Obchod Česka s USA na vzestupu. Spojené státy jsou pro tuzemské firmy nejdůležitějším trhem mimo EU

Ekonomická a obchodní témata se nevyhnou premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který zamířil na návštěvu Spojených států amerických, kde se sejde i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Data ukazují rostoucí trend ve vzájemném obchodu obou zemí.

Spojené státy byly v loňském roce pro české exportéry dvanáctým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Mimo Evropskou unii se dokonce staly nejdůležitějším, když na druhé místo odsunuly Rusko. Domácí firmy na trh v USA loni vyvezly podle údajů Českého statistického úřadu zboží za 91 miliard korun. Pro srovnání, do Ruska to bylo za 90 miliard a do Číny za 56 miliard korun.

„Vztahy jsou poměrně dobré, protože Česká republika dlouhodobě vysílá signál, že chce být partnerem Spojených států,“ poznamenává analytik z Golden Gate Pavel Ryba.

Vývoj exportu z ČR do USA (v miliardách Kč)
Zdroj: ČSÚ (zahraniční obchod v přeshraničním pojetí)

Český zastupitelský úřad ve Washingtonu pro portál státní agentury CzechTrade BusinessInfo.cz přiblížil, že Spojené státy představují jedno z nejdůležitějších exportních teritorií z pohledu přidané hodnoty vyváženého zboží. K nejdůležitějším vývozním položkám se řadí proudové motory, turbíny, čerpadla, stroje automatického zpracování dat i ocelové trubky či pneumatiky.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků loni uvedla, že tuzemští vývozci dosahují na amerických trzích mimořádně dobrých marží. „Menší podniky nesoutěží o obrat, ale o zisk a efektivitu prodaného objemu zboží. Díky vysokým maržím si mohou vývozci navíc dovolit pojišťovat pohledávky, což znamená snížení rizika. Americké trhy se tak stávají pro menší firmy velmi atraktivními,“ poznamenal tehdy člen představenstva AMSP Evžen Reitschläger.

Trumpa podle ekonoma musí potěšit, že do USA Češi moc auta nevyvážejí

Američané zase do Česka dováží telefonní přístroje, lékařské přístroje, letadla a jejich části, osobní automobily a farmaceutické a chemické výrobky.

Vývoj dovozu z USA do ČR (v miliardách Kč)
Zdroj: ČSÚ (zahraniční obchod v přeshraničním pojetí)

Podíl automobilů na celkovém vývozu Spojených států do České republiky podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy stoupl z 2,5 procenta v roce 2005 na necelých šest procent v roce 2015.

„Obchod s osobními automobily Trump, jak známo, sleduje obzvláště důsledně. Vadí mu, že se po newyorské Páté avenue prohání mercedesy a ,bavoráky', a nikoli produkce ze stáje General Motors. Jistě jej tedy potěší, že Česko – ačkoli jde o automobilovou velmoc – exportuje do USA jen desítky vozů ročně. Takže vlastně nic,“ přiblížil.

Všeobecně se předpokládá, že v oblasti vzájemného obchodu existuje značný potenciál k dalšímu růstu. „Měli bychom usilovat o to, abychom byli víc partnery napřímo. Dnes jsme většinou obchodním partnerem sekundárně přes nějakou firmu z Německa, z Evropy,“ podotkl analytik Ryba.

Nahrávám video
Analytik Ryba: Jsme drobným obchodním partnerem
Zdroj: ČT24

Obchodní válka jako hrozba pro export Česka

Otázkou je, jaký dopad na vzájemnou obchodní výměnu může mít zavádění cel mezi USA a Evropskou unií. Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi totiž vadí, že Unie má v obchodu s USA výrazný přebytek a že evropská cla na dovoz aut jsou vyšší než americká. Už od června 2018 uvalily USA cla na ocel a hliník. Unie začala v reakci na tento krok uplatňovat cla 25 procent na dovoz vybraného amerického zboží.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) při únorovém jednání s americkým protějškem Mikem Pompeem cla odmítl. V případě vyšších cel na auta by dopad na české firmy byl spíš zprostředkovaný – přes Německo, které je pro tuzemský automobilový průmysl klíčové a do USA ve velkém vyváží.

Obchodní bilanci se Spojenými státy lze jinak dlouhodobě označit jako poměrně vyrovnanou. V letech 2011 až 2016 vyznívala mírně ve prospěch Česka, naopak poslední dva roky více dovezly USA, z toho loni výrazně, o deset miliard. „Součet vývozu a dovozu mezi oběma zeměmi v posledních patnácti letech citelně narostl, o více než osmdesát procent,“ dodal Kovanda.

Američané tady také investují. Nejčastěji jde o velkoobchod a maloobchod, ropný, chemický a farmaceutický průmysl či ubytovací a stravovací odvětví. Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka Američané chtějí investovat do oborů s vyšší přidanou hodnotou.

Američané by mohli stavět blok Dukovan i dodat vybavení armádě

Pro americké společnosti může být zajímavá i oblast energetiky. Americký Westinghouse je jednou z firem, které podle dřívějších informací mají zájem o dostavbu bloku jaderné elektrárny. Plány na možnou stavbu nového tuzemského jaderného zdroje už ale několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš minulý měsíc řekl, že stát chce kvůli novému bloku uzavřít smlouvu se skupinou ČEZ, prioritou jsou přitom Dukovany.

Za případné americké zájmy v této věci zatím naposledy v Česku loni na podzim lobboval ministr energetiky Rick Perry. Westinghouse se přihlásil do tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín již v roce 2009. Firma ČEZ však nezískala na projekt vládní záruky a v roce 2014 soutěž zrušila.

Americké firmy usilují i o armádní zakázky. Česká armáda chce třeba pořídit dvanáct víceúčelových vrtulníků a mezi hlavními uchazeči jsou právě americké firmy Bell a Sikorski. Podle dřívějších odhadů se jedná o zakázku v hodnotě deseti až patnáct miliard korun. Česká armáda má zájem nejen o dodávku samotných strojů, ale také o výcvik pilotů, mechaniků, zajištění dodávky náhradních dílů či servis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...