Pokud úřady zablokují prodej, bulharská aktiva si necháme, říká ČEZ

Energetická společnost ČEZ si ponechá svá bulharská aktiva, pokud tamní úřady opět zablokují jejich prodej, potvrdil místopředseda představenstva firmy Tomáš Pleskač. Firma v červnu oznámila, že prodala svá aktiva v Bulharsku tamější firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun). Transakci však ještě musí schválit bulharské úřady. Antimonopolní úřad loni v červenci znemožnil prodej předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom.

„Nechceme nijak předjímat rozhodování bulharského antimonopolního úřadu. Nevidíme však žádné překážky, které by z pohledu soutěžního práva bránily schválení transakce. Společnost Eurohold v Bulharsku v současné době nevlastní žádná energetická aktiva, situace na bulharském energetickém trhu by se proto prodejem našich aktiv společnosti Eurohold nijak nezměnila,“ uvedl Pleskač.

V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. Kupní smlouvu podepsanou loni s Inercomem ukončil ČEZ letos v dubnu. Podle tehdejšího vyjádření mluvčí ČEZu Alice Horákové bylo důvodem kroku počínání bulharského státu, který svým protiprávním jednáním zmařil splnění odkládacích podmínek, a tím i vypořádání smlouvy.

„Jestliže bulharské úřady bez zjevného důvodu zablokují i tento náš druhý pokus o prodej bulharských aktiv, pak zcela logicky v prodeji pokračovat nebudeme a nebudeme zbytečně vynakládat další prostředky. V takovém případě si aktiva ponecháme a budeme je nadále řádně provozovat tak jako doposud. Otázkou prodeje našich bulharských aktiv bychom se v blízké budoucnosti rozhodně nezabývali,“ uvedl v pátek Pleskač.

Do balíku prodávaných firem patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

Nová strategie ČEZu, schválená letos v červnu, počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby ESCO, které chce ČEZ naopak rozvíjet doma i v zahraničí.

Na začátku září vyzval ČEZ zájemce, aby projevili zájem o jeho aktiva v Rumunsku. „Obdrželi jsme řadu předběžných vyjádření zájmu zúčastnit se prodejního procesu našich tamních aktiv. Došlá vyjádření nyní zhodnotíme a zároveň provedeme kontrolu zájemců, takzvaný compliance check. V další fázi prodejního procesu pak přihlášené zájemce, kteří projdou kontrolou, požádáme o zaslání nezávazných nabídek,“ dodal Pleskač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...