Uplynul měsíc od zrušení karenční doby. Firmy možná omezí část benefitů

2 minuty
Měsíc od zrušení karenční doby. Firmy možná omezí část benefitů
Zdroj: ČT24

Už více než měsíc dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Některé firmy kvůli tomu zřejmě omezí část benefitů – jako třeba placené zdravotní volno, takzvané sick-days. Jak zrušení karenční doby dopadne na ordinace se podle lékařů naplno ukáže až po skončení léta – teď mají pacientů obecně méně.

Technická kontrolorka Jitka Kronychová je ráda, že dostává náhradu mzdy už od prvního dne – zakopla a narazila si koleno. Ve sklárně, kde je zaměstnaná, by tak měla problémy svou práci zvládnout.

Naopak podnikatel Milan Škoda se změnou nesouhlasí. Jako benefit nabízí zaměstnancům takzvané sick-days. Teď je ale možná zruší. „Ti, co to budou zneužívat, tak na tom vydělají. Takže já to považuji za krok zpátky,“ vysvětluje.

„Za loňský červenec jsem vystavila 15 neschopenek a za letošní červenec už jich je kolem třiceti,“ počítá praktická lékařka Jana Postlová v Líbeznicích. Naopak praktický lékař ze Stráže nad Nisou Zdeněk Kleinhampl konstatuje, že pro neschopnost si tu a tam někdo přijde. „Ale nepostřehl jsem rozdíl, jestli je karence nebo není,“ uvedl.

Jako kompenzace v návaznosti na proplácení nemoci už od prvního dne se firmám snížily odvody. Podle Hospodářské komory to je ale nedostatečné, říká její viceprezidentka Irena Bartoňová-Pálková.

Snížení odvodů
Zdroj: ČT24

Po zrušení karenční doby vyplácí zaměstnavatelé nemocným po dobu čtrnácti dnů 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění.

Zrušení karenční doby bylo prioritou hlavně pro sociální demokracii. Zástupci hnutí ANO mluví o kompromisu – a to jak ve vtahu ke koalici, tak k tripartitě. Proti byla hlavně pravicová opozice.

„Pokud to má vést k tomu, že zaměstnanci budou odrazováni od účelové nemocnosti, tak jsem nerozuměla tomu, proč karenční doba platí u úrazů,“ říká místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Jakkoli chápeme to, že určité skupině obyvatel to nepochybně pomůže a budou mít, řekněme, komfortnější režim těch prvních třech dnů, tak zase hrozí, že určitá skupina obyvatel toho může zneužívat,“ uvedl místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Podle místopředsedy ODS Martina Kupky to znamená nejen finanční zátěž pro všechny zaměstnavatele, ale i významné riziko. „I z hlediska toho, jak zajistit například výrobu,“ vysvětluje.

Výsledky ukáže až srpen

Data o pracovních neschopnostech za první měsíc od zrušení karenční doby budou známá v polovině srpna.

Třídenní karenční doba je v Česku zavedena od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci. Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.

Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci.

V loňském roce, kdy prošlo zrušení karenční doby legislativním procesem, bylo na neschopence 1 849 500 nově hlášených případů, což bylo nejvíc za deset let. Tedy od doby, kdy se karenční doba zavedla. Nejméně nemocných bylo v roce 2012.

Jak uvedla už dříve Hospodářská komora, snížení odvodů nedorovná podle ní výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.

Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert. Stalo se tak 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, informovala nyní mluvčí fondu Eva Češpiva. Nadále podle ní platí, že situace bude trvat do doby, než Babiš střet zájmů právně vyřeší. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding respektuje rozhodnutí správních orgánů.
před 11 hhodinami

České restaurace získaly deset michelinských hvězd

Deset michelinských hvězd si letos vysloužily tuzemské restaurace. Oceněné podniky lidé letos najdou ve více krajích. Společnost udílela také individuální ceny – za nejlepší servis, nejlepšímu someliérovi a mladému kuchaři. Restauratéři se shodují, že světové známé ocenění přitáhne domácí i zahraniční turisty a slouží jako motivace nejen pro kuchaře, ale také třeba farmáře. Zároveň může pomoci nalákat do oboru mladé lidi. Česko prostřednictvím státní agentury CzechTourism zaplatilo za tříletou smlouvu se společností Michelin přes třicet milionů korun.
před 23 hhodinami

Třináctý plat či bonus udělí přes čtyřicet procent firem

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity.
před 23 hhodinami

Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.
14. 12. 2025

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání výživného

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.
14. 12. 2025

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
14. 12. 2025

Fiala připravil nové vládě zprávu o stavu Česka

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.
14. 12. 2025Aktualizováno14. 12. 2025

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
13. 12. 2025
Načítání...