Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, zlepšila odhad růstu ekonomiky

Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí. Ve své nové prognóze banka zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta a pro příští rok na 2,9 procenta.

Jiří Rusnok
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

„Vzhledem k přetrvávajícím rizikům ohledně vývoje v zahraničí není rozhodnutí překvapením. Ačkoli data z tuzemské ekonomiky v posledních měsících překvapila mírně pozitivně, stejně tak inflace rostla rychleji, vývoj v zahraničí zůstává nadále zatížen řadou nejistot. V takovém prostředí je pro ČNB nejlepší strategií vyčkávat,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.  

Trh naopak očekává, že ČNB začne letos stejně jako Fed své úrokové sazby snižovat. Podle Seidlera je to však v případě tuzemské ekonomiky předčasné. „Dlouhodobější stabilita sazeb ČNB se tak nyní zdá jako nejpravděpodobnější scénář,“ dodal Seidler. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se ČNB rozhodla pro snižování sazeb jen kvůli hrozícím rizikům podobně, jak v tuto chvíli činí americký Fed,“ uvedl také ekonom Komerční banky František Táborský.

A stabilita úrokových sazeb je i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zcela adekvátním rozhodnutím. „ČNB je v situaci, kdy po dvouleté sérii zvyšování úrokových sazeb nemá důvod s dalšími kroky spěchat,“ uvedl.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že při debatě rady převážil názor, že není potřeba reagovat příliš aktivistickým způsobem na drobné výkyvy vývoje makroekonomických údajů, jak na ně upozorňuje nová prognóza.

„Součástí debaty bylo to, do jaké míry jsme jednoznačně přesvědčeni, co prognóza říká ve smyslu pozitivního vývoje z hlediska ekonomického růstu, a nakolik na druhé straně přikládat váhu těm protiinflačním tendencím, které na nás doléhají ze zahraničí. Nakonec jsme došli k závěru, že v tuto chvíli nevidíme potřebu sazby zvyšovat, k čemuž by nás prognóza do jisté míry naváděla,“ řekl.

Navzdory stabilitě sazeb ČNB by ale mohly pokračovat v mírném poklesu hypoteční sazby. Hypoteční sazby totiž reagují především na tržní úrokové sazby delších splatností, které díky nejistotě ohledně vývoje v zahraničí dále klesají a v posledních několika týdnech se dostaly na nejnižší hodnotu za poslední rok.

Úrokové sazby ČNB by měly zároveň v následujících čtvrtletích zůstat beze změny. „Velmi pravděpodobný vývoj tedy bude stabilita sazeb v nejbližších čtvrtletích a pravděpodobnost snižování sazeb také nevidíme příliš silnou. Nevidíme pro to žádné fundamentální důvody z hlediska české ekonomiky. Pravděpodobnost na obě strany je tak stále vyrovnaná,“ uvedl Rusnok.

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Oslabení koruny je dáno především vývojem v zahraničí

Koruna v posledních dvou měsících posilovala a podařilo se jí po určitou dobu překonat hranici 25,5 koruny za euro. Uvedený vývoj byl však podle anylytiků tažen výraznou změnou v očekávání trhu ohledně nastavení sazeb Fedu.

„Trh předpokládal, že sazby v americké ekonomice půjdou citelně dolů, což činilo korunu se stabilnějším výhledem úrokových sazeb pro zahraniční investory atraktivnější. Včera Fed skutečně začal úrokové sazby snižovat, nicméně nenaznačil, že by sazby mohly jít dolů tak agresivně, jak předpokládal trh. Z toho důvodu koruna opět oslabila nad hranici 25,7 koruny za euro. Oslabení koruny posledních dní je tak dáno především vývojem v zahraničí, nikoli změnou v očekávání ohledně politiky ČNB,“ vysvětluje Seidler.

ČNB sama ve své nové prognóze očekává slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle ní 25,50 Kč/euro a příští rok koruna posílí na průměrných 24,90 Kč/euro. V předchozí prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25,30 koruny za euro a příští rok 24,70 Kč/euro. V roce 2021 by měl být průměrný kurz 24,50 koruny za euro.

V případě inflace ČNB odhad pro třetí čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,2 procenta. V květnu počítala s dvěma procenty. Pro čtvrté čtvrtletí 2020 odhad banka zvýšila na 2,1 procenta z předchozích dvou procent. Pokles inflace bude v celém příštím roce brzdit zvýšení daní, upozornil Rusnok. MF chystá navýšení spotřebních daní na alkohol nebo cigarety.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra mírně protiinflační, tedy působící proti růstu cen. Mezi rizika tlumící růst cen zařadila ČNB výraznější zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů ČR. Mezi nejistoty pak Rusnok zařadil dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě a případný neřízený brexit. 

Ministerstvo financí v nejnovější červencové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta. Naopak pro příští rok úřad odhad růstu zhoršil na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace minulý týden ponechala odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta a příští rok na 2,3 procenta.