Vývoz srážel v závěru loňského roku německou ekonomiku

Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) zůstal ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny. Ve svém prvním rychlém odhadu to uvedl spolkový statistický úřad. Hlavní podíl měl na výsledku export, který se ve srovnání se třetím kvartálem snížil.

Německé ekonomické instituty se v odhadech vývoje na čtvrté čtvrtletí různily. Zatímco hospodářský institut DIW očekával pokles ekonomiky o 0,1 procenta, institut Ifo počítal s růstem, a to o 0,2 procenta. Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali, že se HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletí zvýší o 0,1 procenta.

V meziročním srovnání tempo růstu německé ekonomiky v závěru roku zpomalilo na 0,4 procenta z 0,6 procenta v předchozích třech měsících. To je v souladu s odhady analytiků.

Nejslabší růst za poslední roky

Statistický úřad rovněž potvrdil údaje za celý loňský rok. Podle nich rostlo německé hospodářství o 0,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích dvou letech. Podobně slabě rostla německá ekonomika naposledy v roce 2013.

Dynamiku ztratily ve čtvrtém čtvrtletí soukromé i státní výdaje. Pokračoval ale boom ve stavebnictví.

„My si myslíme, že ekonomika bude v první polovině letošního roku nadále flirtovat s recesí,“ poznamenal analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Dodal, že šíření nového koronaviru, které postihuje jak globální dodavatelské řetězce, tak i poptávku z Číny, by mohlo vyústit ve slabší růst německé ekonomiky v prvním čtvrtletí.

Za „varování pro aktuální rok“ označil slabý výsledek vývoje ekonomiky ze závěru loňského roku analytik německé průmyslové a obchodní komory DIHK Martin Wansleben.

Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, byl v pátek krátce před 10:00 SEČ téměř beze změny na 13 744 bodech.

HDP eurozóny loni vzrostl nejméně za šest let

Ekonomika eurozóny loni podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 1,2 procenta, což je nejpomaleji od roku 2013, kdy se země platící eurem potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,8 procenta. Ve své zpřesněné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ekonomika bez započtení Británie loni vykázala růst o 1,4 procenta.

V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP proti předchozím třem měsícům zvýšil v eurozóně i celé EU pouze o 0,1 procenta. Mezičtvrtletní růst zpomalil z 0,3 procenta ve třetím kvartálu a byl nejpomalejší za posledních sedm let. Velký vliv na zpomalení měl nulový růst HDP v Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, stejně jako pokles HDP ve Francii a v Itálii.

Eurozóna se vloni musela vyrovnávat s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Evropská centrální banka (ECB) se loni v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 16 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 16 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 17:02

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánovčera v 15:50

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
včera v 15:43

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
včera v 15:17

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánovčera v 14:15
Načítání...