Češi loni spotřebovali meziročně o 0,2 procenta více elektřiny, tedy 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh a největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny. Vyplývá to z oficiálních údajů Energetického regulačního úřadu. Podíl zelené elektřiny se však snížil, upozornil Svaz moderní energetiky.
Na celkové spotřebě elektřiny se loni nejvíce podílel průmysl, kterému patřilo 31 procent. Následovaly domácnosti (25 procent), obchod, služby, školství a zdravotnictví (21 procent) a energetika (11 procent).
Z pohledu regionů byla loni nejvyšší spotřeba v Moravskoslezském kraji, na který připadalo 13,8 procenta. Následovaly Středočeský kraj (13,5 procenta), Ústecký kraj (10,3 procenta) a Praha (10,2 procenta). Nejnižší spotřeba byla v nejmenším Karlovarském kraji, na který připadalo 2,6 procenta.
Nejvíce elektřiny se loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech).
Podíl „zelené“ elektřiny klesl
Výroba elektřiny z hnědého uhlí tak loni meziročně vzrostla o dvě procenta na 37,7 TWh, v jaderných elektrárnách stoupla o 5,5 procenta na 29,9 TWh. Naopak výroba elektřiny z černého uhlí klesla o více než pětinu na 3,5 TWh.
Z čísel tak vyplynulo, že podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů se meziročně snížil o 0,31 procenta, klesl tedy na 12,72 procenta, upozorňuje Svaz moderní energetiky.
„Zatímco fotovoltaika při prakticky nezměněném instalovaném výkonu vyrobila skoro o sedm procent elektřiny více, vodní elektrárny doplácely na sucho. V průměru vyrobily o třináct procent méně. Náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvy počasí je v meziročním srovnání dobře patrná,“ potvrzuje ředitel statistického odboru Energetického regulačního úřadu Petr Kusý.
Hlavní propad se vedle vodních elektráren odehrál také v produkci bioplynových stanic a u zdrojů spalujících biomasu. Nahoru šla naopak výroba elektřiny z větru, a to zhruba o tři procenta. „Nicméně potenciál obnovitelných zdrojů pro Českou republiku může být mnohem větší,“ zdůrazňuje programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Pokles výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích má podle svazu několik důvodů. Sucho mezi ně patří také, ale jde i o přístup státu k podpoře v této oblasti. „Mezi hlavní faktory patří stagnace rozvoje větrných nebo solárních elektráren v posledních pěti letech. Loni se k zastavenému růstu přidalo také sucho, tedy efekt změn klimatu, ke kterým přispívají české vysoké emise skleníkových plynů,“ komentuje Sedlák.
Loňské výsledky v zelené energetice tak mají být podle Svazu moderní energetiky důrazným signálem pro českou vládu. Ta totiž podle něho dlouhodobě pomíjí možnosti rozvoje solární energetiky, která má však potenciál stát se u nás hlavním obnovitelným zdrojem energie.
„Vzhledem ke klimatickým změnám se jedná totiž o ideální zdroj energie, který není závislý na vodě. Vláda však začátkem letošního roku připravila Národní klimaticko-energetický plán, který navrhuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 v oblasti výroby elektřiny o pouhé jedno procento,“ dodává Sedlák.
Česko zůstává i významným exportérem energie
Vývoz elektřiny se loni meziročně sice snížil o 9,3 procenta na 25,5 TWh, ale dovoz se snížil dokonce o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.
Ekologické Hnutí Duha už před časem upozornilo, že tato čísla znamenají, že meziročně o necelých sedm procent vzrostl čistý export elektřiny z tuzemska, tedy přebytek vývozu nad dovozem. Česko opět potvrdilo pozici mezi největšími vývozci elektické energie na světě, poznamenal programový ředitel hnutí Jiří Koželouh.
