Boeing doporučil odstavit letadla 737 MAX po světě. Smartwings požaduje odškodnění

Nahrávám video

Americká společnost Boeing doporučila po celém světě odstavit z provozu veškerá letadla generace Boeing 737 MAX. Boeing k rozhodnutí dospěl po nedělní nehodě tohoto typu letadla v Etiopii. Černou skříňku z něj odvezli odborníci k prozkoumání do Francie. Podle amerických zákonodárců může omezení trvat týdny, do doby, než bude ozkoušený aktualizovaný software nahrán do všech letadel. Analytici podle televize CNN odhadují, že v případě tříměsíční výluky provozu to může firmu stát až pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard korun).

„Boeing má nadále plnou důvěru v bezpečnost 737 MAX. Ale po konzultaci s americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA), americkým Národním úřadem pro bezpečnost v dopravě (NTSB) a leteckými úřady a zákazníky z celého světa se Boeing rozhodl, z přemíry opatrnosti a snahy znovu přesvědčit leteckou veřejnost o bezpečnosti stroje, doporučit FAA dočasně odstavit z provozu celosvětovou letku 371 letadel 737 MAX,“ uvedl Boeing v prohlášení.

Američtí zákonodárci po schůzce s představiteli Federálního úřadu pro letectví uvedli, že letadla Boeing 737 MAX 8 a 9 nebudou smět do vzduchu ještě nejméně týdny. Zákaz létání bude platit do doby, než technici vyzkouší aktualizovaný software a nahrají ho do všech letadel. Americký prezident Donald Trump uvedl, že doufá, že ponechání letadel na zemi bude trvat co nejkratší dobu, informovala agentura Reuters.

Boeing 737 MAX je čtvrtou generací úzkotrupého letounu Boeing 737 a vedle typu MAX 8, který se ve službě etiopské společnosti Ethiopian Airlines v neděli zřítil, zahrnuje typy MAX 7, MAX 9, MAX 10 a MAX 200. Důvodkem k odstavení těchto strojů je podobnost nedělní nehody v Etiopii s neštěstím, při němž loni v říjnu spadlo letadlo téhož typu v Indonésii.

Po nedělní nehodě, při které zahynulo všech 157 lidí na palubě, postupně letecké společnosti i státy vyloučily stroje MAX 8 i jiné typy této generace z provozu. Jako poslední tak učinily Spojené státy s Panamou.

Aerolinky zřejmě začnou žádat odškodnění

Nucené odstavení zřejmě Boeing přijde na miliardy dolarů. Podle CNN dokáže společnost ztrátu ustát, neboť jen v loňském roce vykázala zisk 10,6 miliardy dolarů (240 miliard dolarů).

Největší podíl v nákladech na odstávku provozu bude pravděpodobně tvořit odškodnění leteckých společností. Již ve středu se ozvaly aerolinky Norwegian Airlines s tím, že účet za nemožnost provozovat svých 18 letadel 737 MAX pošlou společnosti Boeing.

Odstavení letadel zatím nezpůsobilo v letovém provozu v Česku žádné problémy, dotklo se jen dvou spojů. V úterý večer musely přerušit let dva stroje Smartwings, let z Kapverdských ostrovů skončil v Tunisu, další spoj z Dubaje mimořádně přistál v Ankaře. Aerolinky následně cestující přepravily do Česka náhradními spoji a zakázaná letadla mohla přeletět bez cestujících.

Smartwings budou jednat s americkým výrobcem letadel o kompenzacích za komplikace způsobené odstavením letounů jeho produkce. Společnost kvůli případné náhradě škody zváží i právní kroky. Nahrazování těchto letadel společnost stojí několik milionů korun
denně. 

Jednání s Airbusem

Škody možná Boeing utrpí i v poklesu prodejů. Ethiopian Airlines totiž jedná s jeho evropským konkurentem Airbusem o obnově svého letadlového parku. S odvoláním na úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom informovala agentura Reuters.

Macron, který přijel do Keni na summit o klimatu, hovořil o možném kontraktu mezi Etiopií a společností Airbus s etiopským premiérem Abiyem Ahmedem. Ethiopian Airlines provozuje nyní devět airbusů, většinu jeho letadlového parku ale tvoří boeingy.

I Smartwings má u Boeingu objednáno 32 strojů typu 737 MAX 8, přižemž podle původních plánů měl do léta převzít 16 z nich. Současná situace to však může změnit, o dalším postupu nejspíš rozhodne vývoj situace. „Přebírat nyní letadlo, které nemůže létat, nedává žádný smysl. Teď ale žádné závěry dělat nechceme, a věříme, že Boeing stávající situaci vyřeší v co nejkratší době,“ podotkla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Není to poprvé, co společnost Boeing odstavila všechny své provozované letouny z provozu. V roce 2013 stejné rozhodnutí učinila v případě strojů 787 Dreamliner. Reagovala tím na problémy s bateriemi, které se mohly vznítit. V té době bylo v provozu asi 50 těchto letadel a Boeing tvrdil, že kvůli tomu měl jen minimální škody. Zatímco společnost tehdy hledala řešení problému, další letouny nadále vyráběla.

Nahrávám video

Černé skříňky zkoumají ve Francii

Zástupci Ethiopian Airlines ve čtvrtek předali v Paříži francouzskému úřadu pro bezpečnost civilního letectví (BEA) takzvané černé skříňky z letadla, které spadlo v neděli u Addis Abeby. Ty jsou sice poškozené, ale očekává se, že poskytnou informace, které okolnosti neštěstí objasní. 

Podle mezinárodních pravidel povede vyšetřování Etiopie, zatímco francouzská BEA analýze podrobí skříňky s technickými údaji a s hlasovým záznamem z kabiny. Z pozice zástupce země, kde se boeingy vyrábí, bude mít vliv na vyšetřování i americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Vyšetřování se zúčastní i dva zástupci Indonésie, kde před necelým půlrokem havaroval stejný model Boeingu.

Ethiopian Airlines svolaly na čtvrtek schůzku s pozůstalými po obětech leteckého neštěstí. Dvě stovky z nich ale ze setkání v Addis Abebě rozhořčeně odešly. „Jsem opravdu naštvaný,“ řekl agentuře Reuters Jemenec Abdal Madžíd Šaríf, který při nedělním neštěstí přišel o švagra. „Svolali nás s příslibem informací o tělech a příčinách havárie, ale žádné informace nám nedali,“ dodal.

„Chtěli jsme se dozvědět něco o identifikaci (obětí) pomocí DNA, ale neřekli nám nic. Jen nám kondolovali,“ uvedl Keňan, kterému v neděli zemřela sestra. Další příbuzní se podobně jako ve středu vydali autobusy na místo tragédie. „Viděli jsme, kde zemřel, a dotkli se tam země,“ řekl Sultán Mutajrí, který přicestoval na místo bratrovi smrti z Rijádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...