Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) zůstal ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny. Ve svém prvním rychlém odhadu to uvedl spolkový statistický úřad. Hlavní podíl měl na výsledku export, který se ve srovnání se třetím kvartálem snížil.
Vývoz srážel v závěru loňského roku německou ekonomiku
Německé ekonomické instituty se v odhadech vývoje na čtvrté čtvrtletí různily. Zatímco hospodářský institut DIW očekával pokles ekonomiky o 0,1 procenta, institut Ifo počítal s růstem, a to o 0,2 procenta. Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali, že se HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletí zvýší o 0,1 procenta.
V meziročním srovnání tempo růstu německé ekonomiky v závěru roku zpomalilo na 0,4 procenta z 0,6 procenta v předchozích třech měsících. To je v souladu s odhady analytiků.
Nejslabší růst za poslední roky
Statistický úřad rovněž potvrdil údaje za celý loňský rok. Podle nich rostlo německé hospodářství o 0,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích dvou letech. Podobně slabě rostla německá ekonomika naposledy v roce 2013.
Dynamiku ztratily ve čtvrtém čtvrtletí soukromé i státní výdaje. Pokračoval ale boom ve stavebnictví.
„My si myslíme, že ekonomika bude v první polovině letošního roku nadále flirtovat s recesí,“ poznamenal analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Dodal, že šíření nového koronaviru, které postihuje jak globální dodavatelské řetězce, tak i poptávku z Číny, by mohlo vyústit ve slabší růst německé ekonomiky v prvním čtvrtletí.
Za „varování pro aktuální rok“ označil slabý výsledek vývoje ekonomiky ze závěru loňského roku analytik německé průmyslové a obchodní komory DIHK Martin Wansleben.
Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, byl v pátek krátce před 10:00 SEČ téměř beze změny na 13 744 bodech.
HDP eurozóny loni vzrostl nejméně za šest let
Ekonomika eurozóny loni podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 1,2 procenta, což je nejpomaleji od roku 2013, kdy se země platící eurem potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,8 procenta. Ve své zpřesněné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ekonomika bez započtení Británie loni vykázala růst o 1,4 procenta.
V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP proti předchozím třem měsícům zvýšil v eurozóně i celé EU pouze o 0,1 procenta. Mezičtvrtletní růst zpomalil z 0,3 procenta ve třetím kvartálu a byl nejpomalejší za posledních sedm let. Velký vliv na zpomalení měl nulový růst HDP v Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, stejně jako pokles HDP ve Francii a v Itálii.
Eurozóna se vloni musela vyrovnávat s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.
Evropská centrální banka (ECB) se loni v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů.