Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 2,7 procenta z březnových tří procent. Bez práce bylo zhruba 210 tisíc lidí, nejméně od června roku 1997, oznámil Úřad práce ČR. Ještě výrazněji se ale snížil podíl nezaměstnaných meziročně, protože loni v dubnu činil 3,2 procenta. Za čísly stojí – kromě stále dobré kondice české ekonomiky – především nástup sezonních prací.
Lidí bez práce je nejméně od června 1997. Míra nezaměstnanosti klesla na 2,7 procenta
Lidí bez práce je nejméně od června 1997 (zdroj: ČT24)
Situace podle úřadu odpovídá dlouhodobému vývoji na pracovním trhu i ročnímu období. „V plném proudu jsou už i sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. V dubnu také už naplno běží veřejně prospěšné práce, v jejichž rámci probíhají jarní úklidy veřejných prostranství,“ sdělila generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.
„V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat,“ doplnila. I podle analytiků může ještě nezaměstnanost stále prohloubit své minimum, a to až na 2,5 procenta. Od léta by ale měla začít mírně růst kvůli absolventům.
Zároveň stoupl meziměsíčně i meziročně počet volných míst, kterých úřad evidoval ke konci dubna téměř 340 tisíc.
Míra nezaměstnanosti tak klesla na svoji letošní nejnižší úroveň a také na nejnižší úroveň od druhé poloviny 90. let. Český trh práce je ve stále výjimečně dobré kondici, z pohledu zaměstnavatelů je stále výjimečně napjatý.
Pokles nezaměstnanosti mírně předčil odhady odborníků, kteří očekávali snížení na 2,8 procenta. Počet uchazečů o práci v evidenci pracovních úřadů klesl v dubnu oproti březnu o více než 17 tisíc, a ve srovnání s loňským dubnem dokonce o skoro 33 tisíc. Ze zhruba 210 tisíc lidí bez práce byla naprostá většina – přes 188 tisíc – takzvaně dosažitelná, tedy schopna okamžitě nastoupit do zaměstnání.
Nezaměstnanost klesla ve všech krajích, v Praze stagnovala
Nejnižší podíl nezaměstnaných měl Pardubický kraj s 1,8 procenta. Vystřídal tak Prahu, která si předtím dlouhodobě držela pozici regionu s nejmenší nezaměstnaností. Naopak největší podíl nezaměstnaných stále zůstává v Moravskoslezském kraji, kde dosáhl 4,4 procenta.
Z okresů byla v dubnu nejnižší nezaměstnanost stejně jako v březnu v Praze-východ, kde činila 1,1 procenta. Nejvyšší byla nadále na Karvinsku se 6,9 procenta.
Na jedno volné místo v Praze připadá 0,3 uchazeče, celostátní průměr je 0,6 zájemce. Nejmenší poměr nezaměstnaných k volným místům je na Tachovsku, Pardubicku a v okresech Praha-západ a Praha-východ, kde na jednoho uchazeče připadá deset volných míst.
Míra nezaměstnanosti by měla podle analytiků zůstat na nízké úrovni po celý letošní rok. „Zatím není žádný důvod domnívat, že by letos na jaře neměla pokořit svůj dubnový, více než dvacetiletý rekord. Jsou sice patrné kusé známky poklesu zaměstnanosti v některých segmentech průmyslu, avšak podmínky na trhu práce celkově nadále zůstávají z hlediska zaměstnance nadprůměrně příznivé,“ říká Kovanda.
„Náš odhad počítá s tím, že podíl nezaměstnaných už je v tuto chvíli poblíž svého minima. V letních měsících před příchodem absolventů na trh práce můžeme ještě očekávat jeho mírný pokles. V průměru by se tento rok měl podíl nezaměstnaných držet pod třemi procenty,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Podle Kovandy míra nezaměstnanosti tak za celý letošní rok vykáže úroveň 2,9 procenta, mírný nárůst ji pak ovšem čeká už příští rok.
Míra nezaměstnanosti má sice podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Michala Brožky ještě teoreticky šanci dál klesat, nicméně to by musel růst ekonomiky opět výrazně zrychlit. Pro letošek tak očekává pokles nezaměstnanosti na 2,8 % z loňských 3,2 %. „V příštím roce čekáme setrvání míry nezaměstnanosti na stejné úrovni jako letos,“ dodává Brožka.
Růst mezd letos zpomalí
V letošním roce už ovšem podle analytiků zvolní mzdová dynamika. „Mzdy letos porostou reálně o čtyři procenta, zatímco loni rostly reálně tempem 5,9 procenta. V posledním čtvrtletí roku 2019 průměrná mzda poprvé v historii atakuje úroveň 36 tisíc korun,“ říká Kovanda.
Situace na trhu práce je napjatá. Snižující se tempo růstu ekonomiky, slabší výsledky z průmyslu i rizika vyplývající z obchodních válek a brexitu však mohou vést k postupné změně trendu. Lidé by proto měli počítat s tím, že bude docházet k postupnému snižování tempa růstu mezd.
Česká republika nadále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti nejen v rámci Evropské unie, ale také v rámci zemí OECD. Z členských států této organizace mají srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti pouze Japonsko a Island.
„Z pohledu inflačních tlaků v české ekonomice pak situace na trhu práce vytváří tlak směrem k silnému růstu mezd a trh práce tak zůstává v hledáčku ČNB při posuzování rizik nadměrného růstu cenové hladiny,“ doplňuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.