta, potvrdil Úřad práce ČR. O dubnových číslech hovořila už v pondělí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní jsou data stále příznivá. Analytici míní, že údaje o nezaměstnanosti už ukazují na recesi ekonomiky.

Na úřad práce nyní přicházejí především lidé, kteří pracovali například ve veřejném stravování, maloobchodu, velkoobchodu, hotelnictví, silniční nákladní dopravě nebo zprostředkování služeb.

„Řada lidí vyčkávala s evidencí na úřadech práce do doby, než se ujasní podmínky podpůrných programů, například určených OSVČ,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

Volných míst v dubnu proti předchozímu měsíci ubylo zhruba o 9500 na přibližně 333 tisíc. Situace kolem koronaviru ale zároveň vyvolala větší poptávku po některých profesích. Zaměstnavatelé hledají nové zaměstnance například v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, v logistice, e-shopech a dále kvalifikované řemeslníky, řidiče, analytiky a vývojáře softwaru.

„Díky opatřením, jako je kurzarbeit, nemusí docházet k masovému propouštění. Je však nutné, aby se postupně zrušila všechna restriktivní opatření v ekonomice. Česká republika si zatím vede lépe než jiné země. Například ve Spojených státech bylo od konce března podáno 26 milionů nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti,“ říká hlavní analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Údaje o nezaměstnanosti ukazují na recesi ekonomiky, míní analytici

Aktuální údaje o dubnové nezaměstnanosti podle analytiků ale už ukazují na recesi české ekonomiky. Nezaměstnanost totiž zpravidla díky sezonním pracím v dubnu klesá, upozornili ekonomové. Zároveň jsou relativně nízká čísla za duben dána dvouměsíčními výpovědními lhůtami, a tak lze v dalších měsících čekat výraznější nárůst podílu nezaměstnaných. 

„Nárůst míry nezaměstnanosti je pro duben atypický, neboť nezaměstnanost počátkem jara obvykle klesá s rozjezdem prací v zemědělství, stavebnictví či cestovním ruchu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. V dalších měsících by tak podle něj míra nezaměstnanosti měla růst s tím, jak se na trhu práce bude projevovat pokles v ekonomice a zejména ve službách vlivem pandemie koronaviru.

„Ušetřena ale nezůstane ani výrobní sféra, tedy tuzemský průmysl, a situace zřejmě začne být méně příznivá i ve stavebnictví,“ dodal.

„Nezaměstnanost obvykle v dubnu klesá díky sezonním pracím, takže její aktuální nárůst je průvodním znakem probíhající recese,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Upozornil, že poměrně nízké počty nezaměstnaných jsou způsobeny dvouměsíční výpovědní lhůtou, která zajistí, že se skutečného nárazu na trhu práce dočká ekonomika nejdříve v průběhu června. „Teprve v létě se uvidí, jak moc se firmy zbavovaly svých zaměstnanců,“ dodal.

Firmy navíc podle Dufka vyčkávají, jak se na jejich podnikání projeví rozvolňování restriktivních opatření. „Poté, co se zvládnou vypořádat s uzávěrkou ekonomiky a rozpadem dodavatelských řetězců, mnohé zřejmě čeká jen vlažný zájem zákazníků o jejich zboží a služby,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je třeba v dalších měsících počítat se vzestupem míry nezaměstnanosti. V létě podle něj nejprve k úrovni pěti až šesti procent a v podzimních měsících ještě výše. „V příštím roce pak potenciálně až k úrovni kolem deseti procent,“ uvedl.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň upozornil, že ve statistikách nejsou ti, kteří si místo úřadu práce zvolili nástup na nemocenskou. „Zatímco ještě v únoru bylo na ,neschopence‘ 340 tisíc lidí, v dubnu přesáhlo číslo již půl milionu. Je samozřejmě těžké určit, kolik z přidaných pracovních neschopností bylo skutečných a kolik bylo ,nouzovým řešením‘, když stát zavřel obchody,“ uvedl.

Dodal, že ve statistikách nezaměstnaných také chybí téměř všechny OSVČ, které práci ztratily, ale přihlášením se na úřad práce by ztratily nárok na peníze z programu ministerstva financí Pětadvacítka.

Podle ředitele pracovního portálu JenPráce.cz Radovana Hypše koronavirová krize výrazně urychlila přechod do i tak nevyhnutelné recese. „Na trhu práce budou nyní aktivní společnosti, které dokážou fungovat efektivně a své podnikání situaci přizpůsobit. Zaměstnanci si začnou práce více vážit a budou nuceni aktivně pracovat na zvýšení potřebné kvalifikace,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 22 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...