Boeing doporučil odstavit letadla 737 MAX po světě. Smartwings požaduje odškodnění

Nahrávám video

Americká společnost Boeing doporučila po celém světě odstavit z provozu veškerá letadla generace Boeing 737 MAX. Boeing k rozhodnutí dospěl po nedělní nehodě tohoto typu letadla v Etiopii. Černou skříňku z něj odvezli odborníci k prozkoumání do Francie. Podle amerických zákonodárců může omezení trvat týdny, do doby, než bude ozkoušený aktualizovaný software nahrán do všech letadel. Analytici podle televize CNN odhadují, že v případě tříměsíční výluky provozu to může firmu stát až pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard korun).

„Boeing má nadále plnou důvěru v bezpečnost 737 MAX. Ale po konzultaci s americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA), americkým Národním úřadem pro bezpečnost v dopravě (NTSB) a leteckými úřady a zákazníky z celého světa se Boeing rozhodl, z přemíry opatrnosti a snahy znovu přesvědčit leteckou veřejnost o bezpečnosti stroje, doporučit FAA dočasně odstavit z provozu celosvětovou letku 371 letadel 737 MAX,“ uvedl Boeing v prohlášení.

Američtí zákonodárci po schůzce s představiteli Federálního úřadu pro letectví uvedli, že letadla Boeing 737 MAX 8 a 9 nebudou smět do vzduchu ještě nejméně týdny. Zákaz létání bude platit do doby, než technici vyzkouší aktualizovaný software a nahrají ho do všech letadel. Americký prezident Donald Trump uvedl, že doufá, že ponechání letadel na zemi bude trvat co nejkratší dobu, informovala agentura Reuters.

Boeing 737 MAX je čtvrtou generací úzkotrupého letounu Boeing 737 a vedle typu MAX 8, který se ve službě etiopské společnosti Ethiopian Airlines v neděli zřítil, zahrnuje typy MAX 7, MAX 9, MAX 10 a MAX 200. Důvodkem k odstavení těchto strojů je podobnost nedělní nehody v Etiopii s neštěstím, při němž loni v říjnu spadlo letadlo téhož typu v Indonésii.

Po nedělní nehodě, při které zahynulo všech 157 lidí na palubě, postupně letecké společnosti i státy vyloučily stroje MAX 8 i jiné typy této generace z provozu. Jako poslední tak učinily Spojené státy s Panamou.

Aerolinky zřejmě začnou žádat odškodnění

Nucené odstavení zřejmě Boeing přijde na miliardy dolarů. Podle CNN dokáže společnost ztrátu ustát, neboť jen v loňském roce vykázala zisk 10,6 miliardy dolarů (240 miliard dolarů).

Největší podíl v nákladech na odstávku provozu bude pravděpodobně tvořit odškodnění leteckých společností. Již ve středu se ozvaly aerolinky Norwegian Airlines s tím, že účet za nemožnost provozovat svých 18 letadel 737 MAX pošlou společnosti Boeing.

Odstavení letadel zatím nezpůsobilo v letovém provozu v Česku žádné problémy, dotklo se jen dvou spojů. V úterý večer musely přerušit let dva stroje Smartwings, let z Kapverdských ostrovů skončil v Tunisu, další spoj z Dubaje mimořádně přistál v Ankaře. Aerolinky následně cestující přepravily do Česka náhradními spoji a zakázaná letadla mohla přeletět bez cestujících.

Smartwings budou jednat s americkým výrobcem letadel o kompenzacích za komplikace způsobené odstavením letounů jeho produkce. Společnost kvůli případné náhradě škody zváží i právní kroky. Nahrazování těchto letadel společnost stojí několik milionů korun
denně. 

Jednání s Airbusem

Škody možná Boeing utrpí i v poklesu prodejů. Ethiopian Airlines totiž jedná s jeho evropským konkurentem Airbusem o obnově svého letadlového parku. S odvoláním na úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom informovala agentura Reuters.

Macron, který přijel do Keni na summit o klimatu, hovořil o možném kontraktu mezi Etiopií a společností Airbus s etiopským premiérem Abiyem Ahmedem. Ethiopian Airlines provozuje nyní devět airbusů, většinu jeho letadlového parku ale tvoří boeingy.

I Smartwings má u Boeingu objednáno 32 strojů typu 737 MAX 8, přižemž podle původních plánů měl do léta převzít 16 z nich. Současná situace to však může změnit, o dalším postupu nejspíš rozhodne vývoj situace. „Přebírat nyní letadlo, které nemůže létat, nedává žádný smysl. Teď ale žádné závěry dělat nechceme, a věříme, že Boeing stávající situaci vyřeší v co nejkratší době,“ podotkla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Není to poprvé, co společnost Boeing odstavila všechny své provozované letouny z provozu. V roce 2013 stejné rozhodnutí učinila v případě strojů 787 Dreamliner. Reagovala tím na problémy s bateriemi, které se mohly vznítit. V té době bylo v provozu asi 50 těchto letadel a Boeing tvrdil, že kvůli tomu měl jen minimální škody. Zatímco společnost tehdy hledala řešení problému, další letouny nadále vyráběla.

Nahrávám video

Černé skříňky zkoumají ve Francii

Zástupci Ethiopian Airlines ve čtvrtek předali v Paříži francouzskému úřadu pro bezpečnost civilního letectví (BEA) takzvané černé skříňky z letadla, které spadlo v neděli u Addis Abeby. Ty jsou sice poškozené, ale očekává se, že poskytnou informace, které okolnosti neštěstí objasní. 

Podle mezinárodních pravidel povede vyšetřování Etiopie, zatímco francouzská BEA analýze podrobí skříňky s technickými údaji a s hlasovým záznamem z kabiny. Z pozice zástupce země, kde se boeingy vyrábí, bude mít vliv na vyšetřování i americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Vyšetřování se zúčastní i dva zástupci Indonésie, kde před necelým půlrokem havaroval stejný model Boeingu.

Ethiopian Airlines svolaly na čtvrtek schůzku s pozůstalými po obětech leteckého neštěstí. Dvě stovky z nich ale ze setkání v Addis Abebě rozhořčeně odešly. „Jsem opravdu naštvaný,“ řekl agentuře Reuters Jemenec Abdal Madžíd Šaríf, který při nedělním neštěstí přišel o švagra. „Svolali nás s příslibem informací o tělech a příčinách havárie, ale žádné informace nám nedali,“ dodal.

„Chtěli jsme se dozvědět něco o identifikaci (obětí) pomocí DNA, ale neřekli nám nic. Jen nám kondolovali,“ uvedl Keňan, kterému v neděli zemřela sestra. Další příbuzní se podobně jako ve středu vydali autobusy na místo tragédie. „Viděli jsme, kde zemřel, a dotkli se tam země,“ řekl Sultán Mutajrí, který přicestoval na místo bratrovi smrti z Rijádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 12 mminutami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...