Průmyslová výroba v Česku v listopadu zpomalila meziroční růst na 4,8 procenta po říjnovém zvýšení o 6,7 procenta. Meziměsíčně byla po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,9 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. K meziročnímu růstu nadále nejvíc přispívá výroba motorových vozidel, která v listopadu stoupla o víc než desetinu. Stavebnictví v listopadu – po říjnovém růstu o 10,4 procenta – stagnovalo.
Po očištění o vliv počtu pracovních dnů průmyslová produkce v listopadu meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Listopad 2018 měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den více.
„V souladu s naší prognózou výroba na konci roku zpomaluje. Dynamiku průmyslu nejvíce podpořilo odvětví výroby automobilů, která, jak již napověděly dřívější statistiky, trhla v listopadu všechny rekordy,“ komentuje vývoj ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Tržby v průmyslu v listopadu vzrostly o 9,1 procenta. Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích se meziročně zvýšila o 5,3 procenta.
Nové zakázky, které v listopadu z meziročního pohledu vzrostly o více než pět procent, tedy vyznívají poměrně optimisticky. Jde sice o slabší růst ve srovnání s říjnem, je to však dynamika mírně převyšující průměr roku 2018 ve výši 4,5 %. „Mírně zrychlily zakázky ze zahraničí, o 3,2 %, ačkoli v případě automobilů meziročně mírně poklesly, o 1,8 %. Dlouhodobější výhled pro automobilový sektor tak zůstává z pohledu nových zakázek nadále slabší, a to navzdory silnější výrobě,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Nicméně, aktuální čísla z tuzemského průmyslu vyznívají podle Seidlera i tak spíše příznivě až na stále slabší nové zakázky pro automobilový sektor ze zahraničí. „Přes četná rizika, jakými jsou obchodní války či brexit, by česká průmyslová produkce v roce 2019 měla růst a být jedním z motorů tuzemské ekonomiky,“ míní i Křeček.
Podle ekonomů tak rizika pro další vývoj přichází zejména ze zahraničí. „Potvrzuje to i listopadové zklamání v německém průmyslu. Ten namísto očekávaného růstu meziměsíčně propadl o téměř dvě procenta, což je nejsilnější pokles od léta 2015. Meziroční pokles dosáhl bezmála pěti procent. Zatímco část propadu bude souviset s vlivem nových emisních norem v automobilovém průmyslu, pokles nových objednávek ze zahraničí naznačuje, že problém souvisí i s vývojem globální ekonomiky,“ říká Seider.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy bude další vývoj české průmyslové výroby záležet kromě již zmíněného dalšího vývoje v Německu na vývoji celé eurozóny, kde se propadl podnikatelský sentiment. I na tom, zda bude v roce 2019 eskalovat napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou, ale také mezi USA a EU.
„Stále nelze vyloučit možnost, že by Trumpova administrativa zavedla cla na evropské automobilky. Evropské automobilky se přitom pořád potýkají s přechodem na nové homologační normy. Jejich situaci může dále zhoršit i případný tvrdý brexit, tj. brexit bez dohody Londýna a Bruselu, který by ochromil poptávku po automobilech zejména na britských ostrovech,“ říká Kovanda.
Navíc zejména automobilové trhy starých zemí EU čelí už delší dobu postupnému nasycování. „Pravděpodobnost, že poptávka po automobilech opět rychle nabere na síle, je tak v tuto chvíli poměrně malá,“ dodává Kovanda s tím, že to vše nesignalizuje nic dobrého pro český průmysl, který je na automobilové výrobě silně závislý jak dodavatelsky, tak subdodavatelsky.
Průmysl brzdí i podmínky na domácí scéně
Český průmysl ale dále brzdí také domácí podmínky, tedy především kapacitní omezení českého trhu práce a rostoucí vstupní náklady, shodují se analytici.
„V listopadu mzdy vzrostly o 7,1 % meziročně, průměrná mzda v průmyslu se tak u podniků nad 50 zaměstnanců vyšplhala na 39 362 korun. Průmyslníci plně nepřenášejí růst nákladů do cen svých výrobků z důvodu ztráty konkurenceschopnosti, a tak je z velké části pokrývají ze svých marží. Jedná se však o řešení krátkodobějšího rázu, ve střednědobém horizontu se rostoucí ceny vstupů promítnou do konečných cen výrobků, a tedy i do spotřebitelské inflace,“ říká Junicke.
„Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v listopadu 2018 meziročně vzrostla o 7,1 %. Většina průmyslových firem tedy namísto velkých náborových akcí pouze zvyšuje mzdy, aby si udržela stávající zaměstnance. Rozšiřovat výrobu se už stalo tak nákladným, že řada firem od toho upustí. Raději bude v budoucnu investovat do robotizace. To nynějšímu růstu průmyslu zlomí vaz,“ říká analytička a ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.
Nic dramatického by se však v dalších měsících z pohledu průmyslu konat nemělo. Podle týmu analytiků společnosti Next Finance ho čeká nejspíš pozvolný pokles. „V letošním roce průmysl dále zpomalí, poroste tempem 2,5 %,“ souhlasí Kovanda. Tým KB pak odhaduje, že si průmysl v letošním roce připíše 2,6 procenta.
„Zatímco v roce 2017 tuzemská průmyslová výroba zrychlila o 6,5 %, v roce 2018 přesáhne její růst mírně 3 %. Pro letošní rok jsme prozatím předpokládali jen nepatrně slabší tempo růstu, nicméně závěr roku 2018 z pohledu průmyslové výroby v zahraničí zklamal, a přináší tak pro výhled na letošní rok více nejistoty,“ dodává k odhadům Seidler.
Stavebnictví stagnovalo, některé prognózy přitom čekaly pokračování růstu
Stavební výroba v Česku v listopadu meziročně stagnovala po říjnovém růstu o 10,4 procenta. Zatímco produkce v inženýrském stavitelství v listopadu vrostla o 1,5 procenta, v pozemním stavitelství naopak meziročně klesla o 0,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Loňský listopad měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den více. Po očištění o tento vliv kleslo stavebnictví meziročně o 1,3 procenta. Meziměsíčně po vyloučení sezonních vlivů včetně vlivu počtu pracovních dnů byla stavební produkce nižší o 3,6 procenta.
„Bytů bylo v listopadu dokončeno o 2,5 % méně, zatímco říjnová statistika se pyšnila meziročním nárůstem o 55,6 %. S dvoucifernými tempy růstu stavební výroby se, jak se zdá, musíme začít pomalu loučit,“ konstatuje ekonomka Komerční banky (KB) Jana Steckerová.
Vadou na kráse zůstává nadále nedostačující stav bytové výstavby. „V podstatě až v jedenáctém měsíci do statistiky výrazněji promluvilo hlavní město, kde stavební firmy podle ČSÚ v listopadu zahájily stavbu hned 531 bytů v bytových domech. Výrazně tak vylepšily říjnovou statistiku, podle níž se v Praze nezačal stavět ani jeden nový byt v rezidenčním projektu,“ konstatuje developer a generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec. Situaci už léta stavebníkům totiž komplikuje zaseknutý povolovací proces a chybějící územní plán.
Nicméně pro letošní rok očekává tým analytiků KB to, že výstup sektoru vzroste o 3,4 %, po zhruba 10 % za loňský rok. „Hlavním důvodem budou kapacitní omezení. Stejně jako zbytek ekonomiky, i stavební firmy bojují s akutním nedostatkem pracovní síly. To se podle našeho odhadu příliš nezmění ani v letošním roce,“ říká Steckerová.
Inženýrskému stavitelství by ale měly pomáhat dotace z fondů EU, shodují se analytici, a tak by mělo pokračovat v solidním růstu. „V současnosti čerpání prostředků z fondů EU postupně zrychluje, což se projevuje i poměrně razantním navýšením investičních výdajů ze státního rozpočtu od druhé poloviny roku 2018,“ říká Kovanda.
Stavařům by měly nahrávat i investice firem do modernizace či rozšiřování výrobních kapacit. Na druhou stranu poptávka po rezidenčním bydlení v letošním roce již zřejmě tak velká nebude. Ceny nemovitostí v Praze už podle společnosti Deloitte překročily psychologickou hranici sto tisíc korun za metr čtvereční.
„Za tyto ceny už si lidé více rozmýšlejí, zda nemovitost koupí, či nekoupí. K tomu se přidá i pomalejší mzdový růst a naopak vyšší hypoteční sazby. Přestože poptávka po nemovitostech zůstane zřejmě solidní, svůj vrchol má tento segment již za sebou. Ceny stavebních prací by však měly dále růst,“ dodává Steckerová.
Podle posledních dostupných říjnových údajů ceny stavebních prací zrychlily své meziroční růstové tempo. „V průměru v roce 2018, od ledna do října, meziročně stoupaly nejvýrazněji od roku 2008. Tehdy rostly za celý rok o 4,5 procenta, v daném období roku 2018 o tři procenta. V listopadu a prosinci 2018 však tento celoroční růst zesílil,“ komentuje situaci Kovanda.
Stavební práce zdražují podobně jako ceny průmyslu kvůli růstu mezd a růstu cen energií. Nezanedbatelnou roli hraje také nedostatek některých stavebních materiálů a z něho plynoucí tlak na růst cen.
