Pokud úřady zablokují prodej, bulharská aktiva si necháme, říká ČEZ

Energetická společnost ČEZ si ponechá svá bulharská aktiva, pokud tamní úřady opět zablokují jejich prodej, potvrdil místopředseda představenstva firmy Tomáš Pleskač. Firma v červnu oznámila, že prodala svá aktiva v Bulharsku tamější firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun). Transakci však ještě musí schválit bulharské úřady. Antimonopolní úřad loni v červenci znemožnil prodej předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom.

„Nechceme nijak předjímat rozhodování bulharského antimonopolního úřadu. Nevidíme však žádné překážky, které by z pohledu soutěžního práva bránily schválení transakce. Společnost Eurohold v Bulharsku v současné době nevlastní žádná energetická aktiva, situace na bulharském energetickém trhu by se proto prodejem našich aktiv společnosti Eurohold nijak nezměnila,“ uvedl Pleskač.

V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. Kupní smlouvu podepsanou loni s Inercomem ukončil ČEZ letos v dubnu. Podle tehdejšího vyjádření mluvčí ČEZu Alice Horákové bylo důvodem kroku počínání bulharského státu, který svým protiprávním jednáním zmařil splnění odkládacích podmínek, a tím i vypořádání smlouvy.

„Jestliže bulharské úřady bez zjevného důvodu zablokují i tento náš druhý pokus o prodej bulharských aktiv, pak zcela logicky v prodeji pokračovat nebudeme a nebudeme zbytečně vynakládat další prostředky. V takovém případě si aktiva ponecháme a budeme je nadále řádně provozovat tak jako doposud. Otázkou prodeje našich bulharských aktiv bychom se v blízké budoucnosti rozhodně nezabývali,“ uvedl v pátek Pleskač.

Do balíku prodávaných firem patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

Nová strategie ČEZu, schválená letos v červnu, počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby ESCO, které chce ČEZ naopak rozvíjet doma i v zahraničí.

Na začátku září vyzval ČEZ zájemce, aby projevili zájem o jeho aktiva v Rumunsku. „Obdrželi jsme řadu předběžných vyjádření zájmu zúčastnit se prodejního procesu našich tamních aktiv. Došlá vyjádření nyní zhodnotíme a zároveň provedeme kontrolu zájemců, takzvaný compliance check. V další fázi prodejního procesu pak přihlášené zájemce, kteří projdou kontrolou, požádáme o zaslání nezávazných nabídek,“ dodal Pleskač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 2 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...