Americké akcie po dvou propadech opět stouply. Evropa končila v mírné ztrátě

Po divoké jízdě nahoru, dolů a zase vzhůru skončily v pátek hlavní americké indexy v plusu. Dow Jones 30 a S&P 500 získaly více než procento, technologický Nasdaq pak přidal přes dvě procenta. Daly tak trochu zapomenout na dva dny předchozích výprodejů. Také trhy v Asii se zotavily ze čtvrtečního propadu. K růstu se vrátily burzy v Číně nebo Japonsku. Naopak evropské akcie neudržely počáteční růst a končily s mírnou ztrátou.

Burzy po celém světě zažily v týdnu jeden z nejstrmějších propadů roku. Ve středu oslabily americké trhy, na ně ve čtvrtek navázaly asijské a později i ty evropské a opět americké. 

Páteční zprávy z trhů v Asii dávaly naději na zklidnění. Akciový index MSCI pro Asii a Tichomoří bez zahrnutí Japonska vzrostl o 2,15 procenta, což představuje nejprudší nárůst za více než dva roky. Předtím se ve čtvrtek propadl o 3,6 procenta a dostal se na nejnižší úroveň za rok a půl, uvedla agentura Reuters. 

„Páteční obchodování na asijských trzích již bylo v plusu, nepřenesla se na něj negativní nálada z včerejších výprodejů v USA,“ podotkl analytik Komerční banky Jiří Kostka. Podle něj tak jsou výprodeje výrazné, ale naštěstí krátké. „A hlavně jsou investory vnímány ne až tak negativně. Jedná se o skvělou příležitost dokoupit portfolio za výhodnějších cen,“ dodal.

Evropa ve ztrátě

Panevropský index Euro STOXX 600 uzavřel pátek se ztrátou 0,2 %. Za celý týden index oslabil o 4,8 %. Ve čtvrtek přitom sestoupil až na nejnižší úroveň od konce roku 2016 a obchodování uzavřel s dvouprocentní ztrátou.

Přední evropské indexy končily páteční obchodování v lehkém mínusu. Německý DAX (-0,13 procenta), francouzský CAC 40 (-0,20 %) i britský FTSE 100 (-0,16 %).

„Zatím jde o krátkodobý výkyv, který by mohl být takzvanou zdravou korekcí předchozího vývoje. Změnu může přinést výsledková sezona za třetí čtvrtletí, která se plně rozjede v následujících dnech,“ poznamenal hlavní analytik J&T Banky Milan Vaníček. Podle něj se bude sledovat, zda některé americké firmy začnou vyčíslovat náklady vyšších cel.

Podle analytičky společnosti Cyrrus Anny Píchové by v brzké době měly akcie znovu posilovat a právě výsledková sezona by tomu měla napomoci. „Podle očekávání by měla být úspěšná – růst zisků amerických společností se očekává v průměru o 20 procent meziročně. Tyto dobré výsledky hospodaření jsou očekávány v souvislosti se stavem ekonomiky USA, která vykazuje robustní růst s rekordně nízkou nezaměstnaností,“ uvedla.

Krátce po zahájení pátečního obchodování ostatně vykázal zlepšení i Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků. Připisoval si zhruba 1,4 procenta. Později však zisky ztratil a před 19:00 se lehce pohyboval ve ztrátě. Později začal znovu růst a svoje zisky si již dokázal udržet. Náladu na americkém akciovém trhu podpořily právě příznivé výsledky bankovních společností JPMorgan a Citigroup. 

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je třeba nadále počítat s potenciálně výraznou kolísavostí trhů po celém světě, které si po deseti letech navykají na postupné „znormálňování“ americké měnové politiky a na opětovný růst úrokových sazeb v USA.

Akcie pod náporem obchodních sporů i kroků Fedu

Ekonomové se na základních příčinách, které otřásly v posledních dnech burzami, víceméně shodují. „Kořeny výprodejů sahají k horlivému zpřísňování měnové politiky americké centrální banky, či pokračujícímu napětí na poli americko-čínských obchodních vztahů. Na pozadí neodpovědnosti italské vlády při skládání rozpočtu na budoucí roky jde o trpký koktejl rizik, která mohou ohrozit vyhlídky globální ekonomiky,“ shrnul je akciový analytik České spořitelny Jan Šumbera.

Vztahy USA a Číny v posledních týdnech chladnou, dodal Kostka. „Nedošlo ani k jednání zástupců obou zemí kvůli vzájemnému uvalení poslední řady cel před pár týdny,“ připomněl.

Americká centrální banka pak svůj vliv projevuje zvyšujícími se úrokovými sazbami, což doprovází zvětšující se atraktivita dluhopisů. Výnosy u těch amerických nyní rostou na dlouhodobá maxima, zmínil Vaníček.

„Růst akciových trhů bez silné korekce již trvá devět a půl roku, což je nejdéle v historii. Investoři jsou proto velmi nervózní a očekávají příchod krize. Stále více investorů opouští akciové trhy a nakupují státní dluhopisy,“ dodal hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Itálie pak hraje roli v evropském prostředí. „Registrujeme nervozitu investorů spojenou se stanovováním rozpočtu Itálie. Zde by investoři rádi viděli větší snahu země o výraznější redukci dluhu, který dosahuje 130 procent HDP. To tlačí na výnosy italských státních dluhopisů a následně na italská aktiva a přelévá se to i do dalších zemí Evropy,“ přiblížil Vaníček.

Nejvíce poklesem burz utrpěl sektor technologií, kde se mnozí investoři přiklonili ke stažení zisků, uvedla Píchová. „Výprodeje nejvíce zasáhly technologické firmy jako Apple, Amazon či Facebook. Nevyhnuly se ale ani energetickému sektoru, kde propady byly navíc podpořeny klesajícími cenami ropy na trzích,“ přiblížil Kostka. Ropa Brent se v posledních dnech propadla z 86 dolarů za barel na 81 dolarů za barel.

Obchodní války, brexit a problémy na rozvíjejících se trzích mohou snížit budoucí růst světového hospodářství, což může mít dopad na spotřebu ropy a dalších komodit.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 11 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 18 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...