Pracovníci z Pilsen Steel se začali hlásit o dlužné mzdy

Nahrávám video

Zaměstnanci podniku Pilsen Steel se na úřadu práce začali hlásit o vyplacení dlužné mzdy za březen a duben. Provoz plzeňských hutí a kováren stojí od ledna, firma je v insolvenčním řízení a jarní gáži dluží bezmála šesti stovkám svých pracovníků.

Plzeňské hutě odvrátily konkurz už před šesti lety a prošly i soudem povolenou reorganizací. Podle zaměstnanců měly v posledních měsících zakázek dost, chyběly ale peníze na materiál a podmínky pro práci byly nedůstojné.

Letos v lednu pak společnost vlastněná ruským podnikatelem Igorem Šamisem zastavila výrobu. Podle insolvenčního rejstříku nyní věřitelé žádají po Pilsen Steel více než sedm miliard korun – a místní dělníci zůstávali bez práce i bez výplat.

Dlužnou mzdu nyní mohou nárokovat u úřadu práce. Od pondělí do středy funguje přímo v sídle podniku mobilní pracoviště a vedoucí provozů sem svolávají pracovníky na konkrétní dny a hodiny, aby žádali své peníze.

Květnová mzda v insolvenčním řízení

Náhrada dlužné mzdy se týká jen března a dubna, protože 30. dubnem skončilo takzvané rozhodné období dané tím, že 21. ledna začalo insolvenční řízení. Pokud zaměstnanci nedostanou mzdy za květen a další měsíce, což odbory předpokládají, nemohou je už uplatňovat u úřadu práce, ale jako pohledávku v insolvenčním řízení.

Pokud jde o jarní gáži, nikdo z pracovníků nemusí nosit výplatní pásky ani žádné potvrzení ze mzdové účtárny podniku. Pracovnice úřadu od ní dostaly sjetiny se jmény zaměstnanců a konkrétními dlužnými sumami.

„Je tu šest pracovnic kontrolně-právního odboru, které lidem pomáhají (se žádostmi), a další tři z oddělení zprostředkování, pokud by někdo měl zájem o evidenci, o podporu, a pomohou i se zprostředkováním práce,“ uvedla vedoucí Ivana Hrubanová.

Váhání nad pracovními příležitostmi

Podle ředitele plzeňského úřadu práce Zdeňka Novotného trvá velký zájem firem o pracovníky v technických oborech a mnozí z Pilsen Steel by v regionu našli uplatnění. Podle informací z místa se kováři a slévači na novou práci neptali. Buď doufají, že se provoz znovu rozběhne s novým majitelem, nebo nevěří, že by se pro ně práce v kraji našla.

„V regionu je velmi těžké něco podobného najít. Lidé by museli do Ostravy, Třince nebo do Ždasu,“ řeklmistr z hutí, který neuvedl jméno. Podle předsedkyně místních odborů Ivany Smolkové zatím podala výpověď zhruba padesátka lidí.

Skepsi, která z Plzně zaznívá, pak dává za pravdu ekonom z Moody's Analytics Martin Janíčko. „Zaměstnanci, kteří momentálně pracují v Pilsen Steel, jsou pravděpodobně hůře zaměstnatelní než průměrný zaměstnanec,“ podotkl. „Mnozí z nich jsou v Pilsen Steelu dlouhou dobu a potřebovali by poměrně rozsáhlou rekvalifikaci, aby se za podobných finančních podmínek uplatnili jinde na trhu – ačkoliv máme konjunkturu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 13 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled