Dražší elektřina i plyn. Většina lidí si příští rok za energie připlatí

Nahrávám video
Události: Elektřina příští rok zdraží
Zdroj: ČT24

Většině lidí v příštím roce zdraží energie, především si připlatí za elektřinu. Část dodavatelů uvedla, že od ledna zvýší ceny svým zákazníkům, kteří nemají zafixovány ceny. U E.ON si tito klienti připlatí za elektřinu v průměru osm procent, u Bohemia Energy o osm až deset procent. Minulý týden oznámil růst cen elektřiny o osm procent pro část zákazníků ČEZ. Společnost MND zdraží plyn. Dodavatelé odůvodňují krok růstem velkoobchodních cen. Růst cen energií potvrzuje i oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2019, na který se teď obchodníci nejvíce zásobují, činí přes 53 eur (1376 korun) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je téměř poloviční. Roste také cena plynu, na téže burze stoupla meziročně o více než čtvrtinu na téměř 23 eur (597 korun) za MWh. Mluvčí E.ONu Martina Slavíková v úterý uvedla, že elektřina je letos na burzách nejdražší za posledních sedm let.

Trend růstu cen energií pro tuzemské domácnosti potvrzuje také aktuální oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část ceny stanovuje. Mluvčí úřadu Michal Kebort řekl, že regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti vzroste v průměru o 2,2 procenta. U plynu regulované ceny pro maloodběratele sice klesnou o 2,5 procenta, tvoří ale pouze zhruba čtvrtinu výsledné ceny. Růst zbývající části ceny, kterou určují sami dodavatelé, tak velmi pravděpodobně tento pokles převáží.

Aktuální cenové rozhodnutí podepsali pouze tři z pěti členů rady ERÚ. Chybí podpis předsedy rady Vratislava Košťála a člena rady Rostislava Krejcara. Podle zdrojů ČTK jde o vyústění dlouhodobých sporů v radě.

To, že se Češi bojí zdražování i v důsledku očekávaného růstu ceny energií, se už v listopadu promítlo do jejich špatné nálady. Důvěra spotřebitelů v české hospodářství se v listopadu oproti říjnu prudce snížila o 5,1 bodu na 106,9. Nižší je také v meziročním srovnání. A šetření Českého statistického úřadu ukázalo, že se výrazně zvýšily obavy ze zhoršení ekonomické situace pro příštích dvanáct měsíců.  

„Spotřebitelům kazí náladu růst cen bydlení a energií v čele s elektřinou. Radost jim nedělá ani vyhlídka na začátek příštího roku, kdy mnohým z nich dále vzrostou ceny elektřiny, přidá se růst cen tepla a nakonec i plynu. Pohonné hmoty se navzdory poklesu cen ropy stále drží poměrně vysoko, blízko svých takřka čtyřletých maxim,“ okomentoval náladu hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

U elektřiny tvoří regulovaná složka více než polovinu výsledné ceny. Jsou v ní jak u elektřiny, tak u plynu zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Například největší dodavatel elektřiny v Česku, společnost ČEZ, oznámil zdražení jako první již minulý týden. A to od Nového roku o osm procent těm lidem, kteří nemají zafixovány ceny, elektřinou netopí a neohřívají pomocí ní vodu. Navyšovat ceny některých produktů plánují ale i zmínění další prodejci.

„Regulované složky cen energií se v příštím roce změní minimálně, tedy o jednotky procent. Svou stabilitou tak alespoň částečně vykompenzují dopady prudkých výkyvů, které do koncových cen přenáší neregulovaná složka, jejíž výši stanoví dodavatelé na základě velkoobchodních tržních cen,“ uvedl Kebort.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zdražovat se bude podle analytiků i v dalších letech

Celkové náklady na energie tak mohou v příštím roce vzrůst některým lidem až o několik tisíc korun ročně, potvrzují analytici. A připomínají, že výhodu mají zákazníci se zafixovanými cenami. Výši jejich plateb ovlivňuje pouze regulovaná část ceny, kterou stanovuje zmíněný Energetický regulační úřad.

„Podle našich odhadů by měla cena elektřiny pro domácnosti v příštím roce vzrůst tempem osm až deset procent, v případě plynu očekáváme méně výrazné zvýšení okolo pěti procent,“ řekl portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Do vyšších cen silové elektřiny se podle něj promítají zejména rostoucí ceny uhlí, emisních povolenek a také odstávky některých jaderných elektráren. Trh s evropským zemním plynem pak může ovlivnit hrozící eskalace rusko-ukrajinské krize, dodal. 

„Celkově si odběratelé v meziročním porovnání za elektřinu připlatí v rozmezí deseti až 15 procent, podle obchodníka a typu smlouvy. Ve vyúčtování, které bude domácnostem přicházet v polovině roku 2019, se ale tento nárůst ještě plně neprojeví, část spotřeby bude ještě účtována za staré nižší ceny. Dopad bude proto pozvolnější,“ uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

„U plynu ještě největší dodavatel innogy zdražení neohlásil, nicméně zvyšování cen bude nevyhnutelné, i když o něco mírnější, než je tomu u elektřiny,“ dodal Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

„Regulovaná část ceny plynu pro domácnosti sice klesne, nicméně na snížení koncové ceny plynu to nebude stačit. Vzhledem k prudkému růstu ceny plynu na světových trzích, která za poslední dva měsíce vzrostla o 43 procent a tvoří tři čtvrtiny koncové ceny, lze očekávat, že účty domácností za plyn výrazně vzrostou,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nárůst cen jak u elektřiny, tak u plynu očekává také analytik portálu TZB-info Jan Schindler. „Při průměrné roční spotřebě plynu 20 megawatthodin vzrostou náklady domácností o přibližně 2600 kroun za rok. Což znamená zvýšení nákladů na plyn o téměř deset procent. Regulované ceny se na zvýšení nákladů příliš nepodílí,“ dodal.

Podle zakladatele portálu Porovnej24.cz Zbyňka Laiska nelze očekávat změnu trendu dříve než za rok až dva. „I když cena elektřiny na burze zůstane na stávající úrovni, do zdražení pro domácnosti a firmy se tato cena bude promítat postupně, jelikož ceníky, smlouvy a odběry mají energetické firmy fixované na delší časové období,“ řekl.

Podobný názor má také analytička portálu Ušetřeno.cz Markéta Witoszová. „Z dlouhodobého pohledu lze očekávat, že na zdražování elektřiny si budeme muset zvyknout, a lze ho očekávat i v dalších letech,“ uvedla. Právě proto vidím jako vhodnou strategii pro koncového uživatele zafixovat si cenu elektřiny ideálně na několik let dopředu, dodal Ondřej Žídek ze společnosti Redside.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 17 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 17 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 19 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
27. 2. 2026
Načítání...