Nobelovu cenu za ekonomii získali Duflová, Banerjee a Kremer za experimentální přístup ke zmírnění světové chudoby

Letošní prestižní Nobelovu cenu za ekonomii získali Francouzka Esther Duflová a dále Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer za jejich experimentální přístup ke zmírnění světové chudoby. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala, a zároveň nejmladším laureátem. Na držitele ocenění čeká finanční odměna devět milionů švédských korun (21,4 milionu korun).

Letošní ženská laureátka  Esther Duflová je jedinou žijící ženskou držitelkou Nobelovy ceny za ekonomii. Francouzsko-americká ekonomka je zároveň nejmladší držitelkou dané ceny v historii – Duflová koncem října oslaví 47. narozeniny. Dosud byl nejmladším držitelem Kenneth Arrow, který cenu získal v roce 1972 ve věku jednapadesáti let.

O letošní „nobelovku“ se Duflová dělí se dvěma kolegy, Abijitem Banerjeem, rodákem z indické Kalkaty, a rodilým Američanem Michaelem Kremerem. „Jejich přístup spočívá v tom, že rozsáhlou problematiku boje s chudobou člení na dílčí, snáze řešitelné otázky, na něž hledají odpovědi. Zkoumají tedy například to, jak co nejúčinněji zasáhnout za účelem dosažení vyšší úrovně vzdělanosti dané rozvojové ekonomiky či zlepšení zdravotního stavu tamní dětské populace,“ přibližuje jejich práci ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Poté co ocenění ekonomové „rozparcelují“ problém chudoby na dílčí podotázky, hledají na každou z nich odpověď prostřednictvím experimentů „přímo v terénu“, v rámci dotčené populace. „Tedy například přímo v podmínkách rozvojové subsaharské ekonomiky nebo indického venkova,“ upřesňuje Kovanda.

A dodává, že všichni tři ocenění působí na univerzitách v USA, vzdálených jen kousek od sebe. Manželé Banerjee a Duflová působí na Massachusettském technologickém institutu v americké Cambridgi a Kremer v témže městě, na Harvardu.

Kremer s kolegy již v polovině 90. let prokázali účinnost tohoto přístupu, když jejich terénní experimenty v západní části Keni umožnily testovat a rozvinout celou řadu reformních kroků v oblasti tamního školství, připomíná Kovanda. Kremer a další letošní ocenění pak prováděli podobný terénní experimentální výzkum také v dalších rozvojových oblastech světa. „Jedním z přímých důsledků práce oceněných je prokazatelné zlepšení systému vzdělávání a školních výsledků více než pěti milionů indických dětí,“ doplňuje Kovanda.

Jejich zjištění a výsledky jejich následovníků podle Královské švédské akademie věd citelně zlepšily schopnost v praxi bojovat s chudobou. Michal Bauer ze CERGE-EI upozornil, že metoda je inspirovaná výzkumem v medicíně, kde se výzkumník snaží odhadnout, zda určitý lék nebo léčebný postup funguje, tím, že porovnává skupinu, která léčba dostane, a placebo skupinu. Společně se spolupracovnicí Julií Chytilovou se podílí na výzkumu, který navazuje na jeden z prvních experimentů tohoto typu v rozvojových zemích, tedy na plošné odčervení dětí v západní Keni.

„Ukázalo se, že tato intervence je v podstatě nejefektivnější způsob, jak zvýšit vzdělanost lidí v tom konkrétním regionu, protože děti pak začaly více chodit do školy, díky tomu, že nebyly nemocné. Iniciátorem této intervence byl Michael Kremer a my jsme nyní zapojeni do měření dlouhodobých dopadů po 20 letech,“ uvedl.

A i podle hlavního ekonoma Natlandu Petra Bartoně jde především o ocenění přístupu, kdy ekonomové opustili teoretizování u tabulí o tom, co by mohlo lidem pomoci, a začali dělat pokusy na lidech. „Na rozdíl od několika předešlých nobelistů však nevěřili, že se něco o chování lidí dozvědí, když je zavřou do laboratoří, aby přesně mohli kontrolovat podmínky experimentu,“ uvedl Bartoň. 

Podle Kovandy tak letošní Nobelova cena za ekonomii více než mnohé předešlé odráží klíčový trend doby, kterým je obecně inkluze, tedy začleňování a zrovnoprávňování těch, kteří dosud čelili znevýhodněnému postavení.

„Ať už se jedná o inkluzi ve smyslu zajištění růstu životní úrovně v nejchudších částech světa, nebo o inkluzi ve smyslu zajištění rovnějšího postavení žen a mužů, a to i v ekonomicky vyspělých zemích. Ocenění Duflové je promítnutím právě tohoto druhého trendu doby, tedy zrovnoprávňování žen a mužů na pracovním ‚trhu', včetně pomyslného trhu špičkového ekonomického výzkumu,“ míní Kovanda.

Přes 700 milionů lidí na celém světě musí přežívat s mimořádně nízkými příjmy. Každý rok zemře kolem pěti milionů dětí mladších pěti let na nemoci, kterým lze předejít, anebo jdou nenákladně vyléčit. Polovina dětí na světě školu opouští bez základních znalostí čtení, psaní a počítání, připomněla švédská akademie.

Nobelovu cenu za ekonomii uděluje Královská švédská akademie věd od roku 1968 spolu s poctami v dalších oblastech, třebaže se v tomto případě fakticky nejedná o Nobelovu cenu. Tato konkrétně totiž nebyla zmíněna v Nobelově závěti z roku 1895, a tak se nevyplácí z Nobelova fondu. Zavedla ji Švédská říšská banka u příležitosti 300. výročí svého vzniku.

Ceny za ekonomii většinou získávají Američané

Naprostou většinu nositelů ocenění za ekonomii tvoří američtí ekonomové. I loni ocenění dostali dva Američané: William Nordhaus za výzkum vztahů mezi ekonomikou a klimatickými změnami a Paul Romer za výzkum interakce mezi ekonomikou a technologickými inovacemi.

„Nobelovu cenu většinou získávají s odstupem času, až když se jejich myšlenky osvědčí při aplikacích. Laureáti často zastávají protichůdná východiska. Někteří, jako například Friedrich Hayek, jsou velmi liberální, jiní, jako třeba Joseph Stiglitz, jsou známí kritickými postoji k liberálnímu pojetí ekonomie,“ doplňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

První Nobelova cena za ekonomii byla udělena v roce 1969, kdy ji za přínos ekonometrii získali dva Evropané, a to Nor Ragnar Frisch a Holanďan Jan Tinbergen. Za celou dobu bylo rozděleno 50 Nobelových cen, z nichž polovinu dostal pouze jeden laureát, 19 sdíleli dva ekonomové a šestkrát se o ni dělili hned tři ekonomové.

Nobelovu cenu získalo celkem 81 ekonomů, mezi nimi byla však pouze jedna žena – Elinor Ostromová. Dosud nejmladším laureátem Nobelovy ceny byl v roce 1972 zmíněný Kenneth J. Arrow (51) a nejstarším Leonid Hurwicz (90), který byl oceněn v roce 2007. 

Mezi známé laureáty Nobelovy ceny za ekonomii patří například Simon Kuznets, Kenneth Arrow, John Hicks, Friedrich Hayek, Milton Friedman, James Tobin, James Buchanan, Robert Solow, Ronald Coase, Gary Becker, John Nash, Robert Lucas, Robert Mundell, Joseph Stiglitz, Daniel Kahneman, Paul Krugman, Richard Thaler nebo Paul Romer, připomíná Křeček.

Nobelovy ceny se udělují už 118 let

Tradice udělování Nobelových cen existuje už 118 let; poprvé se tak stalo roku 1901, ceremoniál vyhlašování se koná vždy ve Stockholmu na začátku října, samotné předávání následuje na slavnostním večeru, který se uskuteční v den výročí úmrtí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela 10. prosince.

Kromě medaile dostane každý laureát také peněžitou odměnu, která letos dosáhla výše v přepočtu 21,33 milionu českých korun. Třetí odměnou je diplom, jenž je každý rok jiný.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a za mír.