Česko se otevírá ukrajinským pracovníkům čím dál víc. Nově bude moct ročně přijít až 40 tisíc lidí

České firmy budou mít větší šanci najít v době minimální nezaměstnanosti pracovní síly mezi Ukrajinci. Vláda totiž rozhodla o zdvojnásobení počtu lidí z Ukrajiny se zaměstnaneckými kartami, kteří u nás budou moci pracovat. Místo necelých 20 tisíc to má být až 40 tisíc lidí ročně. Součástí schváleného materiálu je také stanovení výše minimální mzdy, která má zajistit, aby nebyli z trhu práce vytlačováni čeští zaměstnanci.

Podle údajů ministerstva práce mělo na konci loňska v Česku zaměstnání 121 086 lidí z Ukrajiny. Tvořili tak přes pětinu zahraničních pracovníků v Česku.

Navýšení kvót mělo původně platit od dubna. Podle Hospodářské komory se termín „fakticky posouvá“ na začátek listopadu, nabírání většího počtu žádostí o místo by mělo začít v září.

Vláda také teď rozhodovala o stanovení jejich mezd, a to ze dvou variant. Podle první měly osoby v režimu Ukrajina dostat alespoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty, která nakonec prošla, to má být 1,2 násobek zaručené mzdy, tedy letos minimálně od 16 020 do 32 040 korun podle profese.

Vyšší počet kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny Hospodářská komora vítá, ale zaručený 1,2 násobek mzdy pro ně odmítá. „Větší firmy vyplácejí vyšší mzdy, než jsou zaručené, proto se se mzdovým kritériem zřejmě lépe vyrovnají. Prosadili jsme letos, aby byl režim Ukrajina zpřístupněn i malým podnikům od šesti zaměstnanců. Kvůli mzdovému kritériu ale vláda malým podnikům opět ztíží vstup do režimu,“ kritizuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. 

Program pro přijímání pracovníků z Ukrajiny zavedla Česká republika v roce 2016. Původně jeho prostřednictvím smělo přijet 3800 lidí ročně. Kvůli nedostatku pracovních sil a požadavkům zaměstnavatelů se počet už dvakrát zvyšoval. Nejdřív na 9600, pak na 19 600.

Na podání žádosti o zaměstnaneckou kartu čekají lidé i měsíce

Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládu už dříve uvedlo, že kapacita projektu je nedostatečná a na termín podání žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká přes 80 dní. Zhruba pětina Ukrajinců tak nakonec čekání vzdá. Prodlužují se také vyřizovací lhůty a lhůty pro snímání biometrických údajů. Ministerstva vnitra, zahraničí a práce proto kvůli zdvojnásobení kvóty žádají o další místa pro úředníky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...