Vývoz srážel v závěru loňského roku německou ekonomiku

Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) zůstal ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny. Ve svém prvním rychlém odhadu to uvedl spolkový statistický úřad. Hlavní podíl měl na výsledku export, který se ve srovnání se třetím kvartálem snížil.

Německé ekonomické instituty se v odhadech vývoje na čtvrté čtvrtletí různily. Zatímco hospodářský institut DIW očekával pokles ekonomiky o 0,1 procenta, institut Ifo počítal s růstem, a to o 0,2 procenta. Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali, že se HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletí zvýší o 0,1 procenta.

V meziročním srovnání tempo růstu německé ekonomiky v závěru roku zpomalilo na 0,4 procenta z 0,6 procenta v předchozích třech měsících. To je v souladu s odhady analytiků.

Nejslabší růst za poslední roky

Statistický úřad rovněž potvrdil údaje za celý loňský rok. Podle nich rostlo německé hospodářství o 0,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích dvou letech. Podobně slabě rostla německá ekonomika naposledy v roce 2013.

Dynamiku ztratily ve čtvrtém čtvrtletí soukromé i státní výdaje. Pokračoval ale boom ve stavebnictví.

„My si myslíme, že ekonomika bude v první polovině letošního roku nadále flirtovat s recesí,“ poznamenal analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Dodal, že šíření nového koronaviru, které postihuje jak globální dodavatelské řetězce, tak i poptávku z Číny, by mohlo vyústit ve slabší růst německé ekonomiky v prvním čtvrtletí.

Za „varování pro aktuální rok“ označil slabý výsledek vývoje ekonomiky ze závěru loňského roku analytik německé průmyslové a obchodní komory DIHK Martin Wansleben.

Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, byl v pátek krátce před 10:00 SEČ téměř beze změny na 13 744 bodech.

HDP eurozóny loni vzrostl nejméně za šest let

Ekonomika eurozóny loni podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 1,2 procenta, což je nejpomaleji od roku 2013, kdy se země platící eurem potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,8 procenta. Ve své zpřesněné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ekonomika bez započtení Británie loni vykázala růst o 1,4 procenta.

V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP proti předchozím třem měsícům zvýšil v eurozóně i celé EU pouze o 0,1 procenta. Mezičtvrtletní růst zpomalil z 0,3 procenta ve třetím kvartálu a byl nejpomalejší za posledních sedm let. Velký vliv na zpomalení měl nulový růst HDP v Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, stejně jako pokles HDP ve Francii a v Itálii.

Eurozóna se vloni musela vyrovnávat s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Evropská centrální banka (ECB) se loni v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...