Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku po třítýdenní odstávce zapříčiněné pandemií nového typu koronaviru jako první velký podnik v Česku obnovila výrobu, potvrdil mluvčí Pavel Barvík. Zpočátku se v továrně i kvůli hladkému náběhu výroby bude místo obvyklých tří pracovat jen na dvě směny. Automobilka TPCA naopak prodloužila odstávku, výroba se spustí 4. května. Mladoboleslavská Škoda stále stojí, rozjet by se měla 27. dubna. Ministerstvo průmyslu už schválilo pět tisíc žádostí o ošetřovné od živnostníků. Ministerstvo financí odmítá plošný odklad daně z přidané hodnoty.
Automobilka Hyundai v Nošovicích po odstávce kvůli koronaviru obnovila výrobu
Události: Hyundai obnovuje výrobu (zdroj: ČT24)
„Začínáme pozvolna, to znamená ranní a odpolední směnou. To nám umožňuje větší flexibilitu, co se týká logistiky a veškerých procesů. V případě, že by někdo chyběl, můžeme doplnit zaměstnance z nočních směn,“ řekl Barvík. Zaměstnanci, na které v daném týdnu vyjde noční směna, zůstanou doma a dostanou náhradu mzdy ve výši 70 procent průměrného výdělku.
V souvislosti s aktuální situací firma přijala opatření pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců. Několikrát denně se bude dezinfikovat areál závodu, k dezinfekci se bude využívat i čas noční směny. „Omezujeme setkávání zaměstnanců. Jako příklad mohu uvést speciální režim v kantýnách, kde lidé budou chodit postupně a zároveň budou mít takové miniboxy, ve kterých budou odděleni od ostatních,“ řekl mluvčí.
Samotný proces rozjezdu výroby podle něj pro podnik není výjimečný, protože ho každý rok dělá standardně dvakrát – po letní celozávodní dovolené a po Vánocích. Kromě speciálních bezpečnostních opatření je ale tentokrát specifikem také to, že se automobilka částečně předzásobuje díly, což jinak nedělá.
V dodavatelském řetězci v automobilovém průmyslu se totiž většinou nevyrábí na sklad, ale „just in time“, tedy plynule v určeném čase podle požadavků zákazníka. „Kvůli režimu jistoty, především vzhledem k opatřením na hranicích, jsme se předzásobili,“ řekl Barvík.
Výroba v Nošovicích byla přerušena v sobotu 21. března. Na samotnou automobilku je navázáno několik desítek dodavatelů po celé Evropě a další z Jižní Koreje, nyní tyto firmy taktéž obnovují výrobu. „Tito dodavatelé jsou s námi sladěni a fungují v režimu stejně jako my. Jen v Moravskoslezském kraji se to týká 12 tisíc zaměstnanců, z nichž 3300 pracuje pro nás, 8700 pro přímé dodavatele,“ řekl Barvík.
Auta se v úterý na parkoviště kolem slezské továrny začala sjíždět už před pátou hodinou ranní. Proti obnovení výroby většinou lidé nic nenamítali, ani neříkali, že by měli strach, že se v továrně nakazí.
„Pořád lepší pracovat za sto procent platu než být doma za 70. Uvidíme, co bude, já jsem optimista, takže si myslím, že vše bude v pohodě. Myslím si, že je v pořádku, že se to obnovilo. Ani předtím jsem nezaznamenal nějaké problémy,“ řekl Tomáš Chalupa, který přijel na ranní směnu.
Zaměstnanci s obnovením výroby souhlasili
S obnovením výroby souhlasili i další zaměstnanci přicházející do práce, kteří ale nechtěli říci jméno. „Bezpečné asi teď není nic, ale my musíme jít dál. Už to asi propukne a budeme to mít asi všichni, život se nezastaví kvůli tomu, že je nemoc, a do práce lidi chodit musí. Musí vydělávat a musí platit účty. Bohužel, musíme se s tím poprat,“ řekl další z dělníků, který dodal, že během třítýdenního volna si alespoň odpočinul, dodělával resty, četl si a telefonem mluvil s kamarády.
Továrna v Nošovicích je jediným výrobním závodem Hyundai v Evropské unii. Produkuje 1500 aut denně, loni vyrobila 309 500 vozů. V roce 2018 vytvořil podnik zisk 7,22 miliardy korun a tržby 129,26 miliardy korun.
Kvůli šíření koronaviru zastavily výrobu automobilky po celé Evropě. Mladoboleslavská Škoda Auto minulý týden odstávku potřetí prodloužila, zatím do 27. dubna. Kolínská Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) měla v plánu produkci znovu rozjet 17. dubna, ale v úterý prodloužila odstávku výroby. Výrobní linky by se měly v Kolíně rozjet v pondělí 4. května, řekl mluvčí TPCA Tomáš Paroubek.
Výroba v kolínské automobilce se zastavila 18. března před půlnocí. S odstávkou kvůli koronaviru se spojila také plánovaná technologická odstávka.
V úterý také znovu zahájila výrobu pneumatik společnost Continental Barum, i když zatím v omezeném režimu, půjde asi o desetinu výroby osobních plášťů, řekla mluvčí firmy Regina Feiferlíková. Continental Barum je největším zaměstnavatelem ve Zlínském kraji, pracuje v něm asi 5100 lidí. Kvůli pandemii koronaviru továrna stála o víkendu 21. a 22. března, poté se vyrábělo v omezeném režimu a od 28. března do Velikonoc byla mimořádná odstávka.
Další nárůst výroby bude závislý na požadavcích od zákazníků. „Bude záležet na aktuální situaci. Jsme závisí na našich odběratelích, nejen z Česka, ale i ze zahraničí,“ uvedla mluvčí.
Vyrábět se bude ve třech směnách. „Máme zavedena opatření, aby se lidé z různých směn nekumulovali na jednom místě, například v šatnách a jídelnách. Samozřejmě platí už dříve přijatá preventivní opatření pro dodržování hygieny, odstupu a zákazu návštěv,“ uvedla Feiferlíková.
Část zaměstnanců podle mluvčí zřejmě zůstane doma, jejich počet není ještě jasný. Společnost se však nyní nechystá zaměstnance propouštět, zažádala o státní podporu zaměstnanosti v programu Antivirus.
Ministerstvo schválilo zatím pět tisíc žádostí živnostníků o ošetřovné
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) schválilo zatím na pět tisíc žádostí o ošetřovné od živnostníků. Peníze jim začal resort v úterý vyplácet. Za první dva týdny mu dorazilo celkem přes 50 tisíc žádostí, potvrdila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) s potomky do 13 let mohou získat na den 424 korun za celou dobu uzavření škol. Tato podpora je i pro živnostníky, kteří se musí po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb postarat o starší či postižené členy domácnosti.
OSVČ žádost a požadované přílohy posílají přes datovou schránku, e-mailem či poštou na adresu ministerstva průmyslu. Podle mluvčí pracovníci posoudili dosud zhruba pětinu žádostí, tedy asi 10 tisíc. Schválili ale jen polovinu z nich, polovinu žadatelům vrátili k doplnění či přepracování. Řada lidí nedoložila požadované potvrzení o uzavření školy či zařízení sociálních služeb. Chybí často i elektronický podpis. Někteří pak poslali žádosti opakovaně. Pokud si lidé nevědí s vyplňováním rady, pomohou jim s odesláním živnostenské úřady.
Pro potvrzení od školy či od stacionáře o jejich uzavření není třeba zvláštní formulář. Podle zástupců ministerstva stačí „jakýkoliv doklad“, tedy třeba dopis od zařízení či e-mail. Nesmí chybět jméno dítěte či jiného příbuzného, o kterého se živnostník či živnostnice nyní starají. Využít je možné také tiskopis k získání ošetřovného pro zaměstnance, který je na webu České správy sociálního zabezpečení.
Žádosti o odporu mohou OSVČ posílat zatím do konce dubna. Částka za 30 dní činí 12 720 korun čistého. Zaměstnanci mají na den nárok na 60 procent denního vyměřovacího základu svého příjmu. Na děti do deseti let se tato dávka za prvních devět dní vyplácí z nemocenského pojištění, zbývající dny do otevření škol doplatí stát. Ten zaměstnancům s dětmi do 13 let uhradí celou dobu. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden řekla, že navrhne navýšení na 80 procent základu příjmu. Kvůli tomu bude nutné upravit zákon. Zda by se měnila i denní podpora pro živnostníky, není zatím jasné. O navýšení by musela rozhodnout vláda.
Plošný odklad DPH by byl neospravedlnitelnou výhodou
Ministerstvo financí (MF) zamítavě reagovalo na návrh ekonomů z občanské iniciativy KoroNERV-20. Ti o víkendu navrhli, aby MF předložilo novelu zákona, která by podnikatelům umožnila odklad odvodu DPH minimálně do ledna 2021, podle MF by to však představovalo neospravedlnitelnou výhodou pro firmy, které i přes pandemii koronaviru nepřišly o tržby.
„Platí, že jednotlivá opatření musí být mířena na nejpoškozenější subjekty. Naopak plošný odklad DPH by představoval neospravedlnitelnou výhodu zejména pro ty subjekty, které v důsledku současné situace o své tržby vůbec nepřišly, neboť DPH je svou podstatou odvozena od reálně uskutečněného výkonu. Subjekty, které reálně nebyly postiženy, by tak získaly benefit, který by zároveň snižoval možnosti státu realizovat opatření v kriticky zasažených segmentech,“ uvedlo MF. Navíc by podle úřadu navrhované opatření nijak nepomohlo živnostníkům či řemeslníkům, kteří nejsou plátci DPH.
Ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20 o víkendu v rámci svého návrhu uvedli, že měsíčně se na DPH průměrně vybere 60 miliard korun a odklad by tyto peníze nechal podnikatelům, kteří tak mají mít více peněz na placení závazků a dalších věcí. KoroNERV-20 je jinou skupinu odborníků než tým Národní ekonomické rady vlády (NERV), jejíž činnost ve čtvrtek obnovila vláda.
Vláda minulý týden schválila návrh, na jehož základě ministerstvo promine DPH u služeb nebo zboží, které poskytli dárci bezúplatně zdravotníkům, složkám integrovaného záchranného systému, armádě nebo zařízením sociálních služeb. Jde například o darování zdravotnického materiálu nebo občerstvení.
O možnosti odkladu plateb DPH se minulý týden zmínili někteří ekonomové, kteří jsou členy ekonomického týmu Ústředního krizového štábu. Například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová uvedla, že odložení plateb DPH je třeba učinit nejpozději do 20. dubna, aby firmy mohly odložit platbu DPH za první čtvrtletí 2020. „Jedná se o velmi administrativně jednoduché opatření, které by mělo velký efekt,“ řekla.
Pražská burza opět rostla
Pražská burza se po pěti růstech v řadě v úterý dostala na nejsilnější úroveň od doby před vyhlášením nouzového stavu v Česku kvůli koronaviru. Index PX stoupl o 1,37 procenta na 851,56 bodu. Polepšily si téměř všechny hlavní emise. Vyšší než v úterý 14. dubna byl index pražské burzy naposledy 11. března.
Následující den vláda vyhlásila kvůli šíření koronaviru nouzový stav a poté zavedla opatření, která mimo jiné uzavřela restaurace, část obchodů a provozovny některých služeb. Index PX se prudce propadal od začátku března, kdy se objevily v Česku první případy koronaviru. Z více než tisícovky bodů klesl do 18. března až na zhruba 690 bodů. Poté začal opět postupně posilovat.
Panevropský index Stoxx 600 stoupl o 0,64 procenta. V porovnání s ostatními hlavními evropskými indexy se výrazněji dařilo německému indexu Dax, který přidal 1,25 procenta.
Americké akcie v úterý posílily díky nadějím, že americký prezident Donald Trump zmírní opatření proti šíření koronaviru. Dow Jonesův index se zvýšil o 2,39 procenta na 23 949,76 bodu, S&P 500 vzrostl o 3,06 % a Nasdaq o 3,95 procenta.
Vedení ČEZ navrhuje dividendu 34 korun za akcii
Vedení energetické společnosti ČEZ navrhuje vyplatit z loňského zisku dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno 18,3 miliardy korun a stát jako majoritní akcionář získá zhruba 12,8 miliardy korun. Podle analytiků se podobná výše dividendy očekávala. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 24 korun za akcii před zdaněním, nejnižší za 12 let. Předloni byla dividenda 33 korun za akcii.
Návrh představuje 97 procent konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy. Čistý zisk ČEZ loni meziročně stoupl o 38 procent na 14,5 miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami. Tržby společnosti vzrostly o 12 procent na 206,2 miliardy korun.
ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu. Ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) považuje současný návrh dividendy za rozumný. ČEZ se podle ní začíná vracet k lepším výsledkům a vyšší vyplácené dividendě z období před rokem 2017. „To je pro hospodaření státu v časech nastupující krize rozhodně dobrá zpráva,“ sdělila ministryně agentuře ČTK.
Představitelé G7 podpořili dočasné dluhové úlevy pro chudé země
Finanční představitelé skupiny hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 se shodli na potřebě zajistit finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se ekonomikám, které se potýkají s negativními dopady pandemie způsobené koronavirem. Uvedl to v úterý japonský ministr financí Taró Aso. Představitelé G7 rovněž oznámili, že jsou připraveni umožnit chudým zemím dočasné přerušení splátek dluhů v případě, že se k tomuto kroku připojí i další státy ze skupiny největších ekonomik světa G20, do které patří také například Rusko a Čína.
Ministři financí a centrální bankéři ze skupiny G7 o řešení dopadů koronaviru jednali prostřednictvím videokonference, která se uskutečnila namísto původně plánované dvoudenní schůzky. Ve společném prohlášení potvrdili svůj příslib, že učiní vše nezbytné k obnovení hospodářského růstu a k ochraně pracovních míst. Skupina G20 nyní podle zdroje agentury Reuters jedná o odkladu splátek dluhů chudých zemí v hodnotě až 14 miliard dolarů (342 miliard korun). Tento odklad by měl být klíčovou součástí širšího plánu, který by ministři financí G20 měli představit ve středu.
Ropa zlevňovala
Ceny ropy v úterý klesaly, protože ani rekordní produkční škrty nezahnaly obavy investorů z poklesu poptávky, který způsobuje koronavirus. Krátce před 17:00 SELČ vykazovala cena severomořské ropy Brent pokles o zhruba 2,7 procenta na 30,88 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu odepisovala 3,5 procenta na 21,63 dolaru za barel.
Skupina těžařů nazývaná OPEC+ se o Velikonocích dohodla na snížení těžby ropy v květnu a v červnu o 9,7 milionu barelů denně (bpd), což představuje zhruba deset procent světových dodávek suroviny. Celosvětová spotřeba pohonných hmot se přitom v důsledku šíření koronaviru propadla o zhruba 30 procent.
„S prognózami destrukce poptávky v rozmezí od 15 milionů do 22 milionů bpd v dubnu 2020 a těmito opatřeními, která nenastanou až v květnu, se v krátkodobém horizontu pravděpodobně projeví výrazný převis (nabídky - poznámka ČTK),“ řekl agentuře Reuters analytik Nitesh Shah z výzkumné společnosti WisdomTree v New Yorku.
Cena zlata se vyšplhala nejvýše od roku 2012
Cena zlata se v úterý vyšplhala na zhruba 1747 dolarů (téměř 43 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Dostala se tak na nejvyšší úroveň od roku 2012. Investoři nákupem zlata reagují na obavy z hospodářských dopadů koronaviru a na opatření centrálních bank na podporu ekonomiky, napsala agentura Reuters.
Zlato během úterního obchodování zdražilo až o téměř dvě procenta, později však o část zisků přišlo. Krátce před 19:00 SELČ vykazovala jeho cena nárůst o zhruba 0,9 procenta na 1731 dolarů za troyskou unci.
Zlato je považováno za bezpečnou investici v období politické či ekonomické nejistoty. Často také těží ze stimulačních opatření centrálních bank, protože ho investoři nakupují jako pojistku proti inflaci. Nízké úrokové sazby navíc zmenšují nevýhodu zlata oproti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy.