Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33 697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2163 korun více než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Analytici očekávali, že reálný růst mezd zpomalí pod čtyři procenta.
„Růst nominální průměrné mzdy o 6,9 procenta byl výsledkem kompromisu mezi finančními možnostmi podniků a jejich přetrvávající vysokou poptávkou po pracovní síle. Dvě pětiny mzdového nárůstu pohltila inflace, a reálně tak mzdy vzrostly o čtyři procenta,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Vzhledem k nevýšení platů ve veřejné a státní sféře začátkem letošního roku byl stejně jako v předchozích čtvrtletích silnější meziroční růst mezd v netržních odvětvích, a to o 7,6 %, zatímco v tržních odvětvích dosáhl 6,7 %. „V obou případech však růst mezd a platů ve třetím čtvrtletí zpomalil, přitom zpomalení bylo výraznější v netržních odvětvích z titulu zpomalení mezd ve veřejné správě, kde dynamika poklesla z 6,7 na 4,9 %,“ komentuje vývoj hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„Růst mezd podporovala ve třetím kvartále nadále napjatá situace na trhu práce, který vykazoval nejnižší míru nezaměstnanosti od druhé poloviny 90. let a rovněž nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci zemí EU i OECD,“ připomíná ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. A dodává, že růst mezd navíc podporuje i letošní nárůst minimální mzdy, a tedy i mezd zaručených, a dále letošní plošné přidávání státním zaměstnancům.
Tempo růstu mezd podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka nicméně nadále zůstává poměrně rychlé. Příčinou je podle něj nedostatek volných pracovních sil. „V průmyslu sice zaměstnanost již začala klesat, v stavebnictví a službách ale hlad po pracovních silách stále trvá. Proto také růst mezd bude zpomalovat jen pozvolna,“ uvedl.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že mzdy i přes zpomalení rostou stále rychleji než produktivita práce. „V dlouhodobějším výhledu může mít rychlý růst mezd negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků. Pozitivem ve vztahu ke konkurenceschopnosti zůstává alespoň skutečnost, že podobně rychlý či rychlejší růst mezd mají i další země skupiny V4 jako Maďarsko, Polsko či Slovensko,“ uvedl.
„V kontextu slabších čísel přicházejících ze zahraničí zůstává růst mezd silný a celková letošní dynamika mezd poblíž sedmi procent bude patřit mezi nejvyšší za poslední dvě dekády,“ dodal Seidler.
Nejvýrazněji stouply ve třetím čtvrtletí mzdy pracovníkům ve vzdělávání
Rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou jsou vysoké. „Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 11 779 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Tato situace vede k migraci Čechů z chudších regionů do Prahy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 29 549 korun. U mužů byl 31 909 korun a u žen 26 887 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
Nejvýrazněji, o více než 11 procent, stouply ve třetím čtvrtletí mzdy pracovníkům ve vzdělávání. Průměr jejich mezd dosáhl téměř 35 tisíc korun. Nejpomaleji, zhruba pětiprocentním tempem, rostly mzdy v sekci „Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“, kde činil průměr 37 810 korun.
Nejvyšší mzdy brali ve třetím čtvrtletí pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejichž průměr dosáhl 57 785 korun. Zhruba o 1600 korun nižší byl plat zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. Na třetím místě je výroba elektřiny, plynu a tepla, kde průměrná mzda činila 46 376 korun.
Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve třetím čtvrtletí vydělali průměrně 20 214 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22 639 korun.
ČNB čekala růst mezd ještě vyšší
ČNB ve své listopadové prognóze čekala růst průměrné nominální mzdy pro letošní třetí čtvrtletí na úrovni 7,2 %, v reálném vyjádření pak meziroční nárůst mzdy o 4,4 %.
„Vykázaný mzdový růst tak zaostal za prognózou centrální banky a v rámci diskuse o výhledu měnové politiky se údaje o růstu mezd zařazují na seznam argumentů, jež hovoří pro scénář stability úrokových sazeb ČNB. Jde tedy o argument proti tomu, aby se úroky ČNB v nejbližších měsících zvyšovaly,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Stejný názor zastává i ekonom ČSOB Petr Dufek. „Po prozatím slabších tvrdých datech o HDP a spotřebě domácností a mizerných měkkých – index PMI, bude ČNB jen těžko hledat silné argumenty, proč ekonomiku přibržďovat vyššími sazbami,“ konstatuje Dufek.
