Americká centrální banka (Fed) by měla během krátké doby snížit své úrokové sazby minimálně o jeden procentní bod, aby tak podpořila hospodářský vývoj doma i v zahraničí. Prohlásil to prezident Donald Trump s tím, že by mohl Fed přikročit také k určitému kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, které spočívá v nákupech dluhopisů.
Šéf bostonské části Fedu Eric Rosengren v pondělí upozornil, že by snížení úroků mohlo vést k nadměrnému růstu dluhů, který by mohl prohloubit příští hospodářský útlum. Uvedl rovněž, že jediným lékem na slabost světové ekonomiky by nemělo být uvolňování měnové politiky ve Spojených státech. Agentura Reuters připomíná, že byl Rosengren jedním ze dvou představitelů Fedu, kteří hlasovali proti červencovému snížení sazeb.
Fed koncem července snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 2,00 až 2,25 procenta. Šlo tehdy o první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila nejhorší krizi od 30. let minulého století. Šéf Fedu Jerome Powell ale upozornil, že tento krok nutně neznamená začátek delšího období snižování úroků.
Trump šéfa Fedu kvůli jeho neochotě k výraznému snižování úroků již delší dobu kritizuje. „Naše ekonomika je velmi silná, navzdory příšernému nedostatku vize u Jaye Powella a Fedu,“ napsal Trump v pondělí na svém twitterovém účtu.
„Sazba Fedu by v docela krátké době měla klesnout minimálně o jeden procentní bod, možná by mělo přijít rovněž určité kvantitativní uvolňování. Pokud se tak stane, bude na tom naše ekonomika dokonce ještě lépe a světová ekonomika získá skvělou a rychlou podporu,“ dodal.
