Čechů podporujících přijetí eura už je zhruba čtvrtina

Praha - Pro zavedení eura i v tuzemsku je nyní 24 procent Čechů. Podíl podporovatelů tak za rok a půl vzrostl o sedm procent, a to zejména kvůli úbytku kategorických odpůrců společné evropské měny. Na její perspektivu však Češi podle průzkumu agentury STEM nahlížejí spíše pesimisticky. A právě na nesouhlas s přijetím eura se zaměřili v kampani před evropskými volbami občanští demokraté, kteří požadují, aby se o přijetí společné měny hlasovalo v referendu. Vznikla už i petice, která má bojovat za zachování české koruny.

Většina lidí je stále proti přijetí eura v Česku - kategoricky ho odmítá 48 procent Čechů, přičemž v září 2012 jich bylo 55 procent. Dalších 28 procent je spíše proti. Odpůrci tak v české společnosti stále výrazně převládají.

Mezi českými občany také převažuje nedůvěra v budoucnost evropské měny. O udržení eura jako společné měny v Unii je přesvědčeno 48 procent dotázaných, před rokem to byla přesná polovina občanů. Dosud největší nedůvěru v udržení eura Češi vyjadřovali před dvěma lety, kdy podíl pesimistů představoval 61 procent občanů.

Průzkum se uskutečnil od 11. do 20. března mezi 1 070 respondenty staršími 18 let.

Kombinací odpovědí na obě otázky se podle agentury STEM ukazuje, že polovina lidí nahlíží na euro pesimisticky - odmítá ho jako českou měnu a zároveň nevěří v jeho udržení. Úplně opačného názoru je 22 procent Čechů.

Průzkum agentury STEM
Zdroj: ČT24/STEM

Přitom ještě krátce po vstupu ČR do Evropské unie bylo veřejné mínění u nás v názoru na euro rozděleno do dvou poměrně vyrovnaných táborů. Od roku 2010 do roku 2012 však STEM v každém výzkumu na toto téma zjistil snížení podílu zastánců zavedení eura. Letošní výsledky sice naznačují mírný nárůst podílu podporovatelů přijetí nové měny a úbytek kategorických odpůrců, celkově ale stále výrazně převládají ti, kteří jsou proti zavedení eura jako měny v ČR.

ODS chce, aby o euru rozhodli lidé v referendu

Občanští demokraté žádají po stávající vládě, aby se pokusila vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. Česká republika by podle nich nemusela v budoucnu přistoupit k euru, pokud by si to sama nepřála. Česko se ale k přibrání společné měny zavázalo bez konkrétního termínu při vstupu do Evropské unie v roce 2004.

Petr Fiala a Jan Zahradil společně podepsali Petici pro korunu
Zdroj: ČT24/Facebook/Občanská demokratická strana

Závazek České republiky při vstupu do Unie před deseti lety má ODS v paměti, podle ní se ale podmínky pro nové členy eurozóny od roku 2004 výrazně změnily. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. K přičlenění do eurozóny by se tak měli občané podle ODS vyjádřit v referendu.

Občanští demokraté stáli také u zrodu Petice pro korunu, v níž se lidé mohou vyjádřit proti přijetí společné evropské měny. „Nesouhlasíme s tím, že vstup do eurozóny je ukazatelem vyspělosti země, úrovně ekonomiky nebo výsledků transformace postkomunistických států. Naopak ho vnímáme čistě jako politickou, nikoli ekonomickou volbu,“ píše se mimo jiné v petici.

Petice pro korunu

  • Euro přinese zdražení, ceny se zaokrouhlí směrem nahoru.
  • Spolu s eurem přijmeme cizí dluhy až ve výši 350 miliard korun.
  • Euro neznamená hospodářský růst nebo vyšší zaměstnanost.
  • Přijetím eura za současné hospodářské situace můžeme znehodnotit své úspory.
  • Spolu s eurem ztratíme možnost rozhodovat o naší měnové politice.

Současná vláda ve složení ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL vstup do eurozóny podporuje. Podle představitelů je to ale reálně minimálně za pět až šest let. Podobný názor má například prezident Miloš Zeman. Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín. Ani současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) zatím nehodlá euro na českém trhu vítat. Podle něj to ostatně současná vláda zcela jistě nestihne - sám se ale postupným „námluvám“ s eurozónou nebrání. Zároveň ale řekl, že Česko by nemělo ručit za závazky Řecka nebo Španělska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 4 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 17 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...