Stínová ekonomika v Česku činí 9,2 procenta hrubého domácího produktu, tedy více než 460 miliard korun. S odkazem na údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF) to uvedl analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Michael Fanta. Údaje o objemu stínové ekonomiky vycházejí z dat MMF roku 2017.
Podle měnového fondu průměrná velikost stínové ekonomiky v Česku v letech 1991 až 2015 představovala 14,83 procenta HDP, přičemž postupně klesá. V roce 2004 byla velikost stínové ekonomiky 15,75 procenta, v roce 2015 poklesla na 10,47 procenta HDP.
Do stínové ekonomiky podle studie CETA patří legální produkty a služby prodávané na černém trhu nebo bez účtenky a stínový pracovní trh, kde lidé nemají smlouvy a neplatí daně a odvody.
Mezi nejběžnější zboží a služby proudící stínovou ekonomikou patří v ČR podle studie potraviny, oblečení a opravy automobilů. Dále je to také zboží, které je zatíženo vysokými daněmi, například cigarety, alkohol a benzin.
Nejčastějším důvodem pro nezákonný nákup je pak výrazně nižší cena nebo lepší přístup ke zboží nebo službě. V případě trhu práce jsou nejčastěji lidé zaměstnáni v hotelech a restauracích, ve stavebnictví, dopravě a skladování.
Zákony byly vesměs účinné
Příčinami vzniku stínové ekonomiky jsou podle CETA výše zdanění a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, míra zdanění, regulace, kvalita služeb veřejného sektoru nebo pravděpodobnost dopadení.
Ze studie přitom vyplývá, že zákony vzniklé v uplynulých pěti letech s cílem eliminovat stínovou ekonomiku byly zhruba z 60 procent nasměrovány na významné faktory ovlivňující velikost stínové ekonomiky.
Těmi jsou četnost kontrol a výše pokut, daňová morálka a finanční situace spotřebitelů. „Mezi stěžejní legislativu směřující na redukci velikosti stínové ekonomiky patří především zákon o EET, novela insolvenčního zákona, vznik centrální evidence účtů nebo například také plán nulové tolerance k černému trhu s lihovinami či činnost vládního útvaru Daňová kobra,“ uvedl Michael Fanta.
V Polsku a Švédsku je stín světlejší
Studie Eliminace stínové ekonomiky zkoumala vedle Česka problematiku stínové ekonomiky také v pobaltských státech, Polsku a Švédsku. Z ní vyplývá, že zkušenost s nákupem zboží a služeb bez účtenky v posledních dvanácti měsících mělo v Česku 29 procent lidí. Nejvíce to bylo v Litvě, celkem 59 procent lidí. V Polsku a Švédsku to bylo 27 procent lidí.
Na stínovém trhu práce pak pracuje nejvíce lidí podle studie v Lotyšsku (32 procent) a Polsku (31 procent). V ČR je to 26 procent lidí a ve Švédsku jen sedm procent.
