Pokles zakázek, pokles výroby. Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se výrazně zhoršily

Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, v listopadu klesl na 43,5 bodu ze říjnových 45 bodů. Jde o nejprudší pokles za čtyři měsíce a jeden z nejhorších výsledků od poloviny roku 2009. Index nyní klesá nepřetržitě již dvanáct měsíců. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.

„Útlum v českém zpracovatelském sektoru se v listopadu zhoršil, zatímco zákaznická poptávka znovu klesla. Výrazné oslabení poptávky z domova a ze zahraničí vedlo ke zrychlení poklesu nových zakázek i výroby,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones. Další zhoršení celkového zdraví sektoru spolu se snížením objemů nových zakázek vedlo podle ní firmy k redukci počtu zaměstnanců nejrychlejším tempem od září 2009. 

Očekávaný pokles budoucích požadavků se také odrazil ve vyhlídkách na výrobu v příštím roce. Sentiment v sektoru klesl na nové minimum, mimo jiné i kvůli obavám z pokračujících problémů v automobilovém sektoru. Výrobcům se v listopadu nicméně podařilo znovu mírně zvýšit ceny výstupů, a to rychlejším tempem než v říjnu i přesto, že ceny vstupů poprvé od dubna 2016 klesly, dodala.

V Česku je hůř, v okolních zemích i Číně ale lépe

„Dnešní údaj PMI překvapil negativně, zejména v tom kontextu, že listopadové hodnoty PMI se v okolních zemích spíše zlepšovaly, a vyznívaly tak nepatrně optimističtěji,“ komentuje čísla analytik ING Bank Jakub Seidler.

Německý PMI ze zpracovatelského průmyslu se mírně zvýšil na 43,8 a byl tak nejvyšší za posledních pět měsíců. Také zpracovatelský PMI eurozóny se v listopadu zvýšil z 45,9 na 46,6 bodů. „Pozitivní překvapení přišlo i z oficiálního čínského PMI indexu, který se v listopadu poprvé od dubna dostal opět mírně nad hodnotu 50 bodů. A pozitivně v tomto ohledu vyzněl i sub-indikátor nových zakázek, který dosáhl sedmiměsíčního maxima,“ konstatuje Seidler. Oproti říjnu se nepatrně zlepšily také PMI z Polska a Maďarska.

Listopadový PMI tak potvrzuje, že se situace v tuzemském průmyslu zatím k lepšímu neotáčí, jak by naznačovaly některé indikátory ze zahraničí. „To je další argument, proč Česká národní banka na prosincovém jednání sazby ponechá na stávající úrovni a patrně zmírní svůj dosavadní mírně ,jestřábí‘ tón,“ očekává Seidler.

Analytikové další pokles nečekají

Analytička Reiffeisenbank Eliška Jelínková očekává, že se dobrá nálada z Německa tažena příznivějšími daty odrazí i na náladě domácích průmyslníků a index by tak do budoucna neměl sklouznout dále k horším hodnotám. Ten se aktuálně pohybuje na hodnotách neviděných od velké finanční krize v roce 2009, čemuž ovšem neodpovídají dosavadní data z reálné ekonomiky. Tuzemské ekonomice se prozatím daří odolávat okolnímu ochlazení, poznamenala.

Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se domnívá, že navzdory slabším výsledkům listopadového průzkumu zhoršující situace v tuzemském průmyslu už nemusí dále eskalovat.

„Zlepšující se zprávy o obchodních jednáních mezi USA a Čínou a stejně tak pokles nejistot souvisejících s brexitem by měly mít pozitivní dopad na aktivitu ve zpracovatelském průmyslu napříč hlavními regiony světové ekonomiky, z čehož by měl profitovat i průmysl ve středoevropském regionu,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína dává miliardy do vývoje AI, aby dostihla USA

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.
před 6 hhodinami

Náhlé zdražení benzinu uštědřilo Československu tržní lekci

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.
před 6 hhodinami

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 19 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
19. 7. 2025

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
19. 7. 2025

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025
Načítání...