Zaměstnanci Huawei v Česku údajně shromažďují citlivá data o lidech, uvedl Radiožurnál

Společnost Huawei v Česku údajně shromažďuje citlivá data o lidech, se kterými vede obchodní jednání. Informoval o tom Radiožurnál s tím, že mu to potvrdili dva bývalí manažeři tuzemské pobočky. Do interního systému měli zapisovat kromě obchodních informací i zjištění o počtu dětí nebo zájmech určitého úředníka nebo obchodníka. Data údajně sdílí s čínskou ambasádou a má k nim mít přístup i centrála firmy v Číně, která podle západních tajných služeb úzce spolupracuje s čínskou vládou. Technologický gigant to v minulosti několikrát odmítl.

Dva manažeři, kteří pro společnost několik let pracovali, reportérům Radiožurnálu nezávisle na sobě pod příslibem anonymity popsali, že museli do interního systému kromě obchodních informací vyplňovat i detaily ze soukromí. Týkaly se například toho, kolik má dotyčný zákazník dětí, jaké jsou jeho soukromé zájmy nebo jak je na tom finančně. 

„Přístup k informacím, které jsou uloženy v tomto CRM systému, je řízen výhradně z headquarters (vedení, pozn.red.) v Číně a dá se velmi složitě dohledat a dokázat, k čemu a kdo k těmto citlivým datům přistupuje,“ popsal Radiožurnálu pod podmínkou zachování anonymity jeden z manažerů Huawei, který pro firmu na vysokém postu pracoval.

Kromě toho prý bylo zavedenou praxí, že získané informace probírali zaměstnanci Huawei na interních poradách s lidmi z čínské ambasády. 

I další zdroj z Huawei, se kterým se Radiožurnálu podařilo mluvit, nezávisle na svém kolegovi potvrdil, že k informacím o obchodních kontaktech měla přístup čínská centrála. Popsal, že jeho úkolem bylo zjistit informace o státních úřednících, které pak firma pozvala na konferenci nebo cestu do Číny.

„Vždy byli vytipováni úředníci na úrovni ředitel oddělení nebo náměstek. Interně jsem byl poté úkolován tak, že mám do interního dokumentu doplnit osobní údaje o člověku nebo skupině, která by měla jet na referenční návštěvu. Tento dokument sloužil pro české vedení a čínskou centrálu,“ dodává zdroj, který pro Radiožurnál sepsal i písemné prohlášení.

O popsané praxi dlouhodobě vědí i české tajné služby, civilní i vojenská. „O této praxi víme. Z obchodního hlediska je to nestandardní, je otázkou, kde ty informace ve skutečnosti končí,“ poznamenal podle Radiožurnálu zdroj z jedné z tajných služeb.

„Případ Huawei má dvě roviny – jednou je obchodní lobby a druhou bezpečnostní riziko. Řada firem se snaží získávat informace o obchodních partnerech, a ty pak využívat v jednáních. V případě Huawei je ale hlavním problémem to, že tyto informace nemusí zůstat v České republice. U firmy, před kterou varuje BIS a několik celosvětově uznávaných bezpečnostních agentur, je rozhodně potřeba být na pozoru,“ uvedl ve vyjádření zaslaném webu ČT24 expert vzdělávacího projektu Digitální pevnost Miloslav Lujka. 

Civilní tajná služba BIS potvrdila, že  pro úředníky, ale i politiky pořádá bezpečnostní školení. „BIS proto varuje při bezpečnostních školeních, která pravidelně děláme, aby si lidé dávali pozor a uvědomili, že při setkání s kýmkoliv, kdo může být zpravodajským důstojníkem, může být cokoliv, co řeknou, zaznamenáno a předáno cizí moci,“ naznačil Radiožurnálu mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Huawei v písemném prohlášení jakoukoli nezákonnou praxi odmítla. „Veškerá činnost a jednání zaměstnanců podléhají evropským a českým pravidlům GDPR, které doplňuje interní směrnice vylučující jakékoliv nepatřičné nakládání s osobními údaji. Pro společnost je ochrana soukromí prioritní, globálně i lokálně koná v souladu s platnými zákony na ochranu soukromí, včetně GDPR, a dbá na to, aby veškeré obchodní aktivity splňovaly příslušné požadavky,“ napsal e-mailem mediální zástupce společnosti Filip Matys.

Na osobním jednání potom zástupci firmy reportérovi Radiožurnálu předložili k nahlédnutí interní směrnici společnosti, píše Radiožurnál. Ta se ale netýká jen ochrany osobních údajů, naopak výslovně říká, že osobní údaje, které společnost sbírá, musí být aktualizované a přesné. Lidi, které společnost zajímají a jejichž údaje shromažďuje, potom v interním předpisu nazývá „datasubjekty“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 21 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 23 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.