Hraboši vyměnili obilí za řepu a už napáchali škody za půl miliardy

7 minut
UDÁLOSTI: Zemědělci žehrají na přemnožené hraboše
Zdroj: ČT24

Přemnožení hraboši polní už napáchali českým zemědělcům škody za půl miliardy korun, z obilovin se v poslední době přeorientovali na kukuřici i řepu a ohrožují taky ozimy. Oznámil to Zemědělský svaz, který dosud neúspěšně tlačí na státní úřady, aby mu usnadnily hubení polních škůdců. Právě záměr plošně aplikovat proti hrabošům jed Stutox II vyvolal v létě značné kontroverze.

Dříve svaz hovořil v souvislosti s hraboši o škodách za více než miliardu, což se podle předsedy Martina Pýchy ještě může potvrdit. Kromě obilovin, které sežrali hraboši v létě, se pustili do kukuřice a řepky a trápí hlavně jižní a střední Moravu; škody byly dosud spočítány na 87 tisících hektarech půdy.

Zemědělci sice aplikují jed do nor, populaci hlodavců se ale nedaří redukovat. Například v podniku Agrospol Knínice na severním Blanensku už museli přesít třicet hektarů řepky. „Máme na pozemcích enklávy hrabošů. Někde jsou hodně a někde méně. A při vzcházení obilí jsou hraboši největší problém, dokážou zlikvidovat úplně všechno,“ podotkl předseda podniku Ladislav Menšík.

S přemnožením hrabošů se potýkají i zemědělci na Znojemsku. „Pořád se rozšiřují a hledají nová teritoria, kde najdou potravu. Aktuálně jsou pro nás největší hrozba,“ poznamenal předseda firmy Pomona Těšetice Ivo Pokorný.

S kolegy se byl podívat v létě i v Rakousku a ukázalo se, že hraboši jsou problém i ve Štýrsku, kde nebylo takové sucho jako v Česku. Stejně tak se s nimi potýkají zemědělci v sousedním Dolním Rakousku. Likvidují i ovocné sady, nejvíce jim chutná kůra meruněk a jabloní.

Šéf Zemědělského svazu Pýcha pak varuje, že plenění nekončí. „Už je vážně ohrožená úroda i ozimých obilovin na osetých polích,“ řekl. Zemědělci podle něj stojí před rozhodnutím, zda vůbec ozimé plodiny sít. Škody způsobené hraboši ale podle Pýchy nezvýší cenu obilovin ani potravin v Česku, ty jsou dané světovými burzami.

Tlak na ochránce životního prostředí

Jediným účinným nástrojem pro potlačení přemnožených hrabošů je podle svazu plošná aplikace jedu Stutox II rozhozem. V létě docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošné užití jedu na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky od ekologických organizací i ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.

Následně se ovšem zjistilo jeho použití na Moravě, kde následně myslivci našli skoro osmdesát uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.

Zemědělci nyní žádají resort zemědělství, aby výjimku obnovil. Podle Pýchy zatím ale není ze strany ministerstva životního prostředí ani náznak toho, že by aplikaci rozhozem povolilo. Výhrady znějí i ze zemědělského resortu; podle jeho mluvčího Vojtěcha Bílého pak odmítlo ministerstvo životního prostředí všechny kompromisní varianty a s vlastním nápadem nepřišlo.

Ohrožením některých druhů ptáků a savců pak argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.

Finanční kompenzace

Svaz jedná s resorty zemědělství a životního prostředí o možnostech finanční kompenzace ztrát. „Uvidíme, jestli dostaneme od ministerstva nějaké kompenzace. Přivítali bychom je, ale ministerstvo hledá obtížně peníze i na to, co zaplatit musí,“ poznamenal těšetický zemědělec Pokorný.

Vládní úřady chtějí počkat na vyčíslení škod, potom je ministerstvo zemědělství podle jeho mluvčího „připraveno jednat se zemědělci o možných finančních náhradách související s kalamitou“.

Statkáři také žádají, aby orgány ochrany přírody byly operativnější a povolovaly aplikaci jedu, alespoň do nor, rychleji – pokud možno za několik dní. S tím jsou podle svazu problémy, protože v některých oblastech na Moravě se vyskytuje chráněný křeček. Rychlost povolení rozhozu do nor podle Pýchy trvá týdny nebo měsíce.

  • Hraboš polní je v Česku jeden z nejznámějších a nejpočetnějších hlodavců. 
  • Kromě obrovských škod, které působí na zemědělských plodinách, je také přenašečem celé řady nemocí, včetně těch přenosných na člověka.
  • Vědci například varují, že v místech, kde jsou hraboši přemnožení, následný rok vzroste počet pacientů s klíšťovou encefalitidou a boreliózou. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat.
  • Mezi nemoci, které hraboši přenáší, patří dále tularémie, leptospiróza, hantaviróza, alveokokóza a Q horečka.
  • Hraboš se přemnožuje pravidelně, má totiž rychlý reprodukční cyklus. Dožívá se až šestnácti měsíců. Samice se mohou rozmnožovat už od tří týdnů, do roka mají pět i šest vrhů, a v každém obvykle pět až šest mláďat. Během roku se tak může počet hrabošů zvýšit až stonásobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...