Podle Českého statistického úřadu poklesl objem konzumovaného alkoholu, tedy spotřeba čistého lihu, mezi roky 2008 a 2017 o 5,77 procenta. „Studií, které možné regulace zkoumají, je hodně. V zahraničí regulace nefunguje stoprocentně. Jsou země, kde přinesla víc špatného než užitku. Je potřeba se proto bavit o přesných parametrech a jejich zacílení na konkrétní skupiny,“ uvedl ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.
Studie podle autorů nevznikla za finančního přispění žádného výrobce alkoholu, kromě veřejného ji ale konzultovali i se soukromým sektorem.
Galerie: Spotřeba alkoholických nápojů na jednoho obyvatele ČR
Dostupnost alkoholu se podle CETA v posledních letech zásadně nezměnila. V roce 2008 bylo možné si za průměrnou mzdu koupit 114 litrů tuzemského rumu nebo 2516 lahvových piv. V roce 2017 to bylo o dva litry méně rumu, ale o 80 piv více.
K omezení nadměrného pití alkoholických nápojů a popíjení mladistvých by v Česku podle odborníků nejúčinněji vedlo regulování reklamy a zvýšení daní na alkohol.
Sněmovna letos v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na klasické víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.
Brífink CETA ke spotřebě alkoholu v Česku
Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí kolem 600 tisíc Čechů a Češek, z toho asi 100 tisíc nadměrně.
Nadměrné pití tak ČR ročně vyjde na zhruba 56,5 miliardy korun, jednak kvůli ztrátě produktivity a pak také kvůli léčbě či kvůli kriminalitě, invaliditě a předčasným úmrtím. Odpovídá to asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
