Boeing doporučil odstavit letadla 737 MAX po světě. Smartwings požaduje odškodnění

Nahrávám video
Události: Boeingy 737 Max na zemi
Zdroj: ČT24

Americká společnost Boeing doporučila po celém světě odstavit z provozu veškerá letadla generace Boeing 737 MAX. Boeing k rozhodnutí dospěl po nedělní nehodě tohoto typu letadla v Etiopii. Černou skříňku z něj odvezli odborníci k prozkoumání do Francie. Podle amerických zákonodárců může omezení trvat týdny, do doby, než bude ozkoušený aktualizovaný software nahrán do všech letadel. Analytici podle televize CNN odhadují, že v případě tříměsíční výluky provozu to může firmu stát až pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard korun).

„Boeing má nadále plnou důvěru v bezpečnost 737 MAX. Ale po konzultaci s americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA), americkým Národním úřadem pro bezpečnost v dopravě (NTSB) a leteckými úřady a zákazníky z celého světa se Boeing rozhodl, z přemíry opatrnosti a snahy znovu přesvědčit leteckou veřejnost o bezpečnosti stroje, doporučit FAA dočasně odstavit z provozu celosvětovou letku 371 letadel 737 MAX,“ uvedl Boeing v prohlášení.

Američtí zákonodárci po schůzce s představiteli Federálního úřadu pro letectví uvedli, že letadla Boeing 737 MAX 8 a 9 nebudou smět do vzduchu ještě nejméně týdny. Zákaz létání bude platit do doby, než technici vyzkouší aktualizovaný software a nahrají ho do všech letadel. Americký prezident Donald Trump uvedl, že doufá, že ponechání letadel na zemi bude trvat co nejkratší dobu, informovala agentura Reuters.

Boeing 737 MAX je čtvrtou generací úzkotrupého letounu Boeing 737 a vedle typu MAX 8, který se ve službě etiopské společnosti Ethiopian Airlines v neděli zřítil, zahrnuje typy MAX 7, MAX 9, MAX 10 a MAX 200. Důvodkem k odstavení těchto strojů je podobnost nedělní nehody v Etiopii s neštěstím, při němž loni v říjnu spadlo letadlo téhož typu v Indonésii.

Po nedělní nehodě, při které zahynulo všech 157 lidí na palubě, postupně letecké společnosti i státy vyloučily stroje MAX 8 i jiné typy této generace z provozu. Jako poslední tak učinily Spojené státy s Panamou.

Aerolinky zřejmě začnou žádat odškodnění

Nucené odstavení zřejmě Boeing přijde na miliardy dolarů. Podle CNN dokáže společnost ztrátu ustát, neboť jen v loňském roce vykázala zisk 10,6 miliardy dolarů (240 miliard dolarů).

Největší podíl v nákladech na odstávku provozu bude pravděpodobně tvořit odškodnění leteckých společností. Již ve středu se ozvaly aerolinky Norwegian Airlines s tím, že účet za nemožnost provozovat svých 18 letadel 737 MAX pošlou společnosti Boeing.

Odstavení letadel zatím nezpůsobilo v letovém provozu v Česku žádné problémy, dotklo se jen dvou spojů. V úterý večer musely přerušit let dva stroje Smartwings, let z Kapverdských ostrovů skončil v Tunisu, další spoj z Dubaje mimořádně přistál v Ankaře. Aerolinky následně cestující přepravily do Česka náhradními spoji a zakázaná letadla mohla přeletět bez cestujících.

Smartwings budou jednat s americkým výrobcem letadel o kompenzacích za komplikace způsobené odstavením letounů jeho produkce. Společnost kvůli případné náhradě škody zváží i právní kroky. Nahrazování těchto letadel společnost stojí několik milionů korun
denně. 

Jednání s Airbusem

Škody možná Boeing utrpí i v poklesu prodejů. Ethiopian Airlines totiž jedná s jeho evropským konkurentem Airbusem o obnově svého letadlového parku. S odvoláním na úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom informovala agentura Reuters.

Macron, který přijel do Keni na summit o klimatu, hovořil o možném kontraktu mezi Etiopií a společností Airbus s etiopským premiérem Abiyem Ahmedem. Ethiopian Airlines provozuje nyní devět airbusů, většinu jeho letadlového parku ale tvoří boeingy.

I Smartwings má u Boeingu objednáno 32 strojů typu 737 MAX 8, přižemž podle původních plánů měl do léta převzít 16 z nich. Současná situace to však může změnit, o dalším postupu nejspíš rozhodne vývoj situace. „Přebírat nyní letadlo, které nemůže létat, nedává žádný smysl. Teď ale žádné závěry dělat nechceme, a věříme, že Boeing stávající situaci vyřeší v co nejkratší době,“ podotkla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Není to poprvé, co společnost Boeing odstavila všechny své provozované letouny z provozu. V roce 2013 stejné rozhodnutí učinila v případě strojů 787 Dreamliner. Reagovala tím na problémy s bateriemi, které se mohly vznítit. V té době bylo v provozu asi 50 těchto letadel a Boeing tvrdil, že kvůli tomu měl jen minimální škody. Zatímco společnost tehdy hledala řešení problému, další letouny nadále vyráběla.

Nahrávám video
Studio 6: Pilotka Anna Polánecká o Boeingu 737
Zdroj: ČT24

Černé skříňky zkoumají ve Francii

Zástupci Ethiopian Airlines ve čtvrtek předali v Paříži francouzskému úřadu pro bezpečnost civilního letectví (BEA) takzvané černé skříňky z letadla, které spadlo v neděli u Addis Abeby. Ty jsou sice poškozené, ale očekává se, že poskytnou informace, které okolnosti neštěstí objasní. 

Podle mezinárodních pravidel povede vyšetřování Etiopie, zatímco francouzská BEA analýze podrobí skříňky s technickými údaji a s hlasovým záznamem z kabiny. Z pozice zástupce země, kde se boeingy vyrábí, bude mít vliv na vyšetřování i americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Vyšetřování se zúčastní i dva zástupci Indonésie, kde před necelým půlrokem havaroval stejný model Boeingu.

Ethiopian Airlines svolaly na čtvrtek schůzku s pozůstalými po obětech leteckého neštěstí. Dvě stovky z nich ale ze setkání v Addis Abebě rozhořčeně odešly. „Jsem opravdu naštvaný,“ řekl agentuře Reuters Jemenec Abdal Madžíd Šaríf, který při nedělním neštěstí přišel o švagra. „Svolali nás s příslibem informací o tělech a příčinách havárie, ale žádné informace nám nedali,“ dodal.

„Chtěli jsme se dozvědět něco o identifikaci (obětí) pomocí DNA, ale neřekli nám nic. Jen nám kondolovali,“ uvedl Keňan, kterému v neděli zemřela sestra. Další příbuzní se podobně jako ve středu vydali autobusy na místo tragédie. „Viděli jsme, kde zemřel, a dotkli se tam země,“ řekl Sultán Mutajrí, který přicestoval na místo bratrovi smrti z Rijádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 38 mminutami

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 17 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...