Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 20,7 miliardy korun z květnových 50,9 miliardy korun. Oproti loňskému červnu je však situace stále o poznání horší. Rozpočet zaostává za svým výkonem z minulého roku o skoro 15 miliard. Pro letošní rok je schváleno hospodaření se schodkem 40 miliard korun.
Schodek rozpočtu ke konci června klesl na 20,7 miliardy korun
Proti stavu na konci května se očekávaně vyrovnaly periodicky se opakující vlivy na příjmové i výdajové straně, v důsledku kterých nastalo v květnu typické zhoršení, uvedlo ministerstvo financí.
Nadále však podle resortu přetrvává negativní meziroční vliv peněz z EU a finančních mechanismů, po jejichž očištění by byl schodek po prvních šesti měsících roku meziročně nižší o 5,6 miliardy korun.
Důvodem je zejména skutečnost, že v průběhu prvního pololetí loňského roku získal státní rozpočet z EU o 20,4 miliardy korun více, a to v rámci závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007 až 2013. Letos se sice daří programy čerpat, ale zatím jsou financované z domácích zdrojů, podotkl hlavní ekonom Komerční banky Viktor Zeisel s tím, že vyrovnání z EU přijde později.
Vývoj salda státního rozpočtu za leden až červen v roce 2018 a 2019 (v mld. Kč)
Letos se také podle ministerstva projevuje vyšší předfinancování výdajů plánovaných na celý rok, během prvního pololetí totiž byly předfinancovány až dvě třetiny výdajů.
„Například státní fondy, vysoké školy či vědeckovýzkumné investice dostaly již téměř 70 procent letošního rozpočtu. Také vůči rozpočtu EU máme již zaplaceno 60 procent našeho závazku. Tyto peníze bychom během roku stejně vynaložili, nicméně dřívějším uvolněním urychlujeme a podporujeme investice, vědu, výzkum nebo regionální školství,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Příjmy státního rozpočtu bez vlivu peněz z EU a finančních mechanismů a bez započtení privatizačních financí (18 miliard korun) meziročně vzrostly o 7,1 procenta. Nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla opět daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jejíž 13,3procentní tempo spolu s 8,2procentním růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 28,6 miliardy korun.
Na příjmové straně zatím zaostává výběr DPH. Celkové inkaso daně z přidané hodnoty 135,5 miliardy korun bylo v prvním pololetí meziročně vyšší o tři procenta. „Odráží tak slabší spotřebu domácností na přelomu roku a tím pádem i slabší výběr DPH v prvních měsících letošního roku,“ říká Zeisel. Ve zbytku roku by se podle něj dynamika výběru DPH mohla ještě o něco zlepšit.
„Na druhé straně stále vidíme, že se daří vybírat přímé daně. Výběr z daně z příjmů fyzických osob roste dvouciferným tempem, a reflektuje tak stále napjatou situaci na trhu práce,“ dodal Zeisel.
Nejvíce peněz směřuje na dávky
Zatímco celkové příjmy se zvýšily meziročně o 8,1 procenta, výdaje vzrostly o 10,2 procenta. Nejvíce peněz z běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ty se podle resortu vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem, podobně jako výdaje na platy.
„Zejména se jedná o platy učitelů. Výdaje jsou vyšší i přesto, že investice státu zaostávají za plánem. V polovině roku jich bylo realizováno zatím jen 36,1 procenta z plánu. Tradičně se více investuje ve druhé polovině roku. I tak ale pochybujeme, že se podaří státu toto zpoždění dohnat. Investice tak podle nás zůstanou za plánem,“ podotkl Zeisel.
Ve druhé polovině roku je třeba podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy „tradičně“ počítat se zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu. „Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy se vejde do rozpočtovaného schodku 40 miliard,“ míní Kovanda.
Srovnání salda státních rozpočtů od roku 2000 (leden–červen, v mld. Kč)
Splnění stanoveného plánu předpokládá i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Vzhledem k tomu, že ekonomika bude v letošním roce velmi pravděpodobně dále postupně zpomalovat, daňové příjmy budou sice podle něho dále mírně zaostávat, nicméně trh práce reaguje na vývoj ekonomiky s určitým zpožděním a nesoulad mezi očekáváním a realitou by neměl být natolik výrazný.
„Velmi pravděpodobně však v letošním roce nebude hospodaření státu ve srovnání s plánem natolik lepší, a může skončit v deficitu kolem 20 miliard korun, a to díky kombinaci dvouciferně rostoucích výdajů a pomaleji rostoucích daňových příjmů z titulu ekonomického zpomalení,“ dodává Seidler.