Vývoz srážel v závěru loňského roku německou ekonomiku

Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) zůstal ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny. Ve svém prvním rychlém odhadu to uvedl spolkový statistický úřad. Hlavní podíl měl na výsledku export, který se ve srovnání se třetím kvartálem snížil.

Německé ekonomické instituty se v odhadech vývoje na čtvrté čtvrtletí různily. Zatímco hospodářský institut DIW očekával pokles ekonomiky o 0,1 procenta, institut Ifo počítal s růstem, a to o 0,2 procenta. Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali, že se HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletí zvýší o 0,1 procenta.

V meziročním srovnání tempo růstu německé ekonomiky v závěru roku zpomalilo na 0,4 procenta z 0,6 procenta v předchozích třech měsících. To je v souladu s odhady analytiků.

Nejslabší růst za poslední roky

Statistický úřad rovněž potvrdil údaje za celý loňský rok. Podle nich rostlo německé hospodářství o 0,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích dvou letech. Podobně slabě rostla německá ekonomika naposledy v roce 2013.

Dynamiku ztratily ve čtvrtém čtvrtletí soukromé i státní výdaje. Pokračoval ale boom ve stavebnictví.

„My si myslíme, že ekonomika bude v první polovině letošního roku nadále flirtovat s recesí,“ poznamenal analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Dodal, že šíření nového koronaviru, které postihuje jak globální dodavatelské řetězce, tak i poptávku z Číny, by mohlo vyústit ve slabší růst německé ekonomiky v prvním čtvrtletí.

Za „varování pro aktuální rok“ označil slabý výsledek vývoje ekonomiky ze závěru loňského roku analytik německé průmyslové a obchodní komory DIHK Martin Wansleben.

Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, byl v pátek krátce před 10:00 SEČ téměř beze změny na 13 744 bodech.

HDP eurozóny loni vzrostl nejméně za šest let

Ekonomika eurozóny loni podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 1,2 procenta, což je nejpomaleji od roku 2013, kdy se země platící eurem potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,8 procenta. Ve své zpřesněné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ekonomika bez započtení Británie loni vykázala růst o 1,4 procenta.

V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP proti předchozím třem měsícům zvýšil v eurozóně i celé EU pouze o 0,1 procenta. Mezičtvrtletní růst zpomalil z 0,3 procenta ve třetím kvartálu a byl nejpomalejší za posledních sedm let. Velký vliv na zpomalení měl nulový růst HDP v Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, stejně jako pokles HDP ve Francii a v Itálii.

Eurozóna se vloni musela vyrovnávat s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Evropská centrální banka (ECB) se loni v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...