Streaming vrací peníze hudebnímu průmyslu. V Česku přibyl YouTube Music

Lidé stále častěji využívají takzvaných streamingových služeb k poslechu hudby. Díky nim nemusejí kupovat fyzické nosiče ani stahovat jednotlivé písničky z internetu. Za poplatek, nebo zdarma s přítomností reklamy mají přístup k celému hudebnímu katalogu daného provozovatele. K takzvaným velkým hráčům na českém trhu se nově přidává služba YouTube Music.

Video Studio 6
video

Studio 6: Streamingové služby válcují fyzické nosiče hudby

YouTube v Česku spustil službu YouTube Music, která umožňuje poslouchání hudebního obsahu na pozadí, bez reklam nebo jeho stažení a pouštění off-line. Službu již v některých zemích nabízí od loňského roku. Firma bude konkurovat Spotify nebo Apple Music.

„Zažíváme skutečnou revoluci v poslechu hudby. Protože historicky se měnily pouze nosiče, na kterých se hudba konzumovala, ale najednou tady máme generaci, která vyrostla na internetu a už nechce nosič vlastnit, ale naopak chce mít přístup k hudbě kdekoliv a v jakémkoliv množství. A tomu se trh nějakým způsobem snažil přizpůsobit,“ soudí ředitelka České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu Petra Žikovská.

Proměna trhu byla podle ní zásadní. Stále tu sice je skupina lidí, kteří chtějí mít doma nosič, většinou CD nebo vinylové desky. Často to jsou posluchači klasické hudby. Druhá skupina veskrze mladších konzumentů hudby se však orientuje pouze na streamingové služby a jim je podle Žikovské potřeba prodávat hudbu jiným způsobem.

Příjmy hudebního průmyslu znovu rostou

Poslouchání hudby přes mobilní aplikaci nebo webový přehrávač v mobilním telefonu nabízí v Česku celá řada provozovatelů. Z těch největších jde o Amazon Music, Apple Music, Deezer, český projekt MusicJet nebo průkopníka tohoto trhu Spotify.

Díky těmto službám a tomu, že se lidé vrátili k legálnímu poslechu muziky, se po letech propadu a stagnace opět zvedají příjmy tuzemského hudebního trhu. Rostou už druhý rok v řadě. Meziročně v roce 2018 vzrostly o osm procent na 902 milionů korun. Největší část pochází z poplatků za provozovací práva, tedy těch za přehrávání hudby například v obchodě.

Zhruba třetinu ale drží právě streamování hudby přes různé aplikace a internetové stránky. Pětina lidí ještě zůstává věrná fyzickým nosičům – z toho necelých sedm procent volí vinyl oproti CD.

Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu zaznamenaly streamingové služby v roce 2018 nárůst o 44 procent. Příjmy v této kategorii tak vzrostly z necelých dvou set milionů na 280 milionů. Ještě před pěti lety to přitom bylo 73 milionů. Hudební trh tedy pozvolna ovládlo právě digitální šíření hudby. Ještě před pěti lety tvořily fyzické nosiče 64 procent veškerých prodejů. Postupně ale ustoupily a nadvládu převzalo on-line šíření hudby – v minulém roce představovaly příjmy z něj 61 procent.

Poslech hudby
Zdroj: ČTK, PICTURE ALLIANCE
Autor: Jan Haas