Akcie v klidu, libra sílí. Exportéři ale ve strachu z brexitu snižují vývoz na Ostrovy

2 minuty
Hlasování o brexitové dohodě nezpůsobilo výraznější pokles akciových trhů ani libry
Zdroj: ČT24

Hlasování o brexitové dohodě nezpůsobilo výraznější pokles akciových trhů ani libry vůči dalším měnám. Investoři podle analytiků totiž očekávali, že britský parlament návrh odmítne. Pokud ovšem neschválí alternativní plán, hrozí tvrdý brexit, tedy odchod Velké Británie z EU bez dohody. A toho se obávají i někteří čeští exportéři.

Burzy zůstaly po úterním hlasování v britském parlamentu v klidu. Podle analytiků vývoj očekávaly. „Aktuální reakce akciových trhů je relativně pochopitelná, nereagují nijak značnými poklesy. Například samotný hlavní evropský akciový index mírně roste,“ přiblížil analytik Komerční banky Jiří Kostka.

Neschválení dohody neovlivnilo příliš ani situaci na devizových trzích. Ve středu kurz britské libry spíš posílil a vystoupil na dvouměsíční maximum vůči euru. Někteří analytici odhadují, že by britská měna začala klesat až v případě, pokud by nejistota ohledně odchodu Spojeného království z Unie trvala dlouhodobě.

Asociace exportérů: Zatím nevíme, co britský parlament chce. Víme, co nechce

Tuzemským vývozcům by podle Asociace exportérů případný tvrdý brexit přinesl obrovské potíže. „Začnou fronty na hranicích a na všechny strany se začnou vymáhat cla,“ upozornil místopředseda asociace Otto Daněk. Věří, že bude alespoň oddálen termín odchodu Británie z EU z konce března na léto.

Nadále podle něj trvá tendence, že čeští exportéři kvůli obavě z vývoje po brexitu do Británie méně vyvážejí a velmi zvažují své rozvojové aktivity na britských ostrovech. Připomněl, že Británie se v objemu českého exportu do jednotlivých zemí propadla z dřívějšího čtvrtého místa na páté. Za prvních devět měsíců loňského roku klesl vývoz do Británie o 4,6 procenta na 154 miliard korun.

Zástupce generálního tajemníka sdružení Česmad Bohemia Jan Medveď souhlasí, že tvrdý brexit může omezit část tuzemské nákladní dopravy směřující na Ostrovy. Důvodem je očekávané prodloužení čekacích dob na hranicích, v jejichž důsledku se zvýší náklady na přepravu i bezpečnostní rizika. Čekající naložená vozidla se podle Medvedě mohou stát terčem zlodějů, případně organizovaných skupin.

Se samotným vstupem na britský trh by nicméně kamionoví ani autobusoví dopravci problémy podle sdružení mít neměli. To zajišťuje dohoda České republiky s Velkou Británií o silniční dopravě, kterou obě země uzavřely v roce 1998 a která vstoupila v platnost v roce 2004.

Společnost Gerlach, která je v Česku největší poskytovatel celních služeb pro dovozce i exportéry, pak akcentuje, že odchod Velké Británie bez dohody může výrazně zpomalit dopravu léků mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

„Největší problém spatřuji v tom, že bude nutné velmi rychle opatřit nové certifikáty a registrace léků, což firmy nemusí do března stihnout. Celníci budou tyto dokumenty vyžadovat a bez patřičných povolení zůstane zboží v celním skladu, i když se fyzicky dostane přes hranice,“ uvedl generální ředitel firmy Luděk Procházka.

České firmy preferují dohodu

Podle ankety ČTK jsou ale české firmy, které vyvážejí své zboží do Británie, většinou připraveny na obě varianty jejího odchodu. „Pro nás to bude znamenat spíše administrativní zatížení a přizpůsobování se novým podmínkám,“ dodal jednatel českobudějovického výrobce umělých střívek pro masný průmysl Viscofan CZ Miloslav Kamiš.

Na obě varianty je připravena také společnosti Vítkovice Cylinders. Prodávat může jak z obchodního zastoupení přímo v Británii, tak z domovské Ostravy. „Myslím, že v tom nebude žádný problém, protože poptávka v Británii po ocelových vysokotlakých lahvích je opravdu vysoká. Vlastní výrobu tam nemají,“ řekl obchodní ředitel Ivo Brabec.

Výrobce zdravotnických potřeb a pomůcek Hartmann-Rico vidí dokonce pozitivní dopad v tom, že by se část pracovní síly vrátila z Británie domů. Výrobce kuličkových ložisek ZKL zase předpokládá spíše problémy pro odběratele ve Velké Británii, kteří by se museli vyrovnat s novými podmínkami. „Konkurenci na ostrovech nemáme,“ řekl ČTK výkonný
ředitel ZKL Jiří Prášil mladší.

Německý autoprůmysl i další odvětví varují před tvrdým brexitem

Obavy z tvrdého brexitu pak vyjádřili zástupci německých průmyslových sektorů Před fatálními důsledky varovalo Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA). „Bez uspořádaného a praktického řešení hospodářských vztahů jsou ve hře i pracovní místa v automobilovém průmyslu, zejména na britské straně,“ uvedl prezident VDA Bernhard Mattes. Úterní odmítnutí dohody v britském parlamentu označil za politickou lehkomyslnost. Zároveň vyzval všechny zúčastněné, aby usilovali o odvrácení odchodu Británie bez dohody.

„Výsledek hlasování britského parlamentu jsme přijali s lítostí,“ uvedl koncern Volkswagen, jehož součástí je i Škoda Auto. „Znamená to další období nejistoty a narušuje to naši schopnost plánovat. Spolu s celým odvětvím potřebujeme mít jasno o podobě vztahů mezi Británií a Evropskou unií. Jakékoliv další zdržení při rozhodování o brexitu ohrožuje investice a pracovní místa,“ dodal.

Před dramatickými důsledky tvrdého brexitu varuje i Svaz německého průmyslu (BDI). „Podniky na obou stranách Lamanšského průlivu nadále visí ve vzduchu. Chaotický brexit se dostává do nebezpečné blízkosti,“ uvedl šéf BDI Joachim Lang. Dodal, že hrozí recese britské ekonomiky, která by se projevila i v Německu.

Německá průmyslová a obchodní komora zdůraznila, že firmy teď budou muset posílit přípravu na vystoupení Británie z EU. Prezident německého hospodářského institutu Ifo Clemens Fuest vyzval Londýn i Brusel k obnovení jednání o brexitové dohodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 9 hhodinami

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
před 11 hhodinami

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
před 20 hhodinami

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
včera v 07:10

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
27. 4. 2025
Načítání...