OKD zvýší těžbu, kladný hospodářský výsledek v letošním roce ale neočekává

Těžařská společnost OKD má v plánu letos vytěžit 3,7 milionu tun černého uhlí, což je o půl milionu tun více než loni. Ani letos ale nepředpokládá, že by skončila v zisku, zejména kvůli situaci na trhu s uhlím. Vyplývá to z podnikatelského plánu pro letošní rok, o kterém informoval mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Plán v únoru schválilo představenstvo těžařské firmy a tento měsíc i jediný akcionář, státní společnost Prisko. V roce 2019 měla firma ztrátu několik set milionů korun, předloni vytvořila čistý zisk 1,29 miliardy korun.

Firma se podle předsedkyně představenstva OKD Vandy Staňkové při přípravě podnikatelského plánu pro letošní rok soustředila zejména na nutnost restrukturalizace a s ní souvisejícího snížení nákladů.  

Pro rok 2020 nelze předpokládat dosažení kladného hospodářského výsledku s ohledem na stávající podmínky na trhu s uhlím, jakož i další vnější okolnosti, kterým v současnosti společnost čelí.
Vanda Staňková
předsedkyně představenstva OKD

I přesto, že firma neočekává v letošním roce zisk, je jejím cílem dosáhnout takových výsledků, které umožní pokračování těžby. Staňková uvedla, že na splnění obchodních plánů ale mohou mít zásadní vliv nepředvídatelné změny cenových a tržních podmínek.

Vliv na hospodářské výsledky může mít i pandemie koronaviru

Výkonný ředitel OKD Radim Tabášek řekl, že na letošní čísla může mít vliv i pandemie koronaviru. Zatím prý ale nelze spekulovat o tom, jak velké škody by mohla způsobit. Preventivní opatření tak už zavedla i firma OKD, která lidem, kteří do podniku vstupují, námatkově měří teplotu. 

„Týká se to všech zaměstnanců OKD, jakož i zaměstnanců dodavatelských firem s účinností od 13. března od 04:00 až do odvolání,“ uvedl Tabášek. Zaměstnanci s teplotou vyšší než 38 stupňů nebudou moci vstoupit a budou muset vyhledat lékaře. 

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Majitelem společnosti je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech na Karvinsku pracuje zhruba 8400 lidí.

  • Už za socialistické éry se uzavřela část šachet, jiné ale naopak vznikly, jako třeba Paskov a Staříč ze 60. a 70. let. V roce 1990 fungovalo v ostravsko-karvinském revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly na 104 tisíc lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů, doprovázené propouštěním. V roce 1992 měly OKD přes 72 tisíc zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech přibližně 50 tisíc lidí. V roce 2017 v OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo zhruba jedenáct tisíc lidí, koncem roku 2019 asi o dva tisíce méně.
  • Za posledních třicet let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově a v Dole Paskov byla těžba ukončena 31. března 2017. V Dole Lazy skončila těžba 28. listopadu 2019.
  • V srpnu 2019 začaly OKD zasypávat první ze dvou uzavřených jam Dolu Paskov ve Sviadnově na Frýdecko-Místecku. Jámy jsou hluboké 600 a 900 metrů. V podzemí Dolu Paskov stále zůstává podle odhadů několik milionů tun uhlí.
  • V někdejším ostravsko-karvinském revíru se nyní těží uhlí už jen v karvinské části, a to v dole ČSM. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 11 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 11 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 21 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...