Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce a naopak poklesla spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. A celkově toho také méně sní. Zatímco v roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kilogramu na obyvatele, v roce 1989 to bylo o 17,4 kilogramu více. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Od roku 1989 došlo k výrazné změně stravovacích návyků především u masa. „Dříve se zkonzumovalo 30 kilogramů hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kilogramu. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z 13 kilogramů v roce 1989 na rekordních 28,4 kilogramu v roce 2018,“ srovnává předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Mnoho lidí dnes nejí například červené maso, ale konzumuje drůbež a ryby, u kterých i meziročně spotřeba stoupla o 2,8 procenta na 5,6 kilogramu.
„Nás samotné to překvapilo, protože v posledních letech to většinou fungovalo tak, že spotřeba masa meziročně nerostla tolik a většinou jedna skupina malinko poklesla a jiná malinko vzrostla v závislosti třeba na cenových změnách. Ale v roce 2018 vzrostly všechny druhy mas,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství Českého statistického úřadu (ČSÚ) Renata Vodičková.
Podle ní je jednou z teorií, že loni bylo „naprosto exkluzivní“ léto, kdy se lidé více scházeli a maso grilovali.
Chleba na ústupu
V průběhu třiceti let se změnila také struktura spotřeby pekárenských výrobků. „V roce 1989 spotřeba chleba dosahovala 56,8 kilogramu na obyvatele a pšeničného pečiva 33 kilogramů. Tento poměr se otočil a dříve oblíbený chléb dosáhl v roce 2018 spotřeby 39,3 kilogramu a pšeničné pečivo 51,3 kilogramu,“ dodává Vodičková.
Mezi roky 1989 a 2018 poklesla rovněž spotřeba kravského konzumního mléka o 33,5 litru na hodnotu 57,9 litru na osobu v roce 2018. Změnila se i struktura spotřeby tuků. U živočišných tuků klesla během posledních třiceti let o 41,3 procenta, naopak spotřeba rostlinných tuků vzrostla o 41,6 procent.
„Češi si tedy díky obecné ekonomické prosperitě, svižnému růstu mezd a své kupní síle loni dopřávali zvýšené množství většiny potravin. Byl opět patrný určitý posun ke způsobu stravování, které je typické pro oblast Středozemního moře,“ komentuje vývoj ve spotřebě analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Doplňuje, že Češi znatelně navýšili svoji spotřebu těstovin, meziročně o více než pět procent, přičemž takřka o tři procenta vzrostla spotřeba ryb. „Markantně vzrostla konzumace vína, a to o necelých pět procent, a minerálních vod, kde nárůst čítal dokonce třináct procent,“ dodává.
Obliba rýže a těstovin na vzestupu
Loňský rok byl rekordní ve spotřebě několika komodit, například rýže (6,6 kilogramu, meziročně vzrostla spotřeba o 1,7 procenta), těstovin s 8,2 kilogramu, přírodních sýrů (11,6 kilogramu), ostatních mléčných výrobků (34,9 kilogramu), rostlinných jedlých tuků a olejů (17,7 kilogramu), luštěnin (3 kilogramy), kakaových bobů (2,6 kilogramu) nebo nečokoládových cukrovinek, kterých loni každý obyvatel Česka snědl v průměru 3,4 kilogramu.
O pět procent na 86,1 kilogramu vzrostla spotřeba ovoce, u jablek šlo o sedmiprocentní nárůst na 23,9 kilogramu, u hrušek zvýšení o 24,9 procenta na 3,3 kilogramu, u švestek o 19,5 procenta na šest kilogramů. O 1,2 procenta na 87,1 kilogramu naopak poklesla spotřeba zeleniny.
„Češi sice stále očividněji dbají na zdravou výživu, o čemž svědčí zmíněný posun blíž ke středomořskému, či dokonce přímo francouzskému způsobu stravování, avšak v případě zeleniny a brambor jim loni do cesty vstoupila jejich vyšší cena, patrná zejména v druhé půli roku. Tu způsobila špatná úroda, zapříčiněná prakticky celoevropskou vlnou veder a suchého a teplého počasí,“ vysvětluje Kovanda.
Připomíná také, že loňské zvýšení spotřeby másla, meziročně o dvě procenta, souvisí s odezněním „máselné krize“ z druhé půle roku 2017 a následným poklesem cen. „Odeznění způsobila ztráta růstové dynamiky čínského hospodářství, jehož rostoucí poptávka po mléčných produktech či smetaně vedla v roce 2017 k citelnému růstu ceny másla na mezinárodních trzích,“ vysvětluje Kovanda.
Za loňským růstem spotřeby vajec v Česku meziročně o 3,5 procenta stojí zase odeznění takzvané fipronilové aféry a související pokles cen. „Fipronilová aféra propukla v létě roku 2017, kdy se v několika evropských zemích objevila vejce obsahující toxický fipronil, načež musely být rozsáhle vybíjeny chovy nosnic,“ připomněl Kovanda.
Loni se meziročně zvýšila také spotřeba cigaret o 0,7 procenta na 1992 kusů na osobu. Vzrostla rovněž spotřeba alkoholických nápojů o 1,1 procenta na 172,5 litru, v hodnotě čistého lihu činila 9,9 kilogramu, což bylo meziroční zvýšení o 1,7 procenta.
„Konzumaci vína evidentně nahrává také ten fakt, že je zatíženo nižší spotřební daní než pivo a zejména než lihoviny. Vláda přitom od příštího roku daňové postavení vína v porovnání s lihovinami dále zvýhodní zvýšením spotřební daně právě na tvrdý alkohol, doplnil Kovanda.
