Boeing doporučil odstavit letadla 737 MAX po světě. Smartwings požaduje odškodnění

3 minuty
Události: Boeingy 737 Max na zemi
Zdroj: ČT24

Americká společnost Boeing doporučila po celém světě odstavit z provozu veškerá letadla generace Boeing 737 MAX. Boeing k rozhodnutí dospěl po nedělní nehodě tohoto typu letadla v Etiopii. Černou skříňku z něj odvezli odborníci k prozkoumání do Francie. Podle amerických zákonodárců může omezení trvat týdny, do doby, než bude ozkoušený aktualizovaný software nahrán do všech letadel. Analytici podle televize CNN odhadují, že v případě tříměsíční výluky provozu to může firmu stát až pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard korun).

„Boeing má nadále plnou důvěru v bezpečnost 737 MAX. Ale po konzultaci s americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA), americkým Národním úřadem pro bezpečnost v dopravě (NTSB) a leteckými úřady a zákazníky z celého světa se Boeing rozhodl, z přemíry opatrnosti a snahy znovu přesvědčit leteckou veřejnost o bezpečnosti stroje, doporučit FAA dočasně odstavit z provozu celosvětovou letku 371 letadel 737 MAX,“ uvedl Boeing v prohlášení.

Američtí zákonodárci po schůzce s představiteli Federálního úřadu pro letectví uvedli, že letadla Boeing 737 MAX 8 a 9 nebudou smět do vzduchu ještě nejméně týdny. Zákaz létání bude platit do doby, než technici vyzkouší aktualizovaný software a nahrají ho do všech letadel. Americký prezident Donald Trump uvedl, že doufá, že ponechání letadel na zemi bude trvat co nejkratší dobu, informovala agentura Reuters.

Boeing 737 MAX je čtvrtou generací úzkotrupého letounu Boeing 737 a vedle typu MAX 8, který se ve službě etiopské společnosti Ethiopian Airlines v neděli zřítil, zahrnuje typy MAX 7, MAX 9, MAX 10 a MAX 200. Důvodkem k odstavení těchto strojů je podobnost nedělní nehody v Etiopii s neštěstím, při němž loni v říjnu spadlo letadlo téhož typu v Indonésii.

Po nedělní nehodě, při které zahynulo všech 157 lidí na palubě, postupně letecké společnosti i státy vyloučily stroje MAX 8 i jiné typy této generace z provozu. Jako poslední tak učinily Spojené státy s Panamou.

Aerolinky zřejmě začnou žádat odškodnění

Nucené odstavení zřejmě Boeing přijde na miliardy dolarů. Podle CNN dokáže společnost ztrátu ustát, neboť jen v loňském roce vykázala zisk 10,6 miliardy dolarů (240 miliard dolarů).

Největší podíl v nákladech na odstávku provozu bude pravděpodobně tvořit odškodnění leteckých společností. Již ve středu se ozvaly aerolinky Norwegian Airlines s tím, že účet za nemožnost provozovat svých 18 letadel 737 MAX pošlou společnosti Boeing.

Odstavení letadel zatím nezpůsobilo v letovém provozu v Česku žádné problémy, dotklo se jen dvou spojů. V úterý večer musely přerušit let dva stroje Smartwings, let z Kapverdských ostrovů skončil v Tunisu, další spoj z Dubaje mimořádně přistál v Ankaře. Aerolinky následně cestující přepravily do Česka náhradními spoji a zakázaná letadla mohla přeletět bez cestujících.

Smartwings budou jednat s americkým výrobcem letadel o kompenzacích za komplikace způsobené odstavením letounů jeho produkce. Společnost kvůli případné náhradě škody zváží i právní kroky. Nahrazování těchto letadel společnost stojí několik milionů korun
denně. 

Jednání s Airbusem

Škody možná Boeing utrpí i v poklesu prodejů. Ethiopian Airlines totiž jedná s jeho evropským konkurentem Airbusem o obnově svého letadlového parku. S odvoláním na úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom informovala agentura Reuters.

Macron, který přijel do Keni na summit o klimatu, hovořil o možném kontraktu mezi Etiopií a společností Airbus s etiopským premiérem Abiyem Ahmedem. Ethiopian Airlines provozuje nyní devět airbusů, většinu jeho letadlového parku ale tvoří boeingy.

I Smartwings má u Boeingu objednáno 32 strojů typu 737 MAX 8, přižemž podle původních plánů měl do léta převzít 16 z nich. Současná situace to však může změnit, o dalším postupu nejspíš rozhodne vývoj situace. „Přebírat nyní letadlo, které nemůže létat, nedává žádný smysl. Teď ale žádné závěry dělat nechceme, a věříme, že Boeing stávající situaci vyřeší v co nejkratší době,“ podotkla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Není to poprvé, co společnost Boeing odstavila všechny své provozované letouny z provozu. V roce 2013 stejné rozhodnutí učinila v případě strojů 787 Dreamliner. Reagovala tím na problémy s bateriemi, které se mohly vznítit. V té době bylo v provozu asi 50 těchto letadel a Boeing tvrdil, že kvůli tomu měl jen minimální škody. Zatímco společnost tehdy hledala řešení problému, další letouny nadále vyráběla.

7 minut
Studio 6: Pilotka Anna Polánecká o Boeingu 737
Zdroj: ČT24

Černé skříňky zkoumají ve Francii

Zástupci Ethiopian Airlines ve čtvrtek předali v Paříži francouzskému úřadu pro bezpečnost civilního letectví (BEA) takzvané černé skříňky z letadla, které spadlo v neděli u Addis Abeby. Ty jsou sice poškozené, ale očekává se, že poskytnou informace, které okolnosti neštěstí objasní. 

Podle mezinárodních pravidel povede vyšetřování Etiopie, zatímco francouzská BEA analýze podrobí skříňky s technickými údaji a s hlasovým záznamem z kabiny. Z pozice zástupce země, kde se boeingy vyrábí, bude mít vliv na vyšetřování i americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Vyšetřování se zúčastní i dva zástupci Indonésie, kde před necelým půlrokem havaroval stejný model Boeingu.

Ethiopian Airlines svolaly na čtvrtek schůzku s pozůstalými po obětech leteckého neštěstí. Dvě stovky z nich ale ze setkání v Addis Abebě rozhořčeně odešly. „Jsem opravdu naštvaný,“ řekl agentuře Reuters Jemenec Abdal Madžíd Šaríf, který při nedělním neštěstí přišel o švagra. „Svolali nás s příslibem informací o tělech a příčinách havárie, ale žádné informace nám nedali,“ dodal.

„Chtěli jsme se dozvědět něco o identifikaci (obětí) pomocí DNA, ale neřekli nám nic. Jen nám kondolovali,“ uvedl Keňan, kterému v neděli zemřela sestra. Další příbuzní se podobně jako ve středu vydali autobusy na místo tragédie. „Viděli jsme, kde zemřel, a dotkli se tam země,“ řekl Sultán Mutajrí, který přicestoval na místo bratrovi smrti z Rijádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 6 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...