Streaming vrací peníze hudebnímu průmyslu. V Česku přibyl YouTube Music

8 minut
Studio 6: Streamingové služby válcují fyzické nosiče hudby
Zdroj: ČT24

Lidé stále častěji využívají takzvaných streamingových služeb k poslechu hudby. Díky nim nemusejí kupovat fyzické nosiče ani stahovat jednotlivé písničky z internetu. Za poplatek, nebo zdarma s přítomností reklamy mají přístup k celému hudebnímu katalogu daného provozovatele. K takzvaným velkým hráčům na českém trhu se nově přidává služba YouTube Music.

YouTube v Česku spustil službu YouTube Music, která umožňuje poslouchání hudebního obsahu na pozadí, bez reklam nebo jeho stažení a pouštění off-line. Službu již v některých zemích nabízí od loňského roku. Firma bude konkurovat Spotify nebo Apple Music.

„Zažíváme skutečnou revoluci v poslechu hudby. Protože historicky se měnily pouze nosiče, na kterých se hudba konzumovala, ale najednou tady máme generaci, která vyrostla na internetu a už nechce nosič vlastnit, ale naopak chce mít přístup k hudbě kdekoliv a v jakémkoliv množství. A tomu se trh nějakým způsobem snažil přizpůsobit,“ soudí ředitelka České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu Petra Žikovská.

Proměna trhu byla podle ní zásadní. Stále tu sice je skupina lidí, kteří chtějí mít doma nosič, většinou CD nebo vinylové desky. Často to jsou posluchači klasické hudby. Druhá skupina veskrze mladších konzumentů hudby se však orientuje pouze na streamingové služby a jim je podle Žikovské potřeba prodávat hudbu jiným způsobem.

Příjmy hudebního průmyslu znovu rostou

Poslouchání hudby přes mobilní aplikaci nebo webový přehrávač v mobilním telefonu nabízí v Česku celá řada provozovatelů. Z těch největších jde o Amazon Music, Apple Music, Deezer, český projekt MusicJet nebo průkopníka tohoto trhu Spotify.

Díky těmto službám a tomu, že se lidé vrátili k legálnímu poslechu muziky, se po letech propadu a stagnace opět zvedají příjmy tuzemského hudebního trhu. Rostou už druhý rok v řadě. Meziročně v roce 2018 vzrostly o osm procent na 902 milionů korun. Největší část pochází z poplatků za provozovací práva, tedy těch za přehrávání hudby například v obchodě.

Zhruba třetinu ale drží právě streamování hudby přes různé aplikace a internetové stránky. Pětina lidí ještě zůstává věrná fyzickým nosičům – z toho necelých sedm procent volí vinyl oproti CD.

Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu zaznamenaly streamingové služby v roce 2018 nárůst o 44 procent. Příjmy v této kategorii tak vzrostly z necelých dvou set milionů na 280 milionů. Ještě před pěti lety to přitom bylo 73 milionů. Hudební trh tedy pozvolna ovládlo právě digitální šíření hudby. Ještě před pěti lety tvořily fyzické nosiče 64 procent veškerých prodejů. Postupně ale ustoupily a nadvládu převzalo on-line šíření hudby – v minulém roce představovaly příjmy z něj 61 procent.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...