Brusel/Praha – Evropská unie zpřísnila sankce vůči Rusku. Velvyslanci 28 členských států v Bruselu dosáhli předběžné dohody, že zavedou na dobu jednoho roku zatím nejtvrdší ekonomické postihy v bankovní, zbrojní a energetické oblasti. Vůbec poprvé se tak sankce dotknou celých oblastí ruské ekonomiky. Velké evropské firmy, které mají v Rusku svoje investice, už teď přiznávají obavy z dopadu tohoto rozhodnutí. Ekonomové odhadují, že obě strany sporu budou počítat ztráty na desítky miliard eur.
Další protiruské sankce: Ztráta desítek miliard eur na obou stranách
K rozšíření sankcí se EU rozhodla po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny. Chce Kreml potrestat za to, že údajně podporuje tamní separatisty. To ruští představitelé opakovaně odmítli. Podle diplomatických zdrojů mají sankce citelně zasáhnout ruskou ekonomiku i konkrétní podnikatele blízké prezidentu Vladimiru Putinovi. Detaily budou zveřejněny nejspíš ve středu, německá agentura DPA však už nyní označila chystaná opatření za „drastická“. V platnost by mohla vstoupit ve čtvrtek.
Postihy mají podle agentury Reuters zasáhnout výhradně budoucí obchodní kontrakty s Ruskem, nebudou se tedy týkat francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral. Dotčen bude i ruský ropný sektor, ale nikoli těžba zemního plynu, na které je Evropa závislá.
Po zavedení restrikcí by měly mít ruské banky těžší přístup na evropské finanční trhy. „Evropské a americké trhy jsou navzájem hodně provázané a regulované. Každý obchod má proběhnout se známým vlastníkem. Zařazení ruských subjektů a bank na black list jim může velmi efektivně znemožnit přístup na finanční trh, ať už jde o obchodování s investičními nástroji, nebo o emisi dluhopisů a akcií, s jejichž pomocí si ruské subjekty chodí na evropský trh – zejména do Londýna – pro kapitál,“ vysvětluje investiční manažer Lukáš Vácha.
Nahradí evropské dodavatele vojenského materiálu ti z Asie?
Omezen má být taky obchod se zbraněmi a tzv. zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor. To nebude možné do Ruské federace vyvážet v případě, že koncovým uživatelem bude armáda. „Týká se to hlavně strojírenských výrobků. Obávám se, že bude-li globálně přijata sankce na tyto technologie, tak to bude ohrožení míst řádově v tisících,“ uvedl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.
Zákaz vývozu do Ruska podle něj nemá smysl, protože země si jednoduše najde jiného dodavatele. Sankce prý ve výsledku poškodí země EU. „Sankce tak, jak jsou připraveny, budou bumerangem pro celý evropský obranný a bezpečnostní průmysl,“ myslí si Hynek. Ekonom Next Finance Vladimír Pikora naznačil, že evropští dodavatelé budou nahrazeni asijskými a návrat na ruský trh pro ně bude velice složitý.
GALERIE
videogallery_460894
Zákaz má platit rovněž na dodávky vyspělých technologií. Rusko je potřebuje například pro těžbu surovin v moři a klimaticky obtížných podmínkách, jako je Arktida. Po třech měsících plánuje Brusel dopady opatření vyhodnotit. Poté rozhodne, zda sankce posílí či zmírní. Rozhodující přitom bude ruská reakce.
Jak uvedl server EUobserver, sankce by mohly Rusku způsobit již letos ztrátu 23 miliard eur (asi 632 miliard korun). To představuje 1,5 % HDP Ruské federace. Příští rok prý mohou škody dosáhnout až 75 miliard eur (více než dva biliony korun), tedy téměř 5 % HDP. Britský časopis The Economist dokonce odhadl škody na bilion dolarů (asi 20 bilionů korun).
ODHADOVANÉ ZTRÁTY PRO RUSKO
- 2014: 23 miliard eur (1,5 % HDP)
- 2015: 75 miliard eur (4,8 % HDP)
ODHADOVANÉ ZTRÁTY PRO EU
- 2014: 40 miliard eur (0,3 % HDP)
- 2015: 50 miliard eur (0,4 % HDP)
Zdroj: EUobserver
Zatím se ovšem nezdá, že by se Moskva – tváří v tvář novým hospodářským postihům – chystala ke změně kurzu v zahraniční politice. „Současné sankce nebudou mít makroekonomický efekt, je to problém jednotlivých firem,“ poznamenal poradce Kremlu Andrej Bělousov. Ruská ekonomika loni vzrostla o 1,3 %. Mezinárodní měnový fond nyní odhaduje, že v letošním roce se tato hodnota kvůli sankcím sníží na 0,3 %.
Komentátor deníku Financial Times Wolfgang Munchau nicméně upozornil, že je téměř nemožné předpovědět dopad ekonomických postihů. „Víme, že ekonomické prognózy používané mezinárodními institucemi vykazují v situacích, jako je tato, špatné výsledky. Správnou odpovědí na otázku týkající se ruského růstu není 0,2 % nebo nějaké jiné číslo. Správná odpověď je 'nevím',“ citoval Munchaua EUobserver.
Jižní státy se bojí, že znovu upadnou do recese
Kvůli ruským odvetným opatřením se škodám nevyhne ani osmadvacítka. Evropská komise podle serveru EUobserver očekává, že Unie přijde letos o 40 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun), což odpovídá 0,3 % HDP. Příští rok by se ztráty mohly vyšplhat na 50 miliard eur (0,4 % HDP). Taková čísla budí obavy zejména u jižních členů Unie, kupříkladu vůči Rusku přátelsky nakloněné Itálii. Na její dveře by totiž mohla zase zaklepat recese.
Diplomaté však slibují, že sankce budou „vykalibrované“, aby v souhrnu zasáhly členské země EU rovnoměrně. Ani dopad na Rusko přitom nebude okamžitý, první důsledky by mohla Moskva pocítit nejdříve na přelomu letošního a příštího roku.
„Cílí se na oblasti, které by měly mít zásadní dopad na ruskou ekonomiku a přitom nijak neohrozí ekonomiky evropské. Účelem sankcí je motivovat Rusko, aby si sedlo k jednacímu stolu, nikoli ho zničit absolutní ekonomickou blokádou. Sankce omezí Rusku šanci těžit ropu, zdraží financování nových projektů na rozvoj jeho ekonomiky, omezí vyzbrojování nové armády,“ konstatoval český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Vojenská přehlídka ke konci 2. světové války
Zavedení protiruských sankcí pocítí zřejmě i Česko. První na ráně budou podniky napojené na vojenský průmysl. Třeba Aero Vodochody, které na východ dodává vybavení pro letouny L-39. „Není to tak výrazné. Rusko představuje jen 2 % našeho byznysu,“ ujišťuje prezident firmy Ladislav Šimek. Těžší časy patrně čekají státní podnik LOM Praha. Tisícovka tamních zaměstnanců žije z oprav ruských vrtulníků řady Mi nejen u nás, ale i ve světě.
„Analyzujeme, co by se stalo, kdybychom neměli náhradní díly z ruské strany, a co by to znamenalo pro provoz našich vrtulníků,“ uvedl mluvčí resortu obrany Jan Pejšek. „Až to vyhodnotíme, budeme se zabývat případnými řešeními,“ sdělil k dopadům na zaměstnanost ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Podle jednoho z diplomatů EU nicméně budou pro východoevropské země, které využívají armádní techniku ruského původu, platit výjimky z embarga.