Česko se otevírá ukrajinským pracovníkům čím dál víc. Nově bude moct ročně přijít až 40 tisíc lidí

České firmy budou mít větší šanci najít v době minimální nezaměstnanosti pracovní síly mezi Ukrajinci. Vláda totiž rozhodla o zdvojnásobení počtu lidí z Ukrajiny se zaměstnaneckými kartami, kteří u nás budou moci pracovat. Místo necelých 20 tisíc to má být až 40 tisíc lidí ročně. Součástí schváleného materiálu je také stanovení výše minimální mzdy, která má zajistit, aby nebyli z trhu práce vytlačováni čeští zaměstnanci.

Podle údajů ministerstva práce mělo na konci loňska v Česku zaměstnání 121 086 lidí z Ukrajiny. Tvořili tak přes pětinu zahraničních pracovníků v Česku.

Navýšení kvót mělo původně platit od dubna. Podle Hospodářské komory se termín „fakticky posouvá“ na začátek listopadu, nabírání většího počtu žádostí o místo by mělo začít v září.

Vláda také teď rozhodovala o stanovení jejich mezd, a to ze dvou variant. Podle první měly osoby v režimu Ukrajina dostat alespoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty, která nakonec prošla, to má být 1,2 násobek zaručené mzdy, tedy letos minimálně od 16 020 do 32 040 korun podle profese.

Vyšší počet kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny Hospodářská komora vítá, ale zaručený 1,2 násobek mzdy pro ně odmítá. „Větší firmy vyplácejí vyšší mzdy, než jsou zaručené, proto se se mzdovým kritériem zřejmě lépe vyrovnají. Prosadili jsme letos, aby byl režim Ukrajina zpřístupněn i malým podnikům od šesti zaměstnanců. Kvůli mzdovému kritériu ale vláda malým podnikům opět ztíží vstup do režimu,“ kritizuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. 

Program pro přijímání pracovníků z Ukrajiny zavedla Česká republika v roce 2016. Původně jeho prostřednictvím smělo přijet 3800 lidí ročně. Kvůli nedostatku pracovních sil a požadavkům zaměstnavatelů se počet už dvakrát zvyšoval. Nejdřív na 9600, pak na 19 600.

Na podání žádosti o zaměstnaneckou kartu čekají lidé i měsíce

Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládu už dříve uvedlo, že kapacita projektu je nedostatečná a na termín podání žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká přes 80 dní. Zhruba pětina Ukrajinců tak nakonec čekání vzdá. Prodlužují se také vyřizovací lhůty a lhůty pro snímání biometrických údajů. Ministerstva vnitra, zahraničí a práce proto kvůli zdvojnásobení kvóty žádají o další místa pro úředníky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...