Mimořádný summit o sedmiletém rozpočtu EU, který se konal ve čtvrtek a v pátek, měl být velkým evropským setkáním a obnovou evropského projektu po brexitu, novou mobilizací a potvrzením schopnosti udržet si pozici na světové scéně, napsal v sobotu francouzský deník Le Monde. Místo toho ale vyvstal rozkol a projevila se naprostá neschopnost dohodnout se na rozpočtu Evropské unie, dodal k setkání, na němž nedošlo ke shodě lídrů evropských zemí o rozpočtu.
Summit poprvé v celé nahotě ukázal rozložení sil po odchodu Británie, píší komentátoři
Francouzský list Le Point nezdar označil za kruté zpochybnění smyslu Evropské unie. „Prokazuje se, že se její ambice neshodují s možnostmi,“ napsal autor článku.
Jak list píše, otázka rozpočtu na období 2021–2027 zcela chyběla v evropské kampani a řešila se v době, kdy už byly rozděleny nejvyšší unijní posty a občané se vrátili ke svým záležitostem. A náhle je tu roztržka a propast mezi tisíckrát proklamovanými ambicemi a peněženkami členských států. Takže předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi nezbylo než omluvně konstatovat: „Jak říkala má babička, kdo se o nic nepokusí, ničeho nedosáhne“.
La Libre: Evropa se postupně dál tříští
Server belgického listu La Libre napsal, že se Evropa postupně dál tříští a že jejím politikům nestačilo ani 28 hodin, aby se dohodli na rozpočtu.
Britský The Guardian připomíná, že se lídři EU snažili zaplnit výpadek v rozpočtových příjmech po vystoupení Británie, ale ukázalo se, že jsou hluboce rozdělení. Summit podle listu zkrachoval, když hlavní přispěvatelé v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou odmítli návrh, který by pro tuto skupinu znamenal zvýšení plateb.
Ekonomický list Financial Times konstatoval, že se při debatě o financování EU projevily hluboké rozpory mezi spořivými a chudými. Podle listu mohou průtahy kolem rozpočtu narušit programy EU začátkem příštího roku a zkomplikovat letošní legislativní ambice Evropské komise. Debata se zadrhla, když největší přispěvatelé na sebe měli vzít větší zátěž a příjemci kývnout na zúžené výdajové programy například na regionální rozvoj.
Deutsche Welle: Je třeba ukáznit Maďarsko a Polsko
Rozpory ohledně budoucího rozpočtu Evropské unie jsou zatím příliš hluboké a k řešení se státy posunuly jen o centimetry. Páteční krach summitu, kde se o finančním rámci jednalo, se dal proto předpokládat, píšou v komentářích německá a rakouská média. Ve sporu o celkovou výši rozpočtu jde podle nich ale o mnohem více než jen o peníze. Jednou z klíčových záležitostí je to, aby se podařilo prosadit zásadu, podle níž nebudou moci dostávat dotace ty země, které budou porušovat pravidla právního státu.
„Proč by měly (tyto státy) dostávat stejné solidární platby jako země, které princip vlády práva dodržují? Nový rozpočet je potřeba využít k tomu, aby ukáznil Maďarsko a Polsko. Tuhle šanci ale šéfové států a vlád nevyužili,“ konstatovala ve svém komentáři německá stanice Deutsche Welle.
Podobně to vidí i komentátor Süddeutsche Zeitung Matthias Kolb, který svému textu dal titulek „Kdo chce peníze, musí dodržovat pravidla“. Podle něj by EU měla využít rozpočet jako motivační faktor. Když bude hrozit, že stát přijde kvůli svým kontroverzním krokům o miliardy, budou se vlády chovat uváženěji, jelikož budou muset voliče upozornit na to, že některá rozhodnutí mohou mít velice nepříjemné důsledky.
Média upozorňují i na to, že summit poprvé v celé nahotě ukázal rozložení sil po odchodu Británie. Podle listu Der Tagesspiegel bylo předem jasné, že při jednání se bude hledat kvadratura kruhu, protože Unie potřebuje více peněz na boj se změnami klimatu či zajištění hranic kvůli migraci a zároveň nechce příliš krátit tradiční rozpočtové položky, jako je podpora zemědělců či méně rozvinutých regionů. „Summit drasticky ukázal, že brexit má kruté důsledky i pro země, které v EU zůstávají. V kase chybí zhruba 75 miliard eur,“ napsal komentátor Albrecht Meier.
S novým rozložením sil v pobrexitové EU neúspěch summitu spojuje i rakouský list Der Standard. „Summit o rozpočtu se dal považovat za první test, jak to vypadá s jednotou, solidaritou a funkčností nově zmenšené EU. První zjištění zní: nevalně,“ napsal.
Pohledem českých europoslanců
Místopředsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná v pátečních Událostech, komentářích řekla, že summit nebyl úplně dobře předjednaný. „Ty noty se v podstatě ladily do poslední chvíle a už jenom to, že většina toho summitu byla o tom, že se státníci scházeli bilaterálně, o něčem svědčí.“ Dodala, že rozdíly mezi účastníky jsou obrovské, ale vyříkat si názory otevřeně může věci pomoci. Domnívá se, že dlouholetý rozpočet bude uzavřen až za německého předsednictví v druhém pololetí letošního roku.
Europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil ve stejném pořadu řekl, že očekával na summitu určitý posun. Měl také za to, že Michel některé věci bilaterárně předjedná před summitem, protože ten by neměl být souborem dvoustranných jednání. „Takže nejsem překvapen, ale kdyby pan Michel udělal nějaká bilaterální jednání předtím, třeba by určité posuny, byť ne závěrečné, dneska byly na stole.“ Doplnil také, že Michelův návrh, aby na kohezi mířilo o 40 miliard eur méně, není pro Česko přijatelný.
