Investiční pobídky jdou na dračku. Stát jich už rozdal přes stovku

Praha – Zlepšující se kondici tuzemské ekonomiky zahraniční investoři věří. Jak oznámil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), jen za první polovinu letošního roku získalo investiční pobídku celkem 84 firem z ciziny. To by mělo přinést téměř 10 000 nových pracovních míst. Vznik dalších 4 000 míst pak Mládek očekává díky pobídkám pro domácí podniky. A zlepšil se i výhled tuzemské bankovní asociace, která předpovídá Česku růst ve výši skoro 2,5 %.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pokračuje ve své bilanční cestě po ministerstvech. Dnes se vypravil na ministerstvo průmyslu a obchodu, které vede jeho stranický kolega Jan Mládek. Minulý týden se šéf kabinetu zastavil na resortech kultury a školství.

Sobotka pochválil Mládka za aktivitu při jednání se zahraničními investory. Za čtyři nejvýznamnější investice označil výstavbu závodu jihokorejské firmy Nexen na Žatecku (více zde) a společnosti Mobis v Mošnově (více zde) či rozšíření výroby v továrně Lego v Kladně (více zde) a Škoda Auto v Kvasinách (více zde).

Mládek k tomu ještě doplnil projekt distribučního centra společnosti Amazon v Dobrovízi. „Tam jsme ale dosáhli, abych tak řekl, pouze padesátiprocentního úspěchu,“ poznamenal ministr průmyslu v narážce na krach téhož projektu v Brně (čtěte víc). „Myslím si, že je reálná šance, že Amazon v budoucnu postaví v České republice další logistická centra. Zda to bude v Brně, nebo někde jinde, si nejsem úplně jist,“ dodal šéf resortu.

„Některé z těch projektů byly vyjednávány dlouhou dobu před tím, než Sobotkova vláda nastoupila. Na druhou stranu, u některých investic odvedla velmi dobrou práci,“ zhodnotil působení současného kabinetu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Poslanec za ODS a člen sněmovního hospodářského výboru Martin Novotný by rád viděl v Česku především investice, které mají vyšší přidanou hodnotu, nikoliv pouze „montovny“. Mohlo by se podle něj jednat třeba o projekty z oblasti informačních technologií nebo biomedicíny.

Bankovní asociace zlepšila odhad HDP

Že se budou podmínky v tuzemské ekonomice zlepšovat, doufá i Česká bankovní asociace. Ve své aktualizované prognóze zpřesnila odhad letošního růstu na 2,4 %. Ještě v dubnu přitom počítala s růstem 1,9 %. V příštím roce by pak měl hrubý domácí produkt vzrůst o 2,7 %.

Tahounem ekonomiky by měl zůstat vývoz, který těží z příznivé situace na hlavních trzích. „Struktura ekonomického růstu však bude vyvážená a – oproti minulé prognóze – se v ní více projeví dopad zvyšující se investiční aktivity firemního sektoru, zejména pak růst investic do strojového vybavení a do komerčních nemovitostí,“ uvedl hlavní ekonom ČSOB Petr Dufek. Upozornil i na oživující spotřebu domácností.

Prognóza nadále nepočítá s brzkou změnou měnové politiky České národní banky (ČNB). Intervenční režim tak pravděpodobně skončí až později v průběhu roku 2015, do té doby se koruna udrží na úrovni 27 CZK/EUR. Co se týče nezaměstnanosti, počítá asociace i přes vyšší tempo růstu s hodnotou 7,6 %. Příští rok by nicméně podíl lidí bez práce měl klesnout o půl procentního bodu.

PROGNÓZA ČESKÉ BANKOVNÍ ASOCIACE

2014

  • Růst HDP 2,4 %
  • Nezaměstnanost 7,6 %
  • Inflace 0,8 %

2015

  • Růst HDP 2,7 %
  • Nezaměstnanost 7,1 %
  • Inflace 2,0 %

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí. Aktuální prognóza vznikla na základě příspěvků analytiků ČSOB, České spořitelny, Raiffeisenbank, UniCredit Bank, Komerční banky, GE Money Bank a Citibank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...