OKD zvýší těžbu, kladný hospodářský výsledek v letošním roce ale neočekává

Těžařská společnost OKD má v plánu letos vytěžit 3,7 milionu tun černého uhlí, což je o půl milionu tun více než loni. Ani letos ale nepředpokládá, že by skončila v zisku, zejména kvůli situaci na trhu s uhlím. Vyplývá to z podnikatelského plánu pro letošní rok, o kterém informoval mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Plán v únoru schválilo představenstvo těžařské firmy a tento měsíc i jediný akcionář, státní společnost Prisko. V roce 2019 měla firma ztrátu několik set milionů korun, předloni vytvořila čistý zisk 1,29 miliardy korun.

Firma se podle předsedkyně představenstva OKD Vandy Staňkové při přípravě podnikatelského plánu pro letošní rok soustředila zejména na nutnost restrukturalizace a s ní souvisejícího snížení nákladů.  

Pro rok 2020 nelze předpokládat dosažení kladného hospodářského výsledku s ohledem na stávající podmínky na trhu s uhlím, jakož i další vnější okolnosti, kterým v současnosti společnost čelí.
Vanda Staňková
předsedkyně představenstva OKD

I přesto, že firma neočekává v letošním roce zisk, je jejím cílem dosáhnout takových výsledků, které umožní pokračování těžby. Staňková uvedla, že na splnění obchodních plánů ale mohou mít zásadní vliv nepředvídatelné změny cenových a tržních podmínek.

Vliv na hospodářské výsledky může mít i pandemie koronaviru

Výkonný ředitel OKD Radim Tabášek řekl, že na letošní čísla může mít vliv i pandemie koronaviru. Zatím prý ale nelze spekulovat o tom, jak velké škody by mohla způsobit. Preventivní opatření tak už zavedla i firma OKD, která lidem, kteří do podniku vstupují, námatkově měří teplotu. 

„Týká se to všech zaměstnanců OKD, jakož i zaměstnanců dodavatelských firem s účinností od 13. března od 04:00 až do odvolání,“ uvedl Tabášek. Zaměstnanci s teplotou vyšší než 38 stupňů nebudou moci vstoupit a budou muset vyhledat lékaře. 

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Majitelem společnosti je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech na Karvinsku pracuje zhruba 8400 lidí.

  • Už za socialistické éry se uzavřela část šachet, jiné ale naopak vznikly, jako třeba Paskov a Staříč ze 60. a 70. let. V roce 1990 fungovalo v ostravsko-karvinském revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly na 104 tisíc lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů, doprovázené propouštěním. V roce 1992 měly OKD přes 72 tisíc zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech přibližně 50 tisíc lidí. V roce 2017 v OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo zhruba jedenáct tisíc lidí, koncem roku 2019 asi o dva tisíce méně.
  • Za posledních třicet let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově a v Dole Paskov byla těžba ukončena 31. března 2017. V Dole Lazy skončila těžba 28. listopadu 2019.
  • V srpnu 2019 začaly OKD zasypávat první ze dvou uzavřených jam Dolu Paskov ve Sviadnově na Frýdecko-Místecku. Jámy jsou hluboké 600 a 900 metrů. V podzemí Dolu Paskov stále zůstává podle odhadů několik milionů tun uhlí.
  • V někdejším ostravsko-karvinském revíru se nyní těží uhlí už jen v karvinské části, a to v dole ČSM. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...