Na spotřebitele dolehla v listopadu špatná nálada. Čekají zhoršení ekonomické situace

Důvěra spotřebitelů v české hospodářství se v listopadu oproti říjnu prudce snížila o 5,1 bodu na 106,9. Nižší je také v meziročním srovnání. Šetření Českého statistického úřadu ukázalo, že se výrazně zvýšily obavy ze zhoršení ekonomické situace pro příštích dvanáct měsíců. Naopak nálada podnikatelů se mírně zlepšila, ve stavebnictví je pak nejvyšší za více než 10 let.

Rostou zejména obavy lidí ze zvýšení nezaměstnanosti, částečně pak i z růstu cen. „Naopak hodnocení jejich finanční situace zůstává beze změny. To zas není takové překvapení, podíváme-li se na vývoj nominálních mezd, které rostou více než osmiprocentním tempem. Navíc z výdělků stále méně ukrajuje inflace,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. 

„Pokles důvěry v českou ekonomiku navazuje na výsledky z Německa a Francie. Pozitivní nálada z dobrého stavu hospodářství postupně vyprchává a lidé se začínají obávat zhoršující se ekonomické situace. V příštím roce se navíc budeme muset vypořádat s hrozbami brexitu a obchodních válek. Do toho všeho se zvyšují úrokové sazby, které tlumí ekonomický růst,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Spotřebitelé nadále těží z napjaté situace na trhu práce, ovšem tuší, že situace už se příliš zlepšovat nebude a že se ani příliš zlepšit nemůže.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Czech Fund

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy se Češi bojí zdražování a dolehla na ně „blbá nálada“. Upozornil, že spotřebitelská nálada klesla v listopadu nejníže od července 2017.

Pokud by se spotřebitelská nálada dále zhoršovala, bude třeba počítat s nižším růstem spotřebitelských výdajů v příštím roce, uvedl Kovanda. Spotřeba domácností by již nebyla tak silným tahounem jako letos, kdy je stále hlavním tahounem celé české ekonomiky, dodal. 

Stavbaři mají dobrou náladu

Překvapivě se naopak podle Steckerové zlepšila důvěra podnikatelů, a to i navzdory nedostatku pracovní síly, se kterým podnikatelský sektor bojuje. Saldo důvěry ve stavebnictví dosáhlo nejvyšší hodnoty od roku 2008, dodala. 

Stavitelé očekávají zvýšení tempa růstu pracovní činnosti, lépe hodnotí i poptávku. Stejně jako podnikatelský sektor i stavební sektor trpí především nedostatkem pracovní síly, která by poptávku po stavebních pracích pomohla uspokojit.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává, že zpomalující růst průmyslové aktivity v eurozóně včetně Německa se bude na důvěře tuzemských výrobců negativně podepisovat i v dalších měsících.

Důvěra v průmyslu či obchodě je ve srovnání s minulým rokem mírně slabší, upozornil hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. „To celkově podtrhuje obrázek, že se růst tuzemské ekonomiky v letošním roce posunuje od průmyslu ke službám,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 8 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...