Dálnice, vrtulníky, vodovody i sportoviště. Státu se sešly požadavky na investice za 3,5 bilionu korun

Vláda dokončuje Národní investiční plán, který by měl zahrnout přes 17 tisíc projektů. Ty do něj zařadila jednotlivá ministerstva. Podle současných úvah dosáhnou investice do roku 2030 téměř 3,5 bilionu korun. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) však považuje splnění všech projektů za nereálné.

Největší požadavky má, již tradičně, ministerstvo dopravy. Na dostavbu dálniční sítě chce 515 miliard korun, na obchvaty obcí v rámci silnic první třídy pak 300 miliard. Celkem navrhuje projekty za dva biliony korun. 

Nyní je přitom rozestavěných 146 kilometrů silnic a dálnic, včetně 21 kilometrů modernizované D1. Například příští rok pak chce ministerstvo dopravy zahájit stavbu 116 kilometrů dálnic, z toho 50 kilometrů oprav na D1.

  • Období 2019 až 2030 chce vláda rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun.
  • Celkem počítá s více než 17 tisíci projekty za 3,45 bilionu korun.
  • Zdroj: ČTK

Ostatní ministerstva dohromady poptávají 1,5 bilionu korun. Ministerstvo vnitra počítá s desítkami miliard korun. Například nový areál pro Kriminalistický úřad v Praze-Zbraslavi by si vyžádal 3,5 miliardy korun, uvedl ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. V plánech je také nová hasičská stanice v Praze-Holešovicích za 350 milionů korun. Další investicí je pak i nákup dvou velkokapacitních vrtulníků pro policii.

Porodnice či třeba vodovody

Ministerstvo zdravotnictví pak počítá pro Brno s největší gynekologicko-porodnickou klinikou v Česku. „Šest tisíc porodů ročně, specializované pracoviště za dvě miliardy korun, zahájení v příštím roce,“ vypočítává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). 

Ministerstvo zemědělství navrhlo 26 projektů za 48,6 miliardy korun. Například na výstavbu vodovodů má jít 29 miliard korun. „Podpora je cílena zejména do oblasti vodního hospodářství, dále do oblasti informačních technologií a podpory center odborné přípravy,“ řekl mluvčí resortu Vojtěch Bílý. 

Jedním z největších projektů je podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací, zvláště pro vybavení menších obcí. „Dále bude podporovat opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, kdy jde o podporu propojování a rozšiřování vodárenských soustav, včetně akumulace pitné vody pro zásobení obyvatelstva,“ dodal Bílý.

Ministerstvo školství navrhlo do Národního investičního plánu projekty za desítky miliard korun. Mohly by jít například na investice základních či vysokých škol nebo na opravy sportovišť, uvedl úřad. 

„Jedná se zejména o projekty veřejných vysokých škol, projekty rozvoje kapacit základního vzdělávání nebo projekty rozvoje sportovní a volnočasové infrastruktury,“ sdělilo ministerstvo.

Nahrávám video

Kde na to vzít?

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mají jen ministerstva v první fázi národního investičního plánu realizovat projekty za 1,25 bilionu korun. Jenže například investice pro příští rok jsou naplánované pouze ve výši 125 miliard. Aby se plán za čtyři roky podařilo splnit, musely by vzrůst na 300 miliard ročně.

„Nepůjde tam tato částka. Na to rozpočet nebude mít. Berte to tak, že se vyberou nejakutnější věci a vlády, co přijdou po nás, budou pokračovat,“ uvedla k výpočtům ministryně financí Alena Schillerová. 

„Budeme muset znovu otevřít diskusi o tom, jak je státní rozpočet postaven. A nejen se dívat na výdajovou stránku, ale také se podívat na stránku příjmovou,“ podotkl vicepremiér Hamáček. Premiér vidí šanci ještě jinde. „Kontinuálně hledáme peníze a prostor je v evropských penězích,“ tvrdí Babiš. 

Kromě ministerstev pak mají své požadavky kraje, statutární města a obce. Pro období do roku 2030 celkem požadují téměř bilion korun. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO), jejíž úřad má investice řídit, uvedla, že na výzvy vlády odpovědělo svými projekty 35 procent obcí. U statutárních měst to byla většina, u ministerstev všechny.

Do konce roku má vzniknout Rada vlády pro veřejné investování, která bude plnění plánů koordinovat.

Potřeby mají i obce a kraje

Opozice je k plánům vlády skeptická. „Mám obavu, zda v tom svém plánu počítali s ekonomickými výkyvy a s tím, že ne vždy je ekonomika na vzestupu,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Jiný úhel pohledu nabídl místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS): „Spíše než to, že bude dělat investiční plány a marketingové aktivity, tak by se vláda měla zaměřit na velmi složité stavební řízení.“

Další místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) považuje vše za kontinuální kampaň premiéra, „kdy se Andrej Babiš chlubí v krajích tím, co udělá, ale skutek utek’“.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 15 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...