Boeing doporučil odstavit letadla 737 MAX po světě. Smartwings požaduje odškodnění

Nahrávám video

Americká společnost Boeing doporučila po celém světě odstavit z provozu veškerá letadla generace Boeing 737 MAX. Boeing k rozhodnutí dospěl po nedělní nehodě tohoto typu letadla v Etiopii. Černou skříňku z něj odvezli odborníci k prozkoumání do Francie. Podle amerických zákonodárců může omezení trvat týdny, do doby, než bude ozkoušený aktualizovaný software nahrán do všech letadel. Analytici podle televize CNN odhadují, že v případě tříměsíční výluky provozu to může firmu stát až pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard korun).

„Boeing má nadále plnou důvěru v bezpečnost 737 MAX. Ale po konzultaci s americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA), americkým Národním úřadem pro bezpečnost v dopravě (NTSB) a leteckými úřady a zákazníky z celého světa se Boeing rozhodl, z přemíry opatrnosti a snahy znovu přesvědčit leteckou veřejnost o bezpečnosti stroje, doporučit FAA dočasně odstavit z provozu celosvětovou letku 371 letadel 737 MAX,“ uvedl Boeing v prohlášení.

Američtí zákonodárci po schůzce s představiteli Federálního úřadu pro letectví uvedli, že letadla Boeing 737 MAX 8 a 9 nebudou smět do vzduchu ještě nejméně týdny. Zákaz létání bude platit do doby, než technici vyzkouší aktualizovaný software a nahrají ho do všech letadel. Americký prezident Donald Trump uvedl, že doufá, že ponechání letadel na zemi bude trvat co nejkratší dobu, informovala agentura Reuters.

Boeing 737 MAX je čtvrtou generací úzkotrupého letounu Boeing 737 a vedle typu MAX 8, který se ve službě etiopské společnosti Ethiopian Airlines v neděli zřítil, zahrnuje typy MAX 7, MAX 9, MAX 10 a MAX 200. Důvodkem k odstavení těchto strojů je podobnost nedělní nehody v Etiopii s neštěstím, při němž loni v říjnu spadlo letadlo téhož typu v Indonésii.

Po nedělní nehodě, při které zahynulo všech 157 lidí na palubě, postupně letecké společnosti i státy vyloučily stroje MAX 8 i jiné typy této generace z provozu. Jako poslední tak učinily Spojené státy s Panamou.

Aerolinky zřejmě začnou žádat odškodnění

Nucené odstavení zřejmě Boeing přijde na miliardy dolarů. Podle CNN dokáže společnost ztrátu ustát, neboť jen v loňském roce vykázala zisk 10,6 miliardy dolarů (240 miliard dolarů).

Největší podíl v nákladech na odstávku provozu bude pravděpodobně tvořit odškodnění leteckých společností. Již ve středu se ozvaly aerolinky Norwegian Airlines s tím, že účet za nemožnost provozovat svých 18 letadel 737 MAX pošlou společnosti Boeing.

Odstavení letadel zatím nezpůsobilo v letovém provozu v Česku žádné problémy, dotklo se jen dvou spojů. V úterý večer musely přerušit let dva stroje Smartwings, let z Kapverdských ostrovů skončil v Tunisu, další spoj z Dubaje mimořádně přistál v Ankaře. Aerolinky následně cestující přepravily do Česka náhradními spoji a zakázaná letadla mohla přeletět bez cestujících.

Smartwings budou jednat s americkým výrobcem letadel o kompenzacích za komplikace způsobené odstavením letounů jeho produkce. Společnost kvůli případné náhradě škody zváží i právní kroky. Nahrazování těchto letadel společnost stojí několik milionů korun
denně. 

Jednání s Airbusem

Škody možná Boeing utrpí i v poklesu prodejů. Ethiopian Airlines totiž jedná s jeho evropským konkurentem Airbusem o obnově svého letadlového parku. S odvoláním na úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom informovala agentura Reuters.

Macron, který přijel do Keni na summit o klimatu, hovořil o možném kontraktu mezi Etiopií a společností Airbus s etiopským premiérem Abiyem Ahmedem. Ethiopian Airlines provozuje nyní devět airbusů, většinu jeho letadlového parku ale tvoří boeingy.

I Smartwings má u Boeingu objednáno 32 strojů typu 737 MAX 8, přižemž podle původních plánů měl do léta převzít 16 z nich. Současná situace to však může změnit, o dalším postupu nejspíš rozhodne vývoj situace. „Přebírat nyní letadlo, které nemůže létat, nedává žádný smysl. Teď ale žádné závěry dělat nechceme, a věříme, že Boeing stávající situaci vyřeší v co nejkratší době,“ podotkla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Není to poprvé, co společnost Boeing odstavila všechny své provozované letouny z provozu. V roce 2013 stejné rozhodnutí učinila v případě strojů 787 Dreamliner. Reagovala tím na problémy s bateriemi, které se mohly vznítit. V té době bylo v provozu asi 50 těchto letadel a Boeing tvrdil, že kvůli tomu měl jen minimální škody. Zatímco společnost tehdy hledala řešení problému, další letouny nadále vyráběla.

Nahrávám video

Černé skříňky zkoumají ve Francii

Zástupci Ethiopian Airlines ve čtvrtek předali v Paříži francouzskému úřadu pro bezpečnost civilního letectví (BEA) takzvané černé skříňky z letadla, které spadlo v neděli u Addis Abeby. Ty jsou sice poškozené, ale očekává se, že poskytnou informace, které okolnosti neštěstí objasní. 

Podle mezinárodních pravidel povede vyšetřování Etiopie, zatímco francouzská BEA analýze podrobí skříňky s technickými údaji a s hlasovým záznamem z kabiny. Z pozice zástupce země, kde se boeingy vyrábí, bude mít vliv na vyšetřování i americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Vyšetřování se zúčastní i dva zástupci Indonésie, kde před necelým půlrokem havaroval stejný model Boeingu.

Ethiopian Airlines svolaly na čtvrtek schůzku s pozůstalými po obětech leteckého neštěstí. Dvě stovky z nich ale ze setkání v Addis Abebě rozhořčeně odešly. „Jsem opravdu naštvaný,“ řekl agentuře Reuters Jemenec Abdal Madžíd Šaríf, který při nedělním neštěstí přišel o švagra. „Svolali nás s příslibem informací o tělech a příčinách havárie, ale žádné informace nám nedali,“ dodal.

„Chtěli jsme se dozvědět něco o identifikaci (obětí) pomocí DNA, ale neřekli nám nic. Jen nám kondolovali,“ uvedl Keňan, kterému v neděli zemřela sestra. Další příbuzní se podobně jako ve středu vydali autobusy na místo tragédie. „Viděli jsme, kde zemřel, a dotkli se tam země,“ řekl Sultán Mutajrí, který přicestoval na místo bratrovi smrti z Rijádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 40 mminutami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 1 hhodinou

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.