Představy o vytvoření státního penzijního fondu, který bude absolutně bezpečný a bude vydělávat více než soukromé penzijní fondy, jsou neodůvodněné a nezodpovědné. Na konferenci k pětadvaceti letům penzijního připojištění to řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Ministerstvo práce a sociálních věcí a důchodová komise totiž jednaly v létě o možnosti zřídit takzvaný státní fond, který by měl fungovat v rámci doplňkového penzijního spoření. Na jeho podobě se však neshodly.
„Neexistuje zázračná geniální penzijní reforma, která vyřeší stárnutí populace. To je vytváření iluzí, které je neodůvodněné a nezodpovědné. Zaslechl jsem představy, že vznikne nějaký státní fond, který bude totálně bezpečný a vydělávat mnohem více peněz než ‚zlovolné‘ penzijní společnosti. To je případ, který jsem měl na mysli, takové věci neexistují,“ uvedl Rusnok.
„Zavedení státního fondu v soukromém spoření by znamenalo další prohloubení závislosti lidí na státu,“ doplnil prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop. „Fond by měl konkurovat soukromým fondům, zároveň by ale měl mít zásadní konkurenční výhodu. Pokud by měl totiž garantovat zhodnocení alespoň o inflaci, neobešel by se při současné situaci na trhu bez významné podpory státu, který by rozdíl mezi reálnými výnosy fondu a garantovaným výnosem pro klienty musel dotovat. Důchodový deficit by se tak dále prohluboval,“ dodal.
Zamýšlená reforma počítá s devíti změnami
Zamýšlená reforma podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) počítá s devíti změnami, které chce v listopadu probrat se všemi stranami a v polovině prosince předložit vládě. Penzijní systém by měl mít podle ministryně tři pilíře včetně nového nultého, ze kterého by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod.
Lidé nad 65 let v současné době tvoří zhruba pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Nynější penzijní systém je proto podle Národní rozpočtové rady bez provedení reformy finančně neudržitelný a od 30. let se začne propadat do každoročních deficitů. Na konci 50. let by mohly přesahovat čtyři procenta HDP ročně, v dnešních cenách je to přes 200 miliard korun.
Počet lidí s penzijním spořením v tzv. třetím pilíři letos koncem září dosáhl 4,445 milionu osob, což je meziroční nárůst o 8237. Přirozený úbytek lidí v transformovaných fondech, do kterých již nemohou vstupovat noví účastníci, překonal přírůstek lidí v účastnických fondech.
Počet účastníků doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění, za tři čtvrtletí vzrostl o 132 tisíc na 1,099 milionu. V transformovaných fondech zůstávalo 3,346 milionu účastníků, tedy o 124 tisíc méně než na konci roku. „Předpokládáme, že trend celkového nárůstu počtu účastníků bude pokračovat,“ řekl Poklop.
„Účastnickým fondům se daří zhodnocovat peníze účastníků. V průměru od začátku roku se zhodnotily konzervativní fondy o 1,3 procenta, vyvážené o 7,6 procenta a dynamické dokonce o 13,6 procenta,“ dodal Poklop.
Účastnické fondy od svého vzniku v roce 2013 do září 2019 přinesly klientům výnosy 30,2 procenta, vyvážené fondy 17,4 procenta, konzervativní fondy 3,5 procenta, doplnil viceprezident asociace Pavel Racocha. Transformované fondy měly podle něj v tomto období výnos 7,5 procenta, inflace činila 9,7 procenta.
„Penzijní připojištění je nejbezpečnější část českého finančního trhu. Ani jeden fond od vzniku systému v roce 1994 nezkrachoval, ani jeden klient nepřišel o peníze,“ podotkl.
Rostl i objem spravovaných peněz klientů, celkem ve třetím pilíři na 475,8 miliardy korun. Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele ve třetím čtvrtletí 2019 v účastnických fondech činil 887 korun.
